17. 7. 2006
To máme zase krásné počasí!
Krásné, slunečné. Od západu se nám sice trošku zakaboní, ale nenechte si tím zkazit náladu. Už v pátek se nám začne počasí zase vylepšovat. A jaký bude víkend? Buďte "v poho", víkend bude krááásný, slunečný, s teplotami 31 až 33°C! Mějte se fajn a poslouchejte dál naše rádio! Je ráno. Z mátožného snu, tak typického pro horké letní noci, se prodírám do nového dne. Sloupec na teploměru, podobně jako barva oblohy, mne zbavují veškeré naděje na změnu -- bude opět úmorné vedro. Před odchodem z bytu zavírám všechna okna. Stahuji žaluzie a zatahuji závěsy, aby až do mého večerního návratu byl interiér co nejlépe chráněn před vnějším horkem. Přesto už se teplota v bytě blíží 28°C. |
Před odjezdem do práce se stavuji v malém obchůdku potravinami, abych koupil něco k snědku. Zdá se, že ticho patří k velkým nebezpečenstvím současnosti, a proto nákupní prostor již v okamžiku otevření zalévají zvuky jednoho z lokálních stupidních, leč soustředěně "zábavných", soukromých rádií. Zanedbal jsem na okamžik péči o své duševní zdraví a neprozřetelně se zaposlouchal do blábolů, jimž na dotyčném rádiu říkají "zprávy". Ze směsice radostného pobekávání a chichotání, jež mají zřejmě posluchačům dodat dobrou náladu, se dovídám, že v jižních Čechách byly včera přívalové deště; vítr "si zařádil" a zůstalo po něm pár vyvrácených stromů. A jaké že nás čeká počasí? Krásné, slunečné. Od západu se nám sice trošku zakaboní, ale nenechte si tím zkazit náladu. Už v pátek se nám začne počasí zase vylepšovat. A jaký bude víkend? Buďte "v poho", víkend bude krááásný, slunečný, s teplotami 31 až 33°C! Mějte se fajn a poslouchejte dál naše rádio! Krev ve mně vzkypí: Co to tam sedí za idiota, který se raduje z toho, že naši zemi, zvláště její východní část, budou i nadále sužovat vedra? Dva týdny nepršelo. Průtoky vodních toků klesají. Půda na polích začíná pukat, zeleň stromoví získává našedlý nádech. Spokojeny mohou být snad jen Technické služby spravující městskou zeleň -- přes to, že nesekají trávníky, tráva neroste. Je vysoká 5 cm a má slámově žlutou barvu. Vzápětí si ale vzpomenu, že o podobně přitroublém tlachání jsem nedávno četl... Ale jistě! Byl to Kunderův román Nesmrtelnost. To je přeci ten kouzelný svět imagologů! Kašlete na skutečnost, my vám ji dodáme lepší, zářivější a hlavně zábavnější! Moderátor přežvykuje jakousi prepubertální anekdotu a jeho kolega dává najevo hýkavým smíchem, tlačeným až odněkud z tlustého střeva, že je to fakt "super". Globální oteplování? Izraelsko-palestinský konflikt? Americké základny v České republice? Ale kdež... Čeká nás "nádhernej den plnej zábavy, super písniček a našeho funny rádia". Tak zůstaňte s námi a buďte "free" a "cool" a "in". "Až bude muset totální osel oznámit ve zprávách vypuknutí atomové války anebo zemětřesení v Paříži, bude se u toho jistě snažit být vtipný," poznamenává Kunderův profesor Avenarius. [Napadá mne, že jedno z tajemství Kunderova úspěchu spočívá v tom, že popisuje věci důvěrně známé milionům čtenářů po celém světě; analyzuje to, co oni čtenáři sami žijí a nad čím se (používají-li ovšem rozum) pozastavují. Otřepaná fráze praví, že život se skládá ze samých detailů. Kundera se právě na detail zaměřuje. Potírá jeho zanedbatelnost a samozřejmost; nutí jej bičíkem své obrazotvornosti, aby se přiznal; aby odkryl, jaké souvislosti skrývá. Číst takovou symfonii v próze, jíž je kniha Nesmrtelnost, znamená osvěžit ducha a získat novou inspiraci pro život. Řekl bych to takto: Kundera je znamenitý filosof a poetik všednodenního života.] Pomyšlení na Kunderovu tvorbu mi dává zapomenout na ty dva optimistické "totální osly" za mikrofonem. Platím pečivo a nejbližším autobusem odjíždím do práce. Sport především!Ani na našem pracovišti se ticho, či běžný pracovní lomoz, netrpí; a tak je po značnou část dne puštěno rádio. Po letech sváření už zde ale existuje jakási nepsaná dohoda: Jedni nebudou pouštět klasickou hudbu, druzí se zas nebudou pokoušet naladit stanici typu Frekvence X nebo Evropa Y. Výsledkem tohoto kompromisu je veřejnoprávní stanice Český rozhlas 1 Radiožurnál. Zpravodajství na Radiožurnálu je zjevně méně pitomé, než na většině soukromých rozhlasových stanic, podrobnější analýzu by si však jistě zasloužilo. Z nějakého nepochopitelného důvodu jsou ty nejdůležitější zprávy často řazeny až za ty méně důležité; někdy dokonce vůbec chybí. Pozoruhodná je také snaha zpestřit zprávy přímými vstupy; bez ohledu na jejich nadbytečnost. Tak např. redaktor sdělí, že ve městě N. vypukl z neznámých důvodů požár v továrně na výrobu pneumatik. K místu požáru se sjely čtyři hasičské jednotky. Trvalo osm hodin, než se hasičům podařilo dostat oheň pod kontrolu a zásah komplikoval silný vítr, "jak redaktorovi Českého rozhlasu potvrdil velitel zásahu Josef S.". Následuje špatně srozumitelný a poněkud neuspořádaný proslov pana Josefa S., v němž vysvětluje, že k zásahu vyjely čtyři hasičské jednotky, kterým trvalo osm hodin, než dostaly požár pod kontrolu, protože jim zásah komplikoval silný vítr. Dodá ještě, že příčina požáru je zatím neznáma. Po další zprávě typu "...na muže z Rožnova pod Radhoštěm spadla dnes ráno bedna nízkotučných jogurtů ... muž skončil s pohmožděním končetin v nemocnici a policie případ vyšetřuje" následuje Sport a pak Počasí. Tomuto řazení jsem nikdy neporozuměl. Vždy jsem si myslel, že množina lidí, kteří chtějí či potřebují znát předpověď počasí, je větší, než množina lidí, kteří žijí sportem. Předpověď počasí by tedy, jako důležitější, měla být uvedena před sportem. Myslím si i dnes, že pro fotbalového fandu může být důležitá informace o tom, že přijdou intensivní srážky, protože si z toho dovodí, že z plánovaného zápasu proti těm pacholkům z vedlejší vesnice nebude nic. Naopak ale znám dost těch, kterým je zúplna ukradeno, jestli Lengole B. Monyake překonal dosavadní rekord Makoiho Riniriniho A'Huatavy o 13 setin vteřiny, neboť je sport nezajímá. Přesněji: Nezajímá je pasivní provozování sportu a fandění. Zcela absurdní je preferování zpráv o sportu před informacemi o počasí v době, kdy je část republiky pod vodou, panuje dlouhodobé sucho nebo zemi bičují přívalové deště spojené s kroupami a silným nárazovým větrem. Ohlédneme-li se za posledními deseti lety, zjistíme, že je to docela často. Nuže, přečkám zprávy o sportu a pak vyslechnu předpověď počasí. To již vyžaduje aktivní přístup, ale se zkušeností posledních let mi jde překlad informací z rozhlasu docela snadno. Uvedu příklad: Když meteorolog v pondělí inzeruje, že ve středu bude přes naše území přecházet od západu studená fronta, která ve čtvrtek ovlivní i počasí na Moravě, znamená to, že studená fronta ovlivní počasí na Moravě nejdříve v pátek či v sobotu. Ještě pravděpodobnější však je, že počasí na Moravě neovlivní vůbec. Jiný příklad: Předpovídá-li meteorolog, v návaznosti na onu studenou frontu, citelné ochlazení, znamená to, že na území České republiky už nebude dosavadních 30 až 32°C. Teplota poklesne na 24 až 26°C v Praze a na 28 až 30°C na Moravě. Pouze na severovýchodě republiky se mohou ojediněle vyskytovat teploty až 33°C. Když toto "ochlazení" konečně dorazí, dovídáme se z nejnovější předpovědi, že od západu bude srážek ubývat a oblačnost se bude protrhávat. A právě v tomto okamžiku se i mnohý profesionální meteorolog podvoluje imagologickému imperativu. "Počasí se nám zlepší," je věta, jíž šokuje ty posluchače a diváky, kteří nemají v úmyslu jít zítra k vodě a opékat se na Slunci, neb je čeká zaměstnání v rozpálené kanceláři, dílně, restauraci nebo na poli. |