3. 8. 2007
Břízkovec, hora OsuduJsou místa, která jsou tragická, jsou místa, která mají smůlu anebo tu smůlu nosí. Jistě každý z nás by mohl ze svého bližšího i vzdálenějšího okolí jmenovat možná hned několik takových. Jakoby je obestírala nějaká negativní aura, jakoby naděje lidí s takovými místy spojované, byly vždy už dopředu odsouzeny ke zklamání, k nezdaru. Historie takových míst bývá pohnutá, málokdy však veselá. Nezřídka se v těchto místech odehrály různé tragédie... Napadá mne, zda takovým místem není i vrch Břízkovec nedaleko Teslín. Nyní, po vojensku neosobně nazývaný kóta 718,8. |
V různých válkách se často o různé kóty bojovalo. Brdy zůstávaly až do současnosti ušetřeny záznamů bojů o jejich kóty. Armády se jim při svých bojových operacích důsledně vyhýbaly. Vím jen o dvou výjimkách, ale třeba jich je víc, kdoví... Jednou z nich je závěr II. světové války, kdy se zde nacisté vypořádávali z partyzány i s místním odbojem. A pak je to kóta 718,8, Břízkovec. Tady si ve 14.stol. vystavěli benediktínští mniši malý klášter, který v roce 1421 vyplenil, vypálil a obyvatele povraždil Žižka při svém tažení do západních Čech. Jinak si ale armády Brdy oblíbily jako místo, kde se zdokonalovaly v umění zabíjet. Začala s tím Masarykova I. republika, která si ve Středních Brdech zřídila dělostřeleckou střelnici. Pak je využila okupační německá armáda. Ta už ocenila i fakt, že Brdy se výborně hodí i jako radarová základna. Tu si Němci vybudovali na vrchu Praha, jen pár kilometrů od Míšova a Teslín. Po jejich odchodu ji převzala (a vylepšila) zase naše armáda, která se do Brd po válce vrátila. Po okupaci Československa v roce 1968 spojenci z Varšavské smlouvy, ocenila Brdy i Sovětská armáda a nedaleko Míšova (a Břízkovce) si vybudovala sklad jaderných hlavic. SSSR se rozpadl a jeho armáda odešla. Čechy nejsou velká ani mocná země. Stále si hledají spojence. S Francií a Velkou Británií jsme neměli šťastnou ruku, jak ukázal Mnichov 1938. Ani spojenci z Varšavské smlouvy, s dominujícím SSSR, nebyli ta pravá volba -- jak ukázal rok 1968. Nyní máme jiné spojence -- v NATO. S dominujícími USA. I Spojené státy zjistily, že by se jim Brdy hodily. Jako místo, kde by mohly vybudovat svůj extrasilný radar. Na Břízkovci, na kótě 718,8. Nedaleko Míšova, nedaleko Teslínského kláštera, vypleněného a vypáleného, jehož zbytky se v terénu už téměř nerozeznají.... O kótu 718,8 se rozhořel boj. Nevybuchují při něm šrapnely, ale není o to méně urputný. Tak, jak je v naší historii smutným zvykem, není to boj proti cizím nepřátelům, je to bratrovražedný zápas. Češi proti Čechům. Znepřátelené strany se zakopaly na svých pozicích. Každá z nich je přesvědčena o své pravdě. Z obou stran zní demagogie. Kdo má tu pravdu? Vláda, která se chce zalíbit novému spojenci, nebo ti, kteří si váží toho, že po spoustě let a staletí tato země konečně nemá nikde ve světě skutečné a zavilé nepřátele a přejí si tento stav zachovat? To nechť zváží každý sám.... Břízkovec, kóta 718,8, si žije zatím svým vlastním, nenápadným životem. V jeho stínu sestupují jeleni a laně ke svým napajedlům v močálech kolem Padrťských rybníků, krouží nad ním orel, ve větvích smrků šumí vítr. Je nenápadný, jsou tu vyšší kopce, je tichý, dřímá. Nevnímá, co se děje kolem. Ani nemusí. Stojí tu od nepaměti a bude tu stát další tisíce let. Možná.... Já však vím, že ti, kteří kótu 718,8 drželi, neměli štěstí.... P.S.: Podle představ současné vlády by měl o vybudování radaru na Břízkovci parlament ČR rozhodnout v roce 2008. |