• Technická stránka. Ta zahrnuje jak zmíněné posouzení terénu, tak i typ zařízení, které by zde mohla armáda USA instalovat. Z hlediska příhodnosti terénu je pravděpodobné, že základna bude nejspíš v Polsku.
• Vojensko-politická stránka. Zatím se nepředpokládá, že by tento systém měl chránit i Česko. Jen přeneseně se tak dá tvrdit, že ochrana nejsilnějšího spojence je také naší ochranou. To ale neznamená, že v případě útoku na Česko se americký spojenec automaticky vydá na naši obranu -- žádný takový mechanismus neexistuje ani v NATO. O vstupu USA do války rozhoduje tamní Senát, ne bruselské ústředí Aliance.
• Strategická stránka. Souvisí především s obecnou otázkou, co vlastně Spojené státy svým systémem NMD sledují.

Národní protiraketová obrana je variantou kdysi slavného Reaganova projektu Strategické obrané iniciativy, známé jako »hvězdné války«, z roku 1983. Oba tyto projekty narážely na skutečnost, že USA podepsaly se SSSR v roce 1972 Smlouvu o omezení systémů protiraketové obrany (ABM). George Bush řešení našel: koncem roku 2001 jeho vláda oznámila, že od smlouvy ABM odstupuje.

Smlouva ABM se opírala o logickou úvahu, že tomu, kdo byl napaden, zůstane vždy dost vojenských prostředků k tomu, aby v odvetném úderu útočníka zcela zdevastoval. V tom je základní bezpečnostní problém Česka v souvislosti se zvažovanou americkou základnou: každý, kdo by chtěl na USA zaútočit nebo se před nimi účinně bránit, musí zničit jejich protiraketovou obranu. Tedy udeřit i na případnou americkou základnu v Česku. A to co nejsilnějšími možnými zbraněmi.Z tohoto hlediska základna USA na našem území znamená jasné zvýšení bezpečnostního rizika.

USA oficiálně zdůvodňují potřebu NMD hrozbou ze strany »darebáckých států«, tedy dnes už pouze Íránu a Severní Koreje. Tabulka připojená k tomuto článku přitom ukazuje, že téměř polovinu všech zbrojních výdajů ve světě vydávají právě USA. Jenže co když je NMD zaměřena proti Rusku a Číně? Tak to alespoň tvrdí Keir A. Lieber a Daryl G. Press v článku nazvaném Vznik nukleární nadřazenosti USA, který byl publikován v druhém letošním čísle prestižního časopisu Foreign Affairs.

Keir A. Lieber and Daryl G. Press: The Rise of U.S. Nuclear Primacy ZDE

Keir A. Lieber, autor knihy War and the Engineers: The Primacy of Politics Over Technology (Cornell University Press 2006 , ISBN: 0801443830) , působí jako Assistant Professor na katedře politických věd University of Notre Dame.

Daryl Grayson Press, autor knihy Calculating Credibility: How Leaders Assess Military Threats, (Cornell Studies in Security Affairs, Cornell University Press 2005, ISBN: 0801443431) je hostující profesor politických věd na University of Pennsylvania.

Neexistuje stát, který by si dovolil na USA zaútočit. Na druhé straně řada zemí zdůvodňuje své zbrojení nečitelností americké politiky. Ovšem jejich zbrojení chápou zase v USA jako vlastní ohrožení.

Před měsícem prošla zahraničním tiskem zpráva, že se NATO chystá na Ukrajině postavit tři radary pro monitorování ruského vzdušného prostoru. Brusel tuto zprávu popřel s tím, že jedná s Moskvou o společném monitoringu. To je cesta, která by mohla odstranit hlavní obavy z nové americké základny ve střední Evropě: nebudovat protiraketovou základnu na obranu jednoho státu, ale rozvíjet nové pojetí kolektivní bezpečnosti.

Státy s největšími vojenskými výdaji v roce 2005

Pramen: Stockholmský institutu pro výzkum míru, SIPRI 2006

Poznámka: údaje o Číně a Rusku SIPRI tradičně charakterizuje jako přibližné

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom