6. 3. 2007
Kuřákova hradní pseudosvoboda(Reakce na článek P. Hájka "Boj proti kouření je bojem proti svobodě" z 12.2. uveřejněný na iDNES) Je až s podivem, že člověk jistě vzdělaný a světaznalý, jako je mluvčí prezidenta republiky pan Hájek si neuvědomuje vlastní meze a pouští se na tak (v jeho případě) tenký led, jako je pojednání o (ne)škodlivosti kouření. Žel, jeho pokus nedopadl úspěšně a v článku nám dokázal, že rčení "Jablko nepadá daleko od stromu" může platit nejen v rodinném vztahu, ale i ve vztahu pracovním. Jeho sveřepost, se kterou hájí kuřákovo právo na svobodu a zpochybňuje lékařské argumenty, je téměř totožná s výroky pana prezidenta, které se týkají životního prostředí. Jak už to tak bývá, snaha být slyšen je přímo úměrná neznalosti problematiky a to jak po stránce zdravotní, tak bohužel i po stránce filosofické, když hájí kuřákovu svobodu. |
Pokud bych měl vyjmenovávat všechny negativa kouření cigaret, od individuálního poškozování zdraví až po společenskou (zdravotní) nebezpečnost, bylo by to na mnoho stránek, ne-li knih. Tvrzení pana Hájka: "Nebudu se zabývat tím, že nikdo dosud neprokázal, jak významný vliv má kouření na úmrtnost, respektive na fatální choroby, a jakou roli v tomto vážném problému hrají ostatní faktory...", by mne u kohokoli jiného vedlo k tomu, abych článek číst přestal. Je to stejné jako bych tvrdil, že tráva je červená. Oprávněně bys mi drahý čtenáři řekl, že jsem se buď zbláznil, nebo jsem barvoslepý. Co však říci na tvrzení mluvčího prezidenta? Prohlédněte si kuřákovy plíce. To černé smradlavé tam věru nepatří a zcela jistě to není způsobeno stresem! Protože pan Hájek se nezabýval konkrétními čísly a údaji (vlastně ani nemohl, když žádné studie neexistují), já jich pár základních z těch neexistujících studií odcituji: Počet lidí, kteří zemřeli v důsledku kouření v minulém století, se odhaduje na 100 milionů. Délka života kuřáka je průměrně o 10 let kratší než nekuřáka. Kuřák má o 20% větší pravděpodobnost onemocněním rakovinou plic. Kouření způsobuje ucpávání cév, zvyšování tlaku a následně zapříčiňuje kardiovaskulární onemocnění. -- To jsou asi ta nejvíce odstrašující (ne)prokázaná fakta. Samozřejmě bych mohl pokračovat a podrobně se rozepsat o kouření v těhotenství, které způsobuje až třikrát větší pravděpodobnost, že narozené dítě bude trpět poruchou pozornosti, nebo o tom, že příčinou 48% případů SIDS (syndrom náhlého úmrtí novorozenců) je kouření v těhotenství, atd. atd... V jednom principu bych si však dovolil s panem Hájkem souhlasit. Člověk je svobodný jedinec a je na jeho svobodné vůli zda kouřit bude či nebude. Toto má však několik úskalí. Jedním z nich je reklama, která myšlení lidí cíleně ovlivňuje a ovlivňuje tak právě ono svobodné rozhodnutí, druhé úskalí je závislost, kterou nikotin vyvolává a zatímco při začátku kouření má člověk v rámci možností ono svobodné rozhodnutí, tak při snaze o jeho ukončení už to není tak jednoduché, natož svobodné. A třetím úskalím je svoboda jednotlivce. Pan Hájek ve svém článku píše, že pokud někomu kouření vadí, je určitě správné, aby stát legislativními kroky oddělil kuřácké a nekuřácké prostory a !!! "...umožnil nekuřákům izolovat se." !!! Poznání, že mluvčí prezidenta republiky má takto pokřivený názor na svobodu jednotlivce mne doslova vyděsil. Ctím, podle mne základní princip svobody jednotlivce -- "Má svoboda končí tam, kde začíná omezovat svobodu druhého." Pan Hájek zde obrací role a z nekuřáků dělá ty, co obtěžují kuřáky svým "nesmrděním". Možná vychází z osobních zkušeností a nelze mu tento názor upírat, ale zcela jistě z něj nelze činit obecný závěr, na jehož základě se nekuřáci budou moci izolovat. Jak jsem již řekl, pokud chce někdo kouřit, nechť kouří. Nesmí tím ale obtěžovat ostatní. Zákaz kouření na veřejných prostranstvích je správný, byť by bylo lepší, kdyby neplatil. To by šlo však jen v případě, že by všichni lidé byli natolik slušně vychovaní a by kouřili jen tam, kde to nikomu nevadí. Takové morální vyspělosti, jsme bohužel ještě nedosáhli. Zastupitel MČ Praha 11 za Stranu zelených Pozn. JČ: Zralé evropské demokracie a některé americké státy zavádějí zákaz kouření ve veřejných místnostech na základě jednoduchého principu, že je neférové, aby bylo nekuřákům ničeno zdraví druhotným kouřením kuřáků, v jejich přítomnosti jsou nucení být. Zejména to do zákazu kouření postihovalo zaměstnance hostinců a restaurací. |