Pachatelé těchto zločinů většinou zůstávají beztrestní a režim naopak šikanuje nevládní organizace monitorující dodržování lidských práv. Dochází také k pronásledování režim kritizujících novinářů, kteří pracují pod hrozbou cenzury. Před nedávno skončenými prezidentskými volbami byla uvězněna řada klíčových představitelů politické opozice, která je úřady paušálně obviňována z podpory teroristů. V zemi až do února 2006 platí výjimečný stav, s krátkou pauzou v letech 1980-1981 trvá již od roku 1967.

"Je zřejmé, že egyptské úřady musejí čelit nebezpečným teroristickým aktivitám islámských sekt, to je však nezbavuje povinností ctít své mezinárodní závazky. V souvislosti s vyšetřováním pumových útoků, k nimž došlo v Tabě v říjnu minulého roku, bylo podle odhadů lokálních neziskových organizací zatčeno na 3.000 lidí a mnozí z nich byli při výsleších mučeni elektrošoky. Velmi podobné zprávy se objevily ve zpravodajství BBC i po útocích z července tohoto roku," říká Karel Dolejší, zbraňový expert Amnesty International. "Takové počínání úřadů je nepřiměřené. Mimořádná bezpečnostní situace nemůže ospravedlnit věznění a mučení osob, které nebyly ani formálně obviněny," dodal Dolejší.

Rozhodnutí vlády vyvolává pochybnosti nad skutečnými prioritami české zahraniční politiky, ale i nad koncepčností bezpečnostní politiky. "Přebytečný materiál, který je nyní předmětem prodeje, mohl být již před řadou let ekologicky zlikvidován, čímž by došlo k ušetření nemalých nákladů na jeho dlouhodobé skladování a ostrahu. Překážela tomu však nedotažená koncepce reformy ozbrojených sil České republiky, z níž vyplynuly i nejasnosti ohledně potřebnosti zásob standardní munice Varšavské smlouvy," míní Karel Dolejší. Přinejmenším od vstupu ČR do NATO v roce 1999 je však zcela zřejmé, že Armáda ČR v budoucnu tuto munici potřebovat nebude.

Amnesty International ČR se nedomnívá, že plánovaný zisk z dodávky Egyptu ve výši 50 miliónů korun je jakkoli srovnatelný s rozměry lidského utrpení, které podobné obchody pomáhají vytvářet.