Je zábavné, ale současně i smutné, sledovat pana Čulíka, jak mentoruje přispěvatele Britských listů a to nejen v souvislosti s s kauzou Gagarin. Místo aby napsal samostatný článek, tak vstupuje do textů jiných autorů a komentuje jednotlivé odstavce, věty či slova -- ještě že neznámkuje -- nezapře že je učitel, dle svého projevu zřejmě středoškolský, přesto že učí na universitě. Činí tak s přesvědčením, že jeho představa o minulosti je nejpravdivější ! A přitom odvádí pozornost od zatím největší české stupidity roku 2007, jíž je Vyčítalův text písně o radaru. Její zločinnost spočívá v tom, že se snaží vsugerovat posluchači, že v květnu 1945 osvobodila Československo americká armáda. O vystoupení paní Parkanové není třeba se ani zmiňovat, nestojí to za to. Není prvním ministrem armády, který se po roce 1989 znemožnil ( jen si vzpomeňte na hračičku Baudyše, jenž málem prostřelil letadlo!!!), píše Jan Pömerl.