Snad pouze jediná kniha je povinná, ale příliš se o tom nemluví -- je to slabikář. Osobně bych jej zakázal. Páchá největší škody na nevinné dětské duši. O zakázané literatuře, která je nežádoucí se zásadně nemluví. Proto vám neřeknu, která to je. Je to tabu a všichni to vědí.

Abych zbohatl a mohl vládnout světu, rozhodl jsem se, že si budu patentovat tvrdé "Y" (ypsilon). Poslal jsem tedy svoji žádost na Patentní úřad a nyní čekám už jen na kladnou odpověď. Nenachytají mne, ti lišáci. Pokud mi odpoví, že ypsilon je obecným majetkem lidu, zažaluji je za šíření totalitní ideologie. Oni pak dají prsty pryč a ypsilon mi přiklepnou.

Ze používání mnou řádně patentovaného ypsilonu, mi všichni budou muset platit pořádné poplatky. Podobně, jako například platí bezpáteřnímu Micro-měkkýšovi. Ej, to se budu mít! A vy si pak na mně dejte bacha, vy holomci. Budete skákat podle mne a mnou vydaných instrukcí na používání ypsilonu. Pomocí tvrdého "y" budu ovládat celou abecedu a protože ji všichni musí používat, budu ovládat všechny.

To vše ovšem jenom mimochodem. Osobně bojuji za uzákonění svobodné kombinovatelnosti písmem. Rozšíří se tím počet čtenářů a pochopitelně i moje zisky. Bez ypsilonu se totiž neobejde nikdo.

Mým hlavním argumentem u Nejvyššího soudu je fakt, že kombinace písmen není myšlenka. Ta vniká v hlavě nebo v mysli čtenářově. Jakýkoliv text je tedy nevinný a nemůžeme jej odsuzovat jako zakázaný nebo nežádoucí. Lidé jsou skvělí podvodníci a můžete jim napsat cokoliv a oni se tváří, že tomu nerozumějí a vy je tudíž nenachytáte, že mají v hlavě nežádoucí myšlenky, které je potřeba vymýtit.

V hlavě smí být zásadně pouze povinné (nám žádoucí) myšlenky. Musí se však těm lidem, podvodníkům, šikovně podvrhnout. Instalovat povinnou myšlenku lidem do kebule lze jako povinnou, doporučenou, nežádoucí nebo zakázanou. Záleží na tom, jakého idiota máte před sebou. Lidé jsou různí. Ano, povinnou myšlenku lze vštípit lidem i jako zakázanou nebo nežádoucí. Mnohdy to upoutá jejich pozornost a mysl více, nežli např. myšlenka doporučená. Svobodné myšlenky pochopitelně žádné neexistují. Až nějakou uvidíte, chyťte ji a dejte mi vědět. Pozor ovšem! Myšlenky, které chcete druhým podvrhnout, musíte jim předkládat jako svobodné. Nebo alespoň musíte způsobit, aby je subjekt jako svobodné chápal. To je ovšem nejlepší způsob. Pak vám jdou lidi na ruku jako volové.

Chtěl jsem se zmínit o důkazu mého tvrzení, že kombinace písmen není myšlenka. Důkaz je jednoduchý. Například dáte domorodému analfabetovi do ruky bibli a ono ho nic nenapadne. Nepočítáme ovšem, že jej napadne abyste si ji někam strčili. Myslím to tak, že ten primitiv bude na její text tupě zírat a nebude mu rozumět. Dokonce možná bude tu milou knihu držet obráceně vzhůru nohama. Upozorňuji, že "vzhůru nohama" je zde pouze míněno symbolicky, neboť kniha, a zvláště bible, žádné nohy nemá. To však neznamená, že nemůže obejít celý svět a napáchat spoustu svinstva nebo dobra (jak pro koho).

Dáte-li však např. zmíněnou knihu do ruky gramotovi, napadnou je ihned všelijaké myšlenky a z textu lásky může učinit technologickou příručku krvelačného charakteru s globálním dosahem.

Otázka zní, zda byly ony krvavé myšlenky v knize nebo v mysli čtenářově? Pokud byly v knize, případný masový vrah je nevinný a může za to kniha. Pokud byly v mysli čtenářově a kniha je pouze vyvolala, kniha je nevinná. Abychom zjistili skutečného pachatele musíme zadrženého napřed naučit číst. Nejlepší je s tím začínat od raného dětského věku, abychom včas vymítili všechny různě pochytané a zděděné nežádoucí myšlenky.

V každém případě je však kniha živá a čtenář mrtvý. Kniha oživuje čtenáře. Není-li knihy, nikdo ji nečte. Čtenář neexistuje. Má to ty výhody, že se nemusíme trápit vůbec žádným životem nebo smrtí. Prostě neexistujeme a jediné, co existuje je pouze kniha. Ta nás vytváří a my se mylně domníváme, že je to naopak. Přímo to ovšem lidem říci nelze. Celý systém by se nám zhroutil. Toto poznání musíme všemožným způsobem manipulovat mimo pozornost čtenářů, daňových poplatníků z ypsilonu.

Celý náš systém je založen na knize, na určitých kombinacích písmen. Nejvíce nás štvou ti, kteří mají podobný systém založený na jiné kombinaci písmen, na jiné knize či na jiném písmu svatém. Pochopitelně nás tím dopalují, neboť je nemůžeme ovládat. Rošťáci, občíhnuli náš systém a vytvářejí si sami jeho pirátské kopie.

A zde však přichází na řadu můj novátorský čin, který změní celé dosavadní uspořádání světa. Pochopitelně demokratickým způsobem. Mnou patentované tvrdé "Y" vnutíme těm utlačovaným národům a rasám, které naši abecedu nepoužívají (a pochopitelně nám tím jdou nejvíce na nervy). Zpočátku sice nebudou vědět, co si ypsilonem počít, ale postupně jim vnutíme celý balík písmen, který na ypsilonu závisí. Daně budou samozřejmě platit jen z ypsilonu. To stačí, aby si ti kluci mohamedánský, čínský, ruský a bůhvíjací bláhově nemysleli, že jsme nějací škrobové a lakomci. Avšak důležitá je první upoutávka - dávka drogy, pokud možno aplikovaná nitrožilně. Pro ostatní písmena si k nám už budou závisláci chodit potom sami. Jako první vpich Injekční stříkačkou bych doporučoval měkké "I". Po tvrdém "Y" by ihned zcepeněli, bylo by po zisku a my bychom byli namydlení. Takto to půjde jako po másle.

Celý náš tzv. život je zatížen tunami a tsunami písmen psaných zákonů, že se již nemůžeme vůbec ani pohnout. Není divu, že se z toho někdo zblázní a všude vidí samý hnůj a písmena. Z původní kuličky hnoje jsme uváleli celou planetu a ona námi nyní smýká. Točíme se na ní bezmocně a ona nás drtí dolů do pekla. Jsme mi to ale, Sacradeus, hloupí hovniválové.

Dodatek: Abychom se zcela vyvlekli z toho, že by snad byla v naší demokracii nějaká literatura zakázaná, navrhuji abychom nutili školní mládež číst a učit se nazpaměť nežádoucí literaturu. Ovšem v cizím jazyce, kterému nerozumí a nemohou rozumět. Budou na to koukat jako sůvy z nudlí a je tím zaručena naprostá bezpečnost, že je nenapadnou žádné nežádoucí myšlenky. Navíc získají k nežádoucí literatuře silný zavilý odpor.

Doporučení: Vhodné je také vydávat nežádoucí literaturu převyprávěnou. A to tím způsobem, že píšete v doporučené literatuře, pomocí které chcete čtenářům podvrhnout povinné a pro vás žádoucí myšlenky, o tom, co prý údajně je v nežádoucí literatuře (princip anticharty). Nežádoucí literaturu ovšem přepisujeme ze všeho nejlépe homeopatickým způsobem. Ačkoliv homeopatii obecně popíráme a zesměšňujeme, v praxi ji hojně využíváme. Účel světí prostředky. V tomto případě píšeme o nežádoucí literatuře takovým způsobem, že text neobsahuje téměř vůbec žádnou molekulu, tj. základní písmennou kombinaci, z původního textu. Pozornost čtenářů po vámi sesmolených a povolených kombinacích písmen sklouzává a nemá se čeho chytit. Většina čtenářů takový text odkládá jako naprostou nezáživnou volovinu. Otráveně odchází a zasvěceně všem ostatním mamlasům vykládá, o čem to prý původní text zaručeně je. Obecný nezájem o nežádoucí kombinace písmen (librí prohibití) se přece nejlépe šíří způsobem "jedna paní povídala". Pozdravujte ji.