17. 7. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
17. 7. 2006

Pěšák, kterého lze obětovat

V diskusi o plánu na vybudování antiraketové základny Spojených států v České republice zatím nebyl dostatečně probrán jeden aspekt. Jde o logiku odstrašování a stupňování vzájemných hrozeb (eskalace), známou z období studené války mezi USA a SSSR. Dnes se tato logika oživuje ve vztahu mezi USA a Ruskem, a to v trochu pozměněné podobě, jež ovšem nic nemění na její podstatě. České republice v ní zase připadá nezáviděníhodná role pěšáka, který může být v této šachové partii obětován.

Antiraketová základna vypadá na první pohled jako obranné opatření. Ve skutečnosti ale může být součástí útočného systému. Záleží na poměru sil a globální situaci.

Americká raketová základna v České republice TÉMA BL

Při současném poměru sil a situaci je těžké dojít k jinému závěru, než že základna antiraket USA v Česku bude součástí útočného systému zaměřeného zejména proti Rusku, a že ve hře bude především přístup Spojených států jako dosavadního, byť slábnoucího globálního hegemona k ropě, plynu a nerostným zdrojům Ruska.

Jak může antiraketová základna sloužit útoku? Hodí se té straně, která se domnívá, že může zaútočit na protivníka mezikontinentálními balistickými raketami (ICBM) nebo jinými prostředky, a získat tím podstatnou mocenskou výhodu. Antirakety pak ochrání životně důležitá centra útočníka před odvetou protivníka, který nemá jiné účinné prostředky obrany než ničení útočníkova území pomocí ICBM - pochopitelně vybavených jadernými hlavicemi, které jsou jedině schopny okamžitě způsobit útočníkovi dostatečnou škodu.

Vystřelení ICBM je složitá operace, kterou zvládne jen málo zemí disponujících potřebnými technickými a ekonomickými zdroji. Sestřelení ICBM pomocí antirakety je ještě složitější. Ani země nejpokročilejší v tomto oboru - dnes USA a Rusko - to nedokáží s dostatečnou spolehlivostí. Zvyšování počtu a technické úrovně ICBM bude tento úkol dále ztěžovat (a to nebereme v úvahu jiné typy zbraní s podobným účinkem jako ICBM, jako např. křižující střely).

Důsledek: antiraketami bude možné ochránit pouze omezený počet cílů, které by mohl v odvetě napadnout protivník. Pokud bude mít protivník dostatečně velký počet dostatečně kvalitních ICBM, která zaměří např. na velká města útočníka, budou mít tato města většinou smůlu. Antirakety budou totiž schopny ochránit jen nejdůležitější potenciální cíle na území útočníka, tj. vlastní raketové základny určené pro další následné údery a centra politického a vojenského rozhodování.

Každá země, která se zapojí do tohoto systému, nutně podlehne jeho logice. Vzájemně na sebe budou mířit a sebe sama ochraňovat jen nejdůležitější vojenská a politická centra. Ostatní obyvatelstvo a území bude zajímavé pouze do té míry, do jaké bude zajišťovat fungování oněch vojenských a politických center. Jeho vlastní ochrana bude ale v nejlepším případě částečná, v horším mizivá.

Jaký je nejpravděpodobnější scénář potencionálního konfliktu? Jako první zaútočí Spojené státy na Rusko (opačná varianta nedává smysl), Rusko odpoví odpálením ICBM na USA. Antirakety vypuštěné z území ČR jich možná několik dokáží zneškodnit. Přitom dojde nad naším územím nebo v jeho blízkosti k několika jaderným explozím s radioaktivním spadem a elektromagnetickými pulzy. Jejich účinky je těžké přesně zhodnotit, ale určitě budou závažné. Kromě toho se vojenská zařízení USA na našem území stanou terčem jaderného útoku druhé strany, proti němž nebude obrany - ať to bude antiraketová základna v Jincích u Dobříše, na Drahanské vysočině u Brna nebo na Libavé, nebo třebas plánovaný velký radar u Slavkova hned vedle Brna.

V takovém katastrofickém scénáři - kvůli němuž projekt antiraketové základny v ČR vůbec vznikl - nám připadá úloha pěšáka, který splní svou úlohu v první fázi konfliktu, dostane přitom na frak, a s důsledky si bude muset nějak poradit. Stojí nám taková epizoda vůbec za to? Nebylo by lepší, abychom se jako součást Evropy dohodli s Ruskem na zásobování plynem a ropou smírnějším způsobem? Zájmy obyvatelstva ČR podle všeho vyžadují, aby se na první otázku odpovědělo kategorickým ne a na druhou otázku stejně kategorickým ano.

Pokud jde o Evropu, má na vybranou. Buď se k této hře připojí jako slabší partner Spojených států, nebo zvolí vlastní postup. Zdá se, že definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. Je ale také možné, že Evropská unie nebude schopna přijmout žádné rozhodnutí a nechá se vláčet událostmi. V takovém případě se - byť navenek neochotně a s různými výhradami - vlastně připojí k USA.

Jestliže Evropa nezvolí vlastní nekonfrontační cestu, Bůh nám v České republice buď milostiv. Nicméně pořád bude nejlepší odmítnout antirakety.

                 
Obsah vydání       17. 7. 2006
17. 7. 2006 To máme zase krásné počasí! Jakub  Rolčík
17. 7. 2006 Bohemia Agency: Podvodná česká agentura v Glasgow okrádá české a slovenské občany
17. 7. 2006 Zrušme politiky, zachraňme národ Petr  Schnur
17. 7. 2006 Má naše nová máma Evropská Unie vůbec nějaký názor? Ladislav  Žák
17. 7. 2006 Tamtamy ČT: Na Paskvil prý se nikdo nedíval Bohumil  Kartous
17. 7. 2006 ■ ■ ■ Jan  Petrov
17. 7. 2006 Česká republika - ostrov umírněné politiky? Lukáš  Jelínek
17. 7. 2006 O podkuřování kojence a nedodržování zákonů
17. 7. 2006 Jde o to, kdo nám vyhrál volby? Miloš  Dokulil
16. 7. 2006 Šuta: GMO -- "superplevel" .... ? Pavel  Havránek
17. 7. 2006 Národní solidarita Wenzel  Lischka
17. 7. 2006 Kdo chce, ten si cestu vždycky najde Jiří  Černega
17. 7. 2006 Podivná výchova Sandra  Wain
17. 7. 2006 O co jde po volbách? František  Augusta
17. 7. 2006 Pěšák, kterého lze obětovat Rudolf  Převrátil
17. 7. 2006 Zkažený vkus Sandra  Wain
17. 7. 2006 Posleství o zlu: je Hospodin králem navěky? Karel  Sýkora
17. 7. 2006 Stopa Ludvíka Součka Lubomír  Sedláčik
15. 7. 2006 Vedoucí představitel organizace Hizbollah: Vyhlásíme Izraeli otevřenou válku
17. 7. 2006 Ropná smrt nad jihem Nigérie Bob  Kuřík
16. 7. 2006 Putin: Nechceme vytvářet demokracii, jakou máte v Iráku
14. 7. 2006 Európska energetická politika v kontexte svetových energetických procesov Peter  Ševce
15. 7. 2006 Našlapujme, prosím, po špičkách Josef  Provazník
15. 7. 2006 15. 7. 1606 se narodil holandský malíř Rembrandt
15. 7. 2006 Moc jeho Ducha Zdeněk  Bárta
15. 7. 2006 9. 9. 2009, 10.10. 2010 anebo 11.11. 2011? Štěpán  Kotrba
14. 7. 2006 Stále se něco děje? Miloš  Dokulil
14. 7. 2006 S tvůrci pořadu Paskvil o tom, proč skončil Bohumil  Kartous
14. 7. 2006 Hovoří o demokracii, jde jim však o plyn a ropu Jiří G. Müller
14. 7. 2006 ČT: Vše bylo řečeno... Bohumil  Kartous
14. 7. 2006 Falešná multikulturní kamufláž Pavel  Pečínka
5. 6. 2006 Témata Britských listů
22. 11. 2003 Adresy redakce