Zkoumal jsem 35 studií v respektovaných vědeckých a lékařských časopisech a identifikoval jsem 15 biologických a kognitivních důsledků, které jsou důsledkem sledování televize. Počet sledovaných hodin a věku, kdy se dítě začíná dívat na televizi, má ústřední vliv na záporné důsledky později v životě.

Těmito důsledky jsou změny v činnosti, velikosti a konsistenci imunitních buněk v kůži, což je samostatná příčina obezity, změny v endokrinním a imunitním systému, souvislost s předčasnou pubertou u dívek, ochromování rozvoje mozkových buněk, což souvisí s oslabováním pozornosti a kontroly impulsů, omezování toku krve do mozku a stimulace mozku, poruchy spánku ve všech věkových skupinách, způsobovaných i jen pasivním sledováním televize, vznik tělesného tuku, abnormální glukózový metabolismus a nová cukrovka typu 2, možné vyvolávání autismu, snížená míra metabolismu, zvýšený krevní cholesterol a riziko kardiovaskulárních chorob a smrti, podstatné zvýšení dětské krátkozrakosti. Většina těchto zdravotních důsledků vzniká při sledování televize v daleko menší míře než je celostátní průměr.

Na druhé straně věkového spektra ovlivňuje to, jak často sledujeme televizi ve věku 20 -- 60 let, jak brzo budeme postiženi Alzheimerovou chorobu. Neurovědci charakterizují sledování televize jako "neintelektuálně stimulující činnost" z hlediska mozkových funkcí.

Podrobnosti v angličtině ZDE