11. 8. 2006
Jsou Britské listy levicové?Reakce na opět aktuální diskusi o ideologickém charakteru Britských listů Levice a pravice má podle průzkumů veřejného mínění a reálného rozložení politických sil přibližně stejný počet příznivců. Médii prezentovaná sociální realita silně potlačuje levicové akcenty. Příznivci levice tak mají tendenci své postoje spíše skrývat, uchylovat se k mlčení, protože se nechtějí dostat do izolace a konfliktu s názorem, o kterém se domnívali, že je společensky dominantní. O Britských listech rád a opakovaně tvrdím, že jsou špatné, ale ihned dodávám, že jsou současně i tím nejlepším, co dosud máme. Považuji je za jedinou a otevřenou názorovou platformu v ČR, kde se diskutují věci, o kterých se v našich klíčových masmédiích nemluví. BL listy jsou pro mne důkazem, že internet vytváří novou platformu pro otevřenou debatu - veřejnou sféru a současně nahrazuje tradiční mechanismy, prostřednictvím kterých kontrolují mocenské elity šíření informací. Také proto čtou Britské listy i elity, a to bez ohledu na vlastní politické a ideologické přesvědčení, ekonomické a sociální postavení. BL si dokázaly svou editorskou politikou získat pozornost čtenářů napříč politickým spektrem. I tak nepatří v mnoha firmách a institucích k oficiálně doporučené literatuře. K jejich četbě se tedy mnozí uchylují jen z čistě "studijních důvodů," aby věděli: " Jak o nás naši kritici, oponenti, nepřátelé mluví." Často jim mluví z duše. Přiznat to veřejně, mnohdy znamená, v lepším případě, opovržení nebo, a to je ta horší varianta, vybočení z řady, které se netoleruje, protože do BL píše pochybná sorta lidí s nezdravými názory, pomýleným pohledem na svět a společnost, jež svými názory jen podkopává stabilitu systému, společenský statuts quo. |
Proč je Britským listům přisuzováno levičáctví?Jednoduše proto, že se na jejich stránky stahují lidé s levicovým smýšlením, protože BL jim demokraticky poskytují prostor, kde může jejich "menšinový" názor, téměř bez cenzury, zaznít. Protože podobně otevřených názorových platforem je v ČR jen málo, zdá se, že BL jsou doménou levičáků. Proč se "levičáci" uchylují na BL?Většina novinářů pracujících v masových médiích hlavního proudu vyznává pravicovou politickou orientaci (existující průzkumy jasně ukazují, že se jedná o více než 70%). Tomu pochopitelně odpovídají i masmediální obsahové výstupy včetně (nevyřčených, ale vždy přítomných) ideologicko-estetických kódů (v této souvislosti se mi aktuálně vybavuje výrok moderátorky veřejnoprávní televize, která v hlavní zpravodajské relaci hovořila doslova o šanci, již má Česká republika v souvislosti s možným umístěním raketové základny USA na jejím území). Tento trend tradičně doplňuje a potvrzuje i redakční personální politika. Masmédia vytváří ze své podstaty virtuální realitu, roztáčejí spirálu mlčení, a tím formulují postoje, které jakoby převažují ve společnosti. Lidé pak nejsou ochotni vyjadřovat svoje postoje, pokud cítí, že nejsou totožné nebo podobné postojům, které převažují ve společnosti nebo jejich okolí (v zaměstnání, ve škole). Lidé se nechtějí izolovat, mají strach, sledují nálady ve svém okolí. Ten, kdo vnímá, že jeho názor je menšinový, volí mlčení. Ten, kdo cítí, že jeho názor sílí, nemá problém, strach, o vlastním názoru veřejně hovořit. Tím, že jedni jsou slyšet, působí silnější, než reálně jsou, naopak ti, kteří volí mlčení, se mohou zdát podstatně slabší než jsou ve skutečnosti. Příkladem potvrzující hypotézu o spirále mlčení, tak, jak ji prvně definovala v sedmdesátých letech Elisabeth Neumann, je rozložení politických sil v ČR. Příznivci levice a pravice mají podle průzkumů veřejného mínění a reálného rozložení politických sil přibližně stejný počet příznivců. Médii prezentovaná sociální realita silně potlačuje levicové akcenty. Příznivci levice tak mají tendenci své postoje spíše skrývat, uchylovat se k mlčení, protože se nechtějí dostat do izolace a konfliktu s názorem, o kterém se domnívali, že je společensky dominantní. Někteří ventilují svou frustraci, domnělé ideologické osamocení četbou a příspěvky do Britských listů. |