- Nedávno jsem si pročítal soudní protokoly známé causy Larryho Flynta, filmově zpracované Milošem Formanem (mimochodem, o té cause existuje obsáhlá odborná literatura, například dlouhý článek Roberta C. Posta Ústavní koncept veřejného diskursu: urážlivé mínění, demokratická diskuse, a Hustler v. Falwell), a uvědomil jsem si, že Forman causu zkreslil: Časopis Hustler totiž opatřil parodii slovním doprovodem: 'Parodie reklamy; není míněno vážně.` Nevzpomínám si, že by Forman tuto skutečnost ve svém filmu uvedl. Přitom je to velmi důležité -- bez této poznámky by Flynt spor zcela jistě prohrál! Causu lze celkem přesvědčivě uvádět jako důkaz toho, že ve Spojených státech není svoboda slova neomezená. Forman ve svém filmu dělá pravý opak -- užívá causy jako argumentu pro neomezenou svobodu slova, a to vypuštěním důležité skutečnosti, tedy významným zkreslením. Nevadí mi, že film je místy nevkusný, jak mu to vytýkali někteří kritici, vždyť je o nevkusu! Vadí mi, že film je propagandistický, a z tohoto důvodu jej pokládám za nejslabší Formanův film.

- Nedávno jsem se díval na Texasský masakr motorovou pilou. Film byl natočen podle skutečné události, nejde tedy o čirou fikci a já bych ho doporučil všem čtenářům; přispěvatelům Britských listů zvláště. To, co se v tom filmu děje, totiž zcela odporuje všem možným výkladovým konceptům lidského jednání, jak je vytvořily různé teorie a ideologie minulého a předminulého století. Protagonisté sice možná užívají své svobody k vlastnímu prospěchu, jistě ale ne způsobem, jak to předpokládá koncept liberalismu; sice možná navzájem omezují svou svobodu k tomu, aby prospěchu dosahovali společně, jistě ale ne způsobem, jak to předpokládá koncept socialistický. Možná, že jednají tradičně, jistě ale ne v souladu s konceptem konzervativismu.