2. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
2. 2. 2006

O segregované výuce romských dětí

tisková zpráva Evropského centra pro práva Romů

Evropské centrum pro práva Romů (ERRC) představuje vydání českého překladu svojí publikace "Stigmata: Segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy, průzkum modelů segregovaného vzdělávání Romů v Bulharsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku", publikované v anglickém originále poprvé v roce 2004. Analýza komentující vývoj v České republice zejména s ohledem na vydání nového školského zákona v roce 2005 byla pro toto vydání dobrovolně poskytnuta českými autory.

Rasová segregace Romů ve vzdělávání ve střední a východní Evropě způsobila nenapravitelné škody mnoha generacím Romů. Romové byli vychováváni se stigmatem méněcennosti, byl jim odepřen rovný přístup ke vzdělání i pracovnímu uplatnění a bylo jim zabráněno užívat výhod vzdělávání a života v multikulturní společnosti. Vytvoření segregovaných škol pro Romy proběhlo částečně jako důsledek celkové segregace obyvatelstva. Jindy k rasové segregaci vedlo fungování vzdělávacího systému v zemích, které vylučovaly Romy z důvodů jejich zvláštního jazyka a kultury. A konečně byla rasová segregace důsledkem vědomého úsilí škol a jiných úřadů oddělit romské děti od neromských z důvodů sahajících od osobní zášti vůči Romům až k ústupkům tlaku neromské veřejnosti.

ERRC podniklo výzkum v zemích střední a východní Evropy dokumentující empirické fakty o separátním vzdělávání Romů a praktiky, jejichž výsledkem byla segregace ve školách. "Stigmata" popisují nejobvyklejší formy segregace romských dětí ve vzdělávání založené na jejich etnickém původu. V každé z pěti zkoumaných zemí byla zaznamenána nesrovnatelně nižší kvalita vzdělávání oproti průměrným standardům. Do dnešního dne vlády nedokázaly zavést opatření, jež by segregaci bránila. S výjimkou Maďarska, které na počátku tohoto tisíciletí zavedlo opatření, která mají zabránit segregaci ve speciálních školách a vést k eliminaci některých forem segregace ve školách, se žádná z dotčených vlád nepokusila o žádný zásadní krok směrem k desegregaci vzdělávacího systému.

Publikace obsahuje doporučení pro státní orgány. Komplexnost problému segregovaného školství si vyžaduje důkladnou právní a vzdělávací reformu. Stěžejní body představuje prevence další segregace a dosažení rovného zacházení ve vzdělávání. Výsledkem desegregace by mělo být:

  • postupné ukončení činnosti zvláštních škol pro děti s mentálním postižením a integrace žáků z těchto škol do většinových škol;
  • povinné zápisy do většinových škol -- ve zvláštních školách ani v jiných oddělených a podřadných třídách anebo školách nesmí být již žádní žáci prvních tříd;
  • zápis absolventů základních zvláštních škol do většinových středních škol a zajištění jejich úspěšné adaptace;
  • odstranění všech čistě romských škol, předškolních zařízení a tříd;
  • dosažení rasové nebo etnické rovnováhy ve složení žactva škol a tříd v každé obci.

Stigmata jsou výsledkem výzkumu provedeného v letech 2002-2003 s přispěním Fondu pro projekty v oblasti lidských práv Ministerstva zahraničních věcí Velké Británie a za stěžejní podpory Institutu otevřené společnosti, Fordovy nadace a Trastu Rubena a Elisabeth Rausingových. Aktualizovaný výzkum v České republice byl prováděn v únoru 2005 skupinou výzkumníků ERRC, Ligy lidských práv a Společenství Romů na Moravě. Tento výzkum byl uskutečněn s podporou Akčního programu Evropské komise pro boj s diskriminací.

                 
Obsah vydání       2. 2. 2006
2. 2. 2006 Petr Partyk je dále vězněn
2. 2. 2006 Die Welt: Na Západě je dovoleno se rouhat
2. 2. 2006 Jak naštvat muslimy po francouzsku
2. 2. 2006 Redaktor France Soir propuštěn Simone  Radačičová
2. 2. 2006 Politická korektnost je více než svoboda slova? Josef  Provazník
2. 2. 2006 Jak by reagovali Češi, kdyby v Německu otiskli posměšné karikatury T. G. Masaryka? Zdeněk  Wognar
2. 2. 2006 Lékárníci, marže a zisky Josef  Vít
2. 2. 2006 Eroica - cynica Car  Osten
2. 2. 2006 Zapomenuté slzy v Kongu Jan  Klusáček
2. 2. 2006 Bush: Amerika se zbaví závislosti na ropě
2. 2. 2006 Amerika: Je energetická změna reálná?
2. 2. 2006 O segregované výuce romských dětí
2. 2. 2006 Uvažování lidí podléhá změnám v čase i v prostoru Darina  Martykánová
2. 2. 2006 Žákovo mlžení: stamiliardové ztráty v příjmu do státního rozpočtu Ivo  Bubeník
2. 2. 2006 Sedlecký vyloučen z České komory architektů? Jan  Mech
2. 2. 2006 Causa finita, Štefane Šveci Filip  Sklenář
2. 2. 2006 Durdit rozdrážděné kotě se nevyplácí Štefan  Švec
1. 2. 2006 Ó Tyfone! Ó Sklenáři! Štefan  Švec
2. 2. 2006 Benešovy dekrety Alois  Matuška
2. 2. 2006 Britské listy mají za rok o polovinu více čtenářů
1. 2. 2006 Česká televize se do roku 2010 "obejde bez dalších zdrojů" Filip  Rožánek
1. 2. 2006 Ombudsman: "Postup policie na CzechTeku byl nepřiměřený"
1. 2. 2006 Účelově obžalovaný účastník CzechTeku obhajovaný IuRe soudem zproštěn obžaloby
1. 2. 2006 Jakl: Není pravda, že se přu o výchovu svého dítěte
1. 2. 2006 Klaus by měl veřejně přiznat, že jeho privatizační metody byly katastrofální Václav  Žák
1. 2. 2006 Tradiční rodina je v menšině, a přesto není netolerance na místě Irena  Ryšánková
1. 2. 2006 Josef Žáček za oltářem snů Jan  Paul
1. 2. 2006 Užívání titulů v české společnosti Marian  Kechlibar
1. 2. 2006 Hra o život Václav  Dušek
1. 2. 2006 Pomlčkové strany Oskar  Krejčí
31. 1. 2006 Vážné varování ohledně klimatických změn
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce