Naštěstí tyto problémy vůbec nemám a to ne proto, že bych opustil zásady džentlmenského chování, ale proto, že se v této zemi takové chování považuje za normální. A nejedná se o podržení dveří pouze ženám, nýbrž každému, kdo jde za mnou a při tom se toto moje chování nevymyká z průměru. Nezáleží při tom ani na mém stáří ani na stáří toho, kdo jde za mnou. A co je ještě zvláštní? Že mi ti lidé vždycky poděkují, anglicky nebo francouzsky. Včera jsem podržel dveře, které se neotevíraly ani nezavíraly automaticky, nějakému Afro-Kanaďanovi, který v obou rukou nesl tašky a právě se chystal uvolnit si jednu ruku. Ten mi k poděkování navíc řekl, že to bylo ode mě laskavé.

V laboratoři jsem se zeptal dvou laborantek, jak se zachovají, když jim nějaký muž otevře nebo podrží dveře. Matka dvou teenagerů mi odpověděla, že někdy projde ona první, ale někdy vyzve toho druhého, je-li starší, aby on šel první. Druhá mladší laborantka s tím souhlasila. "Ještě nikdy jste žádnému muži neřekla, že se o jeho pomoc neprosíte nebo jste ještě žádnému ty dveře nevrazila do obličeje?" zeptal jsem se, když jsem si vybavil zkušenosti jiného českého čtenáře. Dostalo se mi okamžité odpovědi: "Miloši, co blábolíte? Vy máte někdy takové bláznivé nápady! Není vám dobře?"

A tedy jsem si vybavil jinou situaci, kdy stojí muž ve výtahu, k jehož dveřím se blíží žena, stará nebo středního věku - ale žádná "celebrita". U nás je to jednoduché. Muž - ale stejně tak dobře jiná žena ve výtahu, zadrží dveře, aby přicházející žena - stejně tak dobře to může být muž, světlý nebo tmavý, kučeravý nebo plešatý, nemuseli zbytečně čekat, až se výtah zase vrátí. I když je už ve výtahu několik lidí, vždycky se najde někdo, kdo je ohleduplný. A při tom zvědavý, protože se nabídne, že stiskne tlačítko poschodí, kam má pozdní příchozí namířeno. Pro někoho z mé staré vlasti by to mohla být zlá situace, kdyby si zrovna přál si na někom vylít zlost a nikdo by mu k tomu nedal příležitost. Proč na tu paní nikdo z výtahu nezavolal, zdali si přeje jet ihned nebo si raději počká na další?

Před 40 lety mi někdy padal na sako popel z cigarety náruživého bezohledného kuřáka, který si pokouřeníčko neodřekl ani ve výtahu. Jenže kde ty doby jsou! Nekouří se ve veřejných budovách (kam patří i restaurace, hospody a bary) a tedy ani ve výtazích. Jak jsem napsal v Britských listech již dříve, nyní jde o to omezit používání voňavek, aby netrpěli naši spoluobčané s astmatem a s alergiemi. Velice rychle ubývá lidí, kteří si myslí, že si mohou v demokratické zemi dělat, co se jim zlíbí. Vystavovali by se opovržení, že jsou bezohlední.

"Miloši, vy máte vždycky takové bláznivé nápady", mi ještě zní v uších. Ano. Vzpomínám si, že jsem přinesl v české potravinářské samoobsluze košík s několika málo věcmi k pokladně. Nezeptal jsem se paní pokladní, zdali mám věci z košíku vybrat a postavit na pohyblivý pás. Třeba by si mohla mou snahu mylně vyložit, že ji chci urazit. Už tehdy jsem vypadal poněkud poznamenaný životem, inu penzista. Ona jakožto svobodná osoba, která obsluhovala pokladnu, se mohla rozhodnout buď ty věci z košíku sama vybírat a účtovat nebo mě mohla slušně požádat třeba slovy: "Buďte tak laskav, pane, a vyndejte si nákup z košíku na pás". Ta paní pokladní se ale na mě rozkřikla: "To si myslíte, že to budu za vás vytahovat já?" Prosím - oba jsme mluvili česky, ale neřekl bych, že jsme si rozuměli, že ne? Vyzkoušel jsem to v Kanadě a nechal jsem věci v košíku. Paní pokladní je jednu po druhé brala a proháněla čtečkou, když jsem se začal omlouvat. "Ale na tom přece nezáleží, odkud to beru", odpověděla mi na mou omluvu, "vždyť máte jen malý nákup". Musím se přiznat, že tyto příhody nemají naprosto žádnou statistickou hodnotu. Mívám sice bláznivé nápady, ale nechtěl bych ty situace u pokladen opakovat třeba stokrát v České republice a potom v Kanadě. Jedná se tedy jen o rozdílné osobní zážitky.

Je to příjemné, když mi jiný člověk otevře nebo podrží dveře, ale právě tak je příjemné vědět, že když to udělám já někomu jinému, ten či ta mi slušně poděkuje. Život je sám o sobě těžký, tak proč si jej ještě navíc znesnadňovat?