19. 7. 2006
Navzdory revizionistům: Osvětim byl německý nacistický koncentrační táborOficiální název "Koncentrační tábor Osvětim," jak je dosud od roku 1979 zapsán v seznamu světového dědictví UNESCO, bude již brzy znít "Bývalý německý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim - Březinka". Návrh na změnu předložilo Polsko na zasedání Výboru UNESCO pro světové dědictví, které se před několika dny konalo v litevském Vilniusu, a získalo pro něj předběžný souhlas. Byla zahájena procedura, která by měla vést k definitivnímu schválení na 31. kongresu UNESCO příští rok na Novém Zélandu. (p> |
Iniciativa polské vlády je součástí snahy postavit se proti již delší dobu trvajícím revizionistickým aktivitám, které se objevují již nejen v okrajových plátcích nebo na internetových stránkách popíračů německé viny na rozpoutání 2. světové války a masového vyhlazování Židů, slovanských a jiných národů, ale v poslední době dokonce i ve sdělovacích prostředcích, které jsou jinak hodnoceny jako seriózní. Překrucování historického faktuPolská diplomacie tak musela jen v prvních měsících tohoto roku reagovat na několik případů, kdy se psalo o "polských koncentračních táborech". Příkladem je březnový text známého týdeníku Der Spiegel, který v souvislosti s Osvětimí uváděl označení "polský koncentrační tábor" nebo provokační texty publikované největším italským listem Corriere della Sera. Dále např. německý časopis "Digital - Movie" v souvislosti s dokumentárním filmem na DVD pod titulem "Auschwitz psal o "zajímavé historii polského koncentračního táboru Osvětim". Rovněž německý kulturní časopis "Areion" v článku o biografii Raoula Gustava Wallenberga ve vztahu s deportacemi maďarských Židů do Osvětimi uváděl "polnische Konzentrationslager Auschwitz". Obdobně na internetových stránkách vydavatelství Wallstein Verlag GmbH se v prezentaci knihy Joela Mettaya "Zmizelá stopa" hovoří o "polském koncentračním táboře". Již zmiňovaný největší italský deník "Corriere della Sera" v souvislosti s návštěvou Benedikta XVI. V Polsku zveřejnil mapku koncentračních táborů zřízených nacisty v Polsku a v popisku uvedl "hlavní polské tábory" a u fotografie papeže v Osvětimi psal o "polském koncentračním táboře". Nebyl to ovšem jediný případ, kdy se tento deník dopustil obdobné nehoráznosti. Jako skandální je třeba přijmout tvrzení známého italského historika Sergio Luzzatta, který v Corriere della Sera dokonce obvinil Poláky, že společně s nacisty byli vykonavateli holocaustu. Příkladem naprostého revizionistického extremismu je amatérský historik dr. Ewald Pollok, který na internetových stránkách zaměřených na problematiku Slezska tvrdí, že polské ztráty za 2. světové války jsou nadsazené a že to byli Poláci, kdo vybudoval první koncentrační tábory v Evropě. Podle E. Polloka byl život v koncentračním táboře Osvětim "vcelku příjemný" a např. o nemocné bylo dobře postaráno, když dostávali "bílé pečivo a delikátnější polévky." Reakce na iniciativu polské vládyO intencích psaní o "polských koncentračních táborech" mnohým napovídá reakce německého tisku na polský návrh nového a přesněji podstatu vystihujícího o pojmenování koncentračního tábora v Osvětimi. Deník Berliner Zeitung na toto téma nešetřil kritikou a ve svém komentáři mimo jiné uvedl, že Osvětim nepřipomíná jen to, co se stalo v "nacistickém německém koncentračním táboře" a polská i jiné vlády by si to měly uvědomit. "Změna názvu je snahou zredukovat Osvětim do německých událostí 1940-45. Tak to být nemůže." - tvrdil Berliner Zeitung. Pro mnohé bylo překvapivé a až bulverzující bylo, že na straně odpůrců změny názvu vystoupil ovšem také zástupce generálního tajemníka Světového židovského kongresu, v Belgii působící Maran Stern. Ten v prohlášení uvedl, že polská vláda chce změnou názvu "redefinovat historii" a poukazoval na to, že okolo bydlící Poláci o existenci tábora věděli a v počátku jeho výstavby zde byli i zaměstnáváni. Poslední žijící velitel povstání ve Varšavském ghettu Marek Edelmann k tomu řekl: "To je nějaký totální nesmysl. Jak je možné říci, že Polsko chce Osvětim vymazat ze své historie? Jak je možné říkat, že Poláci budovali Osvětim?". A bývalý osvětimský vězeň Władysław Bartoszewski k tomu řekl: "S paranoidními názory nic neuděláte. Jsem předsedou osvětimské rady a v té je několik bývalých židovských vězňů a žádný z nich nemá pochybnost o tom, že tábor byl vybudován Němci." "Co píše Maram Stern svědčí o nedostatku znalosti základních faktů. Ať se podívá do "Encyklopedie holocaustu," která byla vydána v Izraeli a USA a najde si tam heslo Auschwitz," dodává Bartoszewski. V protikladu ke stanovisku M. Steina a Světového židovského kongresu však polskou vládu podpořila řada jiných židovských organizací, např. Výbor amerických Židů, který otevřeně a dlouhodobě podporuje protesty polské vlády proti používání termínu "polské koncentrační tábory". Jistě nejvýznamnější však byla podpora izraelského Institutu Yad Vashem. Nový název povede k lepšímu pochopení historické pravdy"Starý název ztratil svoji čitelnost, informační obsah, zvláště pro mladé lidi. Nový název přesněji vztahuje to místo k nacistickému režimu v Německu," uvedl náměstek ministra kultury Tomasz Merta, který byl vládou pověřen jednáním. Podle něho by současně s touto změnou mělo dojít navíc také k tomu, že polský stát převezme na základě připravovaného zákona do své péče všechna obdobná místa v Polsku, jež v některých případech jsou v péči místních orgánů, a současně rozhodne o jejich plně vystihujících názvech. Jestliže polská vláda poukazuje na potřebu vysvětlit historická fakta zejména mladým lidem, je zde třeba jako příklad uvést internetové stránky Gymnázia Carla Duisburga v Wuppertalu, kde je publikována iniciativa skupiny studentů této školy, kteří se věnují problematice pronásledování Židů. Jeden ze studentů píše, že pojede do Polska pracovat do domova důchodců a také chce navštívit "polský koncentrační tábor Stutthof". Z celého kontextu studentova vyjádření ovšem vyplývá, že chce cosi učinit pro smíření mezi oběma národy. Je však zřejmé, že má špatné informace. Je samozřejmě zásadní otázkou, zda psaní o "polských koncentračních táborech" nebo o spoluúčasti Poláků na německém holocaustu je jen otázkou neznalosti nebo záměrného překrucování historických zkušeností a zda není vedeno snahou o zrelativizování německých válečných zločinů. V poslední letech by se ovšem příkladů pochybného výkladu dějin minulého století našlo dost a nejen v souvislosti s Polskem. Ani v Polsku však zatím nikdo netvrdí, že jde o součást širšího a cílevědomého působení. Výstižný název "Bývalý německý nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim - Březinka", jak bude zapsán v Seznamu světového dědictví, je však jen malou částí toho, co je možné udělat k udržení historické paměti a poučení, aby se nemohly opakovat zločiny spojované v paměti s německým nacistickým režimem. |