9. 9. 2005
POLEMIKA:Zlatá éra ABC rokem 1972 nezačala, ale skončilaaneb mé začátky s ABCTo je záměrně lehce provokativní název, faktem ale je, že časopis ABC mi jako dvanáctiletému otiskl koncem šedesátých let několik kreslených seriálů, včetně reportáže o tom, jak vznikají. Na škole jsem byl hvězdou, když jsem se nakonec stal Osamělcem (S-05 Aramis) a později dokonce Nemův osamělec, bylo to k nevydržení (Ti, co dlouho nemohli založit vlastní klub, dostali statut Osamělec, bylo nás dvanáct). Zmiňuji to kvůli souvislostem, Ábíčko bylo časopisem mého dětství a protože jsem tehdy udržoval kontakt s redakcí, vím o tom trochu něco víc. Téměř PR rozhovor s panem Tomanem, bývalým šéfredaktorem ABC, mi moc velkou radost neudělal. |
Dozvěděl jsem se hodně o tom, jaké techniky, praktiky a finesy musel s nadřízenými politickými činiteli podstupovat pro udržení časopisu, to bylo jistě pro ABC záslužné, ale o struktuře fungování celé redakce, o systému práce s dětmi, skoro vůbec nic. Vlastně ne, za vším byl on, velký "Vont", Vlastislav Toman. Jako urovnávač potíží a prostředník mezi ideologickou hloupostí a rozumnou snahou něco pro mládež dělat, asi ano. Jenomže to druhé nesli na bedrech časopisu úplně jiní lidé. To, co dělalo Ábíčko Ábíčkem šedesátých let a co mu vyneslo obrovské renomé, čtenost, obdiv a takovou popularitu u dětí, byla klubová zájmová činnost, jež se hlouběji v šedesátých letech zcela vyvázala z ideologie, z napojení na pionýrské hnutí. To byl vedle řady příloh, seriálu, modelářství a jiných informací okamžik zrodu legendy ABC tak, jak ho zná nejen moje generace. Před tím to byly ještě Pionýrské zájmové kluby, ale v roce 1966 začíná řídit Kompas (velmi čtená dvoustrana určená klubistům) Jan Šimáně (1924) a děti už nebyly jen pionýři, ale kluci a holky, chlapci a děvčata. Vlastislav Toman o něm skoro nemluví, ale Jan Šimáně -- Galén, je po Foglarovi možná jedna z nejdůležitějších postav "guvernéra" nezávislých mládežnických aktivit v Československu. Působil jako šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel a Vpřed, jako šéfredaktor časopisu Skaut-Junák a několik let byl redaktorem ABC. Je autorem legendárních Březových lístků (JUN 1 až 12), které vznikly v roce 1965, z přirozené potřeby ocenit aktivity těch, kteří pracují s dětmi. V roce 1967 ale začíná řídit Kompas PhDr. Jan Tůma, s novou hrou Dvacet tisíc mil, také on byl "foglarovec", jedním z lidí, kteří v té době významně vytvářeli podobu ABC. V ročnících 1968 až 1970 už to nebyl Kompas, ale hry Tajuplný ostrov a Poklady čtyř sluncí. Po normalizaci musel Jan Tůma z redakce odejít, klubová činnost v ABC skončila. V roce 1968 odsoudil Jan Šimáně otevřeně okupaci sovětskými vojsky a byl za to odsouzen a vězněn. Vlastislav Toman ve své knize Můj život s ábíčkem vůbec nezmiňuje okolnosti, pro které byl Šimáně vězněn, jako aparátčík o nich zřejmě raději pomlčel. To považuji za hrubou chybu, nevyužil možnosti ozřejmit souvislosti, být objektivní. Naopak v rozhovoru tvrdí, že zlatá éra ABC nastala po roce 1972, tedy po normalizaci, když byla nezávislá klubová činnost potlačena! Ano, přišli Šmoulové, jak pan Toman přiznává, a jeho donekonečna zdlouhavý seriál, ABC začalo vycházelo vstříc módním trendům a takové zůstalo dodnes, bez vlastní tváře, bez nabídky alternativního programu. To je to, co chybí dnešním časopisům pro mládež a co jsme my měli. Po listopadu 1989 byl Jan Šimáně plně rehabilitován a z částky, kterou obdržel (směšných 86 tisíc) jako rehabilitační odškodné, založil Galénovu nadaci na podporu nezávislých aktivit dětí. "Kritizoval jsem profesně i pana Tomana, kritičnost považuji za nutnost", řekl mi Jan Šimáně, pro kterého je celoživotním krédem "spojování rozrůzněnosti". Nechci předjímat, proč bývalý šéfredaktor ABC používá tolik slov v první osobě, každopádně měl dostatek prostoru v "exklusivním" rozhovoru k tomu, aby se dostal dál než na horizont své velkoleposti. Jestliže nikde ve světě, jak uvádí, neměli podobný časopis, nebyla to zásluha jenom jeho, ale především řady obětavých spolupracovníků a nadšenců pro práci s dětmi. Po rozhovoru s Janem Šimáně nad knihou pana Tomana jsem usoudil, že by díky své skromnosti podobnou knihu nikdy nenapsal, protože by se mu nechtělo kupčit s tím, co je po léta součástí jeho zájmu. Patří k staré gardě, která si nepotřebuje stavět vlastní pomníky. |
Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
11. 9. 2005 | Praha jako evropské hlavní město opilců a prostituce? | ||
9. 9. 2005 | Férova citace Lessinga je rozhodně na místě | Karel Dolejší | |
9. 9. 2005 | Zlatá éra ABC rokem 1972 nezačala, ale skončila | Jan Paul | |
9. 9. 2005 | Kde jinde než v škole a kdo jiný než učitel | Michal Giboda | |
9. 9. 2005 | Jak se prosazuje pražský volební lídr ČSSD | Oldřich Průša | |
9. 9. 2005 | Šok: Amerika není všemocná | ||
8. 9. 2005 | Nenápadní pravicoví sprosťáci | Ondřej Fér | |
8. 9. 2005 | Dveře a přednosti | Alex Koenigsmark | |
8. 9. 2005 | Všechno, o čem sníte... | Bohumil Kartous | |
8. 9. 2005 | Nacističtí vrahové v tajných službách | Pavel Barák | |
8. 9. 2005 | Bylo by zavedení rovné daně politickou sebevraždou? | ||
8. 9. 2005 | Civilizace je zatraceně tenký nátěr | ||
7. 9. 2005 | Foglar, homosexualita, skejťácké paradigma a ideál jáství | Jan Stern | |
7. 9. 2005 | Nájem bytu v novém občanském zákoníku | Stanislav Křeček | |
7. 9. 2005 | Tunel umění | Alex Koenigsmark |