V USA jsou prodávány parcely na Měsíci. Je to zvláštní, jak může někdo prodávat věc, kterou nevlastní. Otázkou je co je to vlastnictví. Na vlastnictví totiž není žádné přirozené právo a je dáno tím, co je člověk schopen obhájit svojí silou nebo co dokáže restrikcí obhájit systém, ve kterém se jedinec nachází. Tyto donucovací prostředky pak způsobí, že ostatní jedinci tuto situaci (vlastnictví) respektují.

Pokud tedy Američané chtějí prodávat parcely na Měsíci, musí být schopni vlastnictví obhájit, jinak je prodejní smlouva pouhým cárem papíru.

Číňané deklarovali svůj úmysl založit na Měsíci trvalou základnu a ejhle hned poté Američané došli k závěru, že se do roku 2010 chtějí vrátit na Měsíc.

Stejné je to s jakýmkoli jiným vlastnictvím - například s ruským vlastnictvím ohromných zásob nerostných surovin.

Nyní k raketové základně.

Jaká jsou dostupná fakta pro hodnocení celkového rizika, které by tato základna přinesla?

Dostupná fakta:

Pokud by raketová základna měla skutečně sloužit proti darebáckým státům, výhodnější by bylo umístit tuto základnu např. v okupovaném Iráku nebo Izraeli a nepřátelské rakety by mohly být zasaženy v vzestupné fázi a nikoli prakticky na hranici doletu.

Američané dlouhodobě vyvíjejí nukleární zbraně nové generace. Tyto zbraně mají několik inovací. Mají podkritické množství štěpného materiálu, směrovaný účinek a omezenou následnou radiaci. Tyto zbraně tedy rozhodně nejsou zbraní posledního soudu, ale naopak zbraně ofenzivního charakteru. Jsou použitelné k útokům na významné bodové cíle aniž by došlo k vysokému zamoření prostředí radiací.

V poslední době byl rovněž učiněn pokrok ve vývoji radioprotektivních přípravků a také došlo k podstatnému posunu ve znalosti a schopnosti urychlit biologickou detoxikaci prostředí zamořeného radioaktivním materiálem.

K nasazení nové generace nukleárních zbraní ve válečném konfliktu tak už prakticky nestojí nic v cestě. Zůstává tu pouze psychický blok, který USA neustále nahlodávají prohlášeními, že uvažují o použití nukleárních zbraní při preventivním úderu např. proti Íránu.

USA chtějí nebo chtěli převzít radiolokační stanice na Ukrajině, čímž by dostali Rusko do velmi prekérní situace z hlediska bezpečnostní situace. Rovněž tento akt nesvědčí o příliš přátelském přístupu.

Jaké nese raketová základna USA na našem území rizika?

Jednak na této základně mohou být umístěny nukleární zbraně bez vědomí naší vlády -- viz. aféra v Řecku.

Stane se primárním cílem. Scénáře pro případný útok na tento cíl mohou být různé. Respektive by zřejmě nešlo o útok přímo na raketovou základnu, ale na radiolokátor nutně s touto základnou související. Asi by nešlo o útok raketami 3M-80M Moskyt, jak popsal ve svém příspěvku pan Vít, ale např. přímo raketou Topol M, které jsou údajně vybaveny manévrující hlavicí s náporovým motorem, který uděluje hlavici rychlost kolem 6M. Navíc bude hlavice jistě vybavena ablativním nátěrem znemožňujícím její radiolokaci a navíc uvolňovat řadu klamných cílů. Souřadnice pro antiraketu se tedy budou počítat opravdu těžko. Již taktické rakety 9K714 Oka dělali Američanům tak těžkou hlavu, že se postarali, aby byl tento systém, co nejdříve vyřazen z výzbroje postsocialistických států. Nejjednodušší způsob jak takovou raketu sestřelit je použití antirakety s jadernou hlavicí.

Rusko rychle sílí a pokud by byl uvažován útok proti Rusku, musí být načasován, co nejdříve je možné. Nový typ války by bylo možné započít, teprve poté, co bude dokončen protiraketový deštník, umožňující uskutečnit útok bez hrozby odvetného úderu. Existuje tedy nenulové riziko, že se 14 dnů po dokončení takové raketové základny může ČR ocitnout uprostřed válečné konfrontace.

Nemusí dojít přímo k válečnému konfliktu, ale může stačit, že Rusko vnímající ohrožení nám zvedne ceny ropy a plynu. Případně Rusko uzavře kohouty a ČR se může ocitnout v situaci podobné jako Ukrajina.

Je tedy přece jen možná jistější výstavbu takové raketové základny neriskovat.