12. 1. 2006
Umělé přerušení těhotenstvíDebata o přerušení těhotenství má, pro dnešní dobu, několik charakteristických rysů. I proto jsem se pokusil si utřídit názory. Nejsem gynekolog a z fakulty jsem již pár let. Nicméně některé věci se nezměnily, jiné je možno najít v informačních pramenech. Především každý s diskutujících mluví o něčem jiném. Někdo o právech ženy, někdo o právech dítěte (či embrya), někdo jenom dehonestuje jiný názor. |
Ponechám stranou právo ženy rozhodovat o svém mateřství, a to proto, že se mu budu věnovat následně. Filosofické debaty o tom, kdy začíná život, co to vlastně život je, či kdo je či není morální autorita, "flanďák" nebo militantní feministka nechť se vedou, ale s problémem, věcně, nemají mnoho co do činění. Než se budu věnovat právu ženy, zkusím se zamyslet nad tím, proč k přerušení těhotenství dochází. Jsou zdravotnické indikace a v případech represí "zdravotnické" indikace, evtl. stejný zákrok provedený pod jinou diagnosou /(například krvácení). Nicméně dominantní bude asi otázka nechtěného těhotenství. Zde je potřeba připomenout, že přerušení těhotenství není vynález naší doby, kultury nebo civilizace. Kolegové gynekologové mne jistě opraví, ale v zásadě lze, pro zjednodušení, konstatovat, že se provádělo ve všech kulturách ve všech dobách o nichž je něco známo. Víceméně bez ohledu na oficielní postoj a eventuelní represe proti provádějícím či podstupujícím takovýto zákrok. Zákazy a zákony měly vliv pouze na odbornost a kvalitu zákroků, a tak na další osud těhotné. A to někdy stran dalšího těhotenství, ale i zdraví nebo života. Nejsem žena a jsem dalek toho abych si myslel, že rozumím ženské psychice, ale žena, která nechce být matkou, si vždy "nějak" pomohla. Asi ne vždy a určitě to často nedopadlo dobře. Takže o čem je de facto debata? O zákazu, který hodnocen perspektivou historické zkušenosti lidského rodu povede ne k omezení interrupcí, ale ke zdravotním poškozením žen a možná budoucích matek. Množství oficielně hlášených zákroků tohoto typu je dramaticky nižší než z doby před rokem 1989. Vzhledem k jejich legálnosti v našich zemích pravděpodobně není příliš mnoho těch skrytých pod jiným jménem. A v naší době "bez hranic" a široké dostupnosti informačních zdrojů nevěřím na faktickou účinnost zákazu. Žena si buď sama najde zdravotní diagnózu nebo jí někdo poradí aby byla zdravotní indikace. Ano dámy a pánové. Je to žena, kdo fakticky rozhoduje o svém mateřství. Může se Vám to líbit nebo ne, ale někdo už to tak zařídil za nás. Ať už ho nazvete příroda nebo jiným jménem, nemyslím, že by šlo o někoho kdo by Vám zvedl mobil a diskutoval s Vámi o tom jak někoho k mateřství donutit, i když nechce. Možná máte jeho email, tak mu zkuste napsat. Ale historie. Lidská historie se takovým snahám v minulosti vždy jenom pousmála, pousmívá se jim i dnes a jistě se jim bude pousmívat i v budoucnu. |