Opravdu nenalézám slov nad tím, co je možné v této republice. Ten zoufalý a odporný výron slouhovství v provedení členky vlády je mimo jakoukoli stupnici hodnot. Od pana Vyčítala se něco podobného dalo očekávat, to moře piva od Jelínků přece jen vykoná své a umělecká úroveň tohoto počinu tomu odpovídá, píše Petr Březina.

Měl bych jen poznámku k Vašemu vyjádření o "kolaborantském chování exponentů komunistického režimu, když dělali v médiích propagandu "slavné" cestě Jurije Gagarina do vesmíru". Jednak si myslím, že není třeba slovo "slavné" dávat do uvozovek. Ona totiž ta cesta skutečně slavná byla. Nevím, jestli jste měl možnost tu dobu prožívat. Já ano. A pro mne stejně jako pro milióny lidí na celém světě ta zpráva o Gagarinově letu byla oznámením začátku nového věku. Proto se na píseň Gustava Broma dívám úplně jinak než Vy.

Pro mne zůstává součástí toho krásného dubna 1961 a krásných a nadějných 60. let. Myslíte si skutečně, že ty davy lidí na Václavském náměstí, které Gagarina vítaly tam byly z příkazu komunistických vládců? Věřím, že ne.

Možná jsem, pane Čulíku, staromilský (nebo u mne začíná stařecká senilita). Vždy jsem se však snažil na věci dívat kriticky a realisticky. Jsou ale určité pohledy, které si vymluvit nenechám. A tohle je jeden z nich.