Fotograf prý se zprvu zdráhal tyto snímky vystavit, nevěděl si s tím rady, snad na stole se mu to nejevilo jako smysluplné; Hanke, bystrý chlapík a galerista zkušený však dobře se ujal nápadu a dílo se podařilo. Perfektně uspořádaný soubor na stěnách galerie spořitelny působí znamenitě.

Moskva, hlavně Moskva, let zmíněných, je skvostným svědectvím oněch let, fotograf s perspektivou Pratisixu bez prismatu, jen se světlíkem, z břišní perspektivy zachycuje úžasnou všednost moskevských ulic a zákoutí, opomenutých prašných uliček, nelze nevzpomenout na Bulgakova a jeho postavy, na Sadovou 5a a příslušenství. Klidné pohledy na místa, jak to bylo. Tak jak to umí ta dobrá česká fotografie. Kuklíka známe spíše jako autora pohledů na klidná krajinná zátíší, třeba na Šumavě, pro mne osobně i trochu fádní, leč vždy přijemná, kultivovaná.

Nevyznám se v Kuklíkovi, buď je andělský nástroj, který neví co činí, nebo je rafinovaný nevím až kam. Fotky jsou prosté a geniálně komponované, že mne taky fotografa, bere děs. Tonální zpracování, no, výborné.

A tak mi tady lítá ta Sadová a Woland a všichni ti běsíci a přeju všem dobrým Pražákům a Brňákům, aby tuto malou, leč skvělou výstavu mohli zhlédnout.