Když 12. dubna 1961 dorazila do Československa zpráva o prvním letu člověka do vesmíru, brněnský Orchestr Gustava Broma zrovna nahrával v ostravském rozhlase. Jaromíra Hniličku políbila hudební múza a ostravský redaktor Pavel Pácl v mžiku vymyslel oslavný text. Píseň Dobrý den, majore Gagarine byla na světě a stala se šlágrem roku. Snad každý kluk chtěl být tehdy kosmonautem, a tak si písnička získala rychle srdce publika, které absolutně nezajímalo, že se ten text poněkud politicky podbízel.

Mně bylo šest a otevřené dveře do vesmíru byly pro mne výzvou ještě několik let. A ten hlavní dveřník byl pro mne Gagarin, to byl opravdový hrdina. Že pak byl i Hrdinou SSSR a držitelem dalších vyznamenání, to mi bylo tehdy absolutně jedno, stejně, jako že Gagarinovi připíjela písnička rudým vínem.

S odstupem času jsem pak začal vidět věci v širších souvislostech - na pozadí studené války, vojenského využívání vesmíru i prosovětské propagandy. Hnilička a Pácl to všechno možná chápali už v roce 1961, ale nechci jim křivdit. Pro Orchestr Gustava Broma ovšem znamenala píseň otevřené dveře do světa - poststalinistická šlechta dokázala autory odměnit. Špatně dopadlo jenom ostravské studio - to si muselo shánět jinou kapelu.

Když si pustím píseň pro Gagarina dneska, dýchne na mne jak okamžik touhy mládí budovat a překonávat překážky ke hvězdám, tak štiplavý odér dobového patolízalství vůči sovětské moci. A teď do toho najednou ta Parkanová s Vyčítalem se songem Dobrý den, prapore hvězd a pruhů!

Paralela s písní Dobrý den, majore Gagarine se podle Parkanové přímo nabízela. Agitka to prý není. „Dělali jsme to s poctivými úmysly, s dobrým srdcem, s přesvědčením,“ řekla ministryně. S tou agitkou se ale plete, většina lidí to bude - naštěstí - právě takhle chápat. To co dnes nejvíc ubližuje dnešní KSČM - neschopnost pochopit, že její předchůdkyně KSČ byla a stále je národem vnímána jako kolaborantská organizace cizí mocnosti -, to se teď Parkanové nepochybně vrátí jako bumerang.

Nevím, jestli si Parkanová s Vyčítalem uvědomují, že zase přistavují žebřík rektálního alpinismu. Nechci jim stejně jako Hniličkovi a Páclovi křivdit, třeba si to neuvědomují. Že ale dosáhnou toho, že je lidé s tím žebříkem oba uvidí, to je podle mne nad slunce jasné. Snad je i uslyší: „Být velmoci slouhou, to já mám tak rád.“

A pak je tu ve hře další věc - v listopadu 1989 znělo Československem „nejsme jako oni“. Z tohoto konstatování, z té jasné představy o sobě samých se v posledních letech stávala pomalu, ale jistě otázka: „nejsme jako oni?“ Parkanová s Vyčítalem už vypálili jasnou odpověď na své CD-čko, které budou smět slavnostně v předklonu předat příteli nejvěrnějšímu.

Jestliže se neměníme, jsme odsouzeni k tomu, abychom dělali stejné chyby znova a znova. Úplně stejné ty chyby ale nebývají. Marx si opsal z Hegela hezký citát, že se dějiny opakuji dvakrát, poprvé je to tragédie, podruhé fraška. Bojím se trochu, aby to v Čechách nefungovalo naopak. Mohli bychom se dočkat toho, že některý z českých politiků trumfne i slavný projev Milouše Jakeše na Červeném Hrádku. A mohla by následovat tragédie.

Vraťme se ale k aktuálnímu songu našeho dua v porovnání se skladbou z roku 1961. Odstraňme z nich symboly obou mocností - pryč s TASSem a červeným vínem, pryč s hvězdami, pryč s praporem a džípy. A ještě oba adresáty skladeb pomyslně svlékněme - Gagarina ze skafandru a Bushe z letecké kombinézy. Co nám zbyde? Dva lidé, kteří se při skládání obou písní právě chystali do Prahy. Jeden balil do kufru Měsíc a ten druhý radar.

Beru ten Měsíc.

Hezký den, majore Gagarine, welcome.

Zdroj: ČTK 12. dubna 1961

12. dubna 1961

00:00 Na startovním komplexu č. 1 na základně Bajkonur (Tjuratam) byly zahájeny závěrečné prověrky kosmické lodi Vostok. Při testech byl přítomen hlavní konstruktér - Sergej Pavlovič Koroljov.

02:30 Jevgenij Anatoljevič Karpov, hlavní lékař kosmonautů, probudil kosmonauty Jurije Aleksejeviče Gagarina a Germana Stepanoviče Titova. Následovala rozcvička a snídaně, která sestávala z "kosmické" stravy v tubách: masové pyré, džem z černého rybízu a káva.

03:00 Bylo zahájeno zasedání Státní komise, které konstatovalo, že je všechno připraveno. G. Titov se začal oblékat do skafandru, jako druhý ho následoval J. Gagarin (důvodem bylo, aby Gagarin byl kratší čas bez ventilace skafandru; k ventilaci se šlo připojit až v autobuse, který kosmonauty vezl k raketě). Kosmonauti ve skafandrech vyšli před domek, kde se setkali s S. P. Koroljovem. Gagarin později o této situaci vyprávěl: "On mi dal několik doporučení a rad, které jsem nikdy neslyšel a které se mi mohly hodit během letu. Zdálo se mi, že po setkání s námi se poněkud rozveselil..." Poté kosmonauti nastoupili do modrého autobusu, který je dopravil k raketě; Gagarina a Titova doprovázeli i někteří další členové prvního oddílu sovětských kosmonautů, včetně druhého náhradníka Grigorije Grigorjeviče Neljubova.

03:50 J. Gagarin vystoupil z autobusu a podal hlášení předsedovi státní komise o připravenosti k letu, potom se obrátil s prohlášením pro tisk a rozhlas (bylo zveřejněno až po úspěšném přistání lodi Vostok). Gagarin vystoupil na plošinu výtahu, odkud pozdravil přítomné na startovní plošině, a poté vstoupil do výtahu, který jej dopravil k lodi na špici rakety.

04:10 Gagarin se poprvé ozval rádiem z kabiny lodi Vostok.

05:10 Na Bajkonuru byla vyhlášena padesátiminutová pohotovost. Vyskytla se závada při uzavírání vstupního průlezu č. 1. Poklop byl znovu otevřen a následně bez problémů znovu uzavřen.

05:30 Je vyhlášena třicetiminutová pohotovost; Titovovi bylo povoleno sundat skafandr a poté se přemisťuje na pozorovatelnu, kde se již shromáždili všichni specialisté. Nyní je jasné to, že prvním člověkem, který uskuteční kosmický let je Jurij Gagarin.

05:50 Je vyhlášena desítiminutová pohotovost, N. P. Kamanin to oznamuje Gagarinovi. Gagarin odpovídá, že rozumí a že je připraven k letu.

06:06 S.P. Koroljov oznamuje Gagarinovi minutu do startu. Gagarin potvrzuje a oznamuje zaujetí startovní pozici.

06:07 Koroljov: Zážeh.
Gagarin: Rozumím, zážeh.
Koroljov:Předběžný stupeň, mezistupeň, hlavní... Start!
Gagarin: Jedeme...

06:09 Oddělení prvního stupně. Gagarin oznamuje oddělení a oznamuje, že vibrace se podstatně snížily. Roste přetížení a Gagarin se neozývá.
Operátor volá Gagarina, ale ten se stále neozývá, další výzvu adresuje Koroljov. Gagarin se náhle ozývá a oznamuje, že byl odhozen aerodynamický kryt a průzory pozoruje Zemi. Později se ukázalo, že několikavteřinový výpadek spojení byl zapříčiněn poruchou na přenosové trase.

06:22 Vysílání kosmické lodi Vostok zachytili operátoři americké radarové stanice umístěné na Aleutských ostrovech - o pět minut později byla o události odeslaná šifrovaná zpráva do Pentagonu.

06:30 O startu Vostoku byl informován vědecký poradce amerického prezidenta Kennedyho dr. Jerome Vayzner - od startu uplynulo 23 minut (ve Washingtonu bylo 01:30 hod. po půlnoci).

06:57 Gagarin odvysílal zprávum že přeletěl Ameriku. Tisková agentura Sovětského svazu (TASS) vydává oficiální zprávu o startu kosmické lodi Vostok s kosmonautem Gagarinem na palubě.

07:13 Zpráva o startu první pilotované kosmické lodi je předána zahraničním novinářům.

07:25 Automaticky se zažehl brzdící motor lodi Vostok a kabina zahájila sestup z oběžné dráhy.

07:55 Návratová část kosmické lodi Vostok přistálana poli kolchozu Leninskij puť, jihozápadně od města Engels, blízko vesničky Smelovka. Kosmonaut přistál nedaleko na padáku.
První, kdo uviděl Gagarina byla Anna Akimovna Tachtarova, která se tak stala prvním člověkem, jež přivítal prvního kosmonauta zpět na zemi.
Gagarin byl dopraven letounem do Kujbyševa, z letiště se přemístil do hotelu, kde na radu lékařů odpočíval. Později Gagarin řekl, že den byl tak dlouhý, ale vlastní let byl velice krátký, že měl obavy, zda to nebyl jen sen.

19:00 Na počest Gagarina byla uspořádána slavnostní večeře.

20:00 Večerka pro Gagarina.

Zdroj: "První kosmonaut planety", Sovětskaja Rossija, 1981