Chceš-li se dostat k jamce, kup si mazdu

Příkladem tvrdě zacílené reklamy, kdy je adresát komunikován velkorážným kanónem, je reklamní spot na novou Mazdu 6. Tenhle spot je něco jako testosteronová injekce impotentovi. Spot vás ukazuje jako nové majitele nové mazdy. Z velké rychlosti zastavujete na parkovišti u golfového hřiště - už samotná přítomnost na golfu vás předurčuje, jako majitele tohoto auta, k elitní příslušnosti.

Parkujete vedle mercedesu a dalších luxusních aut, což je pro další chápání této komunikace velmi důležité (je to jen mžik, který je velmi rychle prostřižen, aby vše bylo jen letmo naznačeno, spot nechce jít do přímé konfrontace).

Nejde totiž jen o to, že na golf běžně jezdívají lidi mercedesem atd., je to prostě sdělení, že s novou mazdou můžete klidně zaparkovat vedle luxusní značky, protože jsou srovnatelné! Pokud povedeme vedle tohoto sdělení v objektivním jazyce paralelu v jazyce subjektu, kterému je toto sdělení adresováno, pak se tím chce říct, že majitel mazdy může jít s majitelem mercedesu bez obav do sprchy, protože jsou svou výbavou srovnatelní:)Prostě jako ve škole, jenže mezi dospělými se už nemluví o skutečnosti, ale téměř důvtipným metajazykem...

Ani v dalších ohledech neponechávají tvůrci nic náhodě, nic není samoúčelné. Debilní zápletka, kdy auto svým samovolným zásahem (otevřením kapoty) zasáhne úplně mimo odpálený míček svého majitele a nasměruje ho přímo k jamce (to je samo o sobě v řeči lidského id také naprosto jasné sdělení) zdůrazňuje opět to samé -- popisuje váš nečekaný postup v sexuální hierarchii vaší tlupy.

Jako majitel mazdy přijíždíte na golf zjevně neočekáván, ale na vašem obličeji je vidět velké sebevědomí a jistota sebou samým. Jste tam zpočátku jako outsider, sám proti ostatním a musíte svou dominanci dokázat. Opovržlivě se smějícím majitelům zavedených luxusních značek se (pochopitelně se svou mazdou) postavíte ke srovnání v golfu, kde je handicap totéž co centimetry ve sprše, a jim jejich úšklebek nakonec zmrzne, protože je vyloženě převezete. Budete to právě vy, kdo se dostane nejblíže jamce a pak do ní. Stanete se alfa samcem a už k tomu nepotřebujete mercedes, stačí blbá mazda.

Chceš-li arašídy, kup si telku

Mazda se chce svým produktem vlámat do "high society" a od své reklamy si určitě slibuje, že jí tam otevře bránu. Firma Opavia se zase chce svou "telkou arašídovou" vlámat na stoly nejrůznějších party, večírků a vůbec všude tam, kde je to prostě cool. Jde na to taky od lesa. Spot nás uvádí do cool restaurace, kde je rozehrána fakt cool sexuálně objevitelská hra na fanty. Cool týpek už je polonahý a za žádnou cenu nemůže se zavázanýma očima uhádnout, čím ho to ta cool roštěnka vlastně cpe. Chutná to jako arašídy, voní to jako arašídy, takže ho nic lepšího nenapadá a přichází i o kalhoty. Na konci "humorně" odlehčeného spotu se ve dveřích objevuje sympatická dívka a mladík ve spodním prádle cítí šanci, že se mu ji podaří díky pečivu nerozeznatelnému od arašídů taky svléknout.

Spot je to líbivý a tvůrci i zadavatelé si jistě mnou spokojeně ruce, jak se jim podařilo uvést nový produkt mezi vyvalené konzumenty. Já bych si tak úplně jistý nebyl. Nikdo určitě neočekává, že by spotřebitel nad reklamou příliš hloubal, ale vyloučené to není. Může se tedy stát, že si spotřebitel v nějaké silnější chvilce položí otázku, co tím chtěl reklamní poeta říct. Podle všech indicií to vypadá, že se firmě Opavia podařilo vyrobit výjimečný produkt, který je chutí, vůní i tvarem nerozeznatelný od arašídů. Nebudete schopni rozeznat jedno od druhého, říká reklama. Takže pokud spotřebitel nějakou náhodou dojde k poznání, že se někdo snažil vyrobit dokonalou napodobeninu arašídů z pečiva, tak nad tím moudře pokývá hlavou a až bude mít někdy chuť, koupí si arašídy. Stejně to chutná a stejně to voní...

Nechceš-li být sám, přestup k Eurotelu

Od nedávné doby, kdy T-Mobile ohlásil, že se stal jedničkou na trhu mobilních operátorů, zasáhla Eurotel panika. Téměř okamžitou reakcí je hysterická reklamní kampaň, která má za úkol sdělit téměř plně mobilizovanému národu (v němž už není velice kde brát), že jedničkou je starý dobrý Eurotel a ne nějaká nula od konkurence.

Součástí tohoto reklamního zděšení je i vousatý šlágr z éry československého socialismu "neviem byť sám". Vrchovatá popularita tohoto bolehlavu umožnila reklamním antikreativcům odstartovat masivní rozhlasově -- televizní invazi, které se asi nedá uniknout. Na to nejsou české hvozdy dost hluboké, české lány dost širé a na českých vodách je to od břehu ke břehu vždycky na dohled i na doslech. <úp>

"Priateľov každú noc môj telefón trápi", pláče usedavě slovenský hitmaker ve službách Eurotelu. Tolik toho mobilní operátor o člověku ví. Ví o všech těch velkoměstských deprivantech, kterým existence mobilní sítě umožnila uniknout z jejich davového osamění pomocí nekonečných dialogů na téma "tak co, tak nic" a vychází jim proto vstříc -- už nikdy nebudou muset být se svou nicotou sami, protože jim Eurotel sleví na obtěžování přátel celou čtvrtinu běžné režie, a to dokonce ve kteroukoli denní i noční dobu. Trochu zarážející tak zůstává, že nabídka se týká dvou zvolených telefonních čísel, kdežto v reklamním spotu je zoufale osamělý klient "nulových" operátorů v okamžiku přestupu k Eurotelu zavalen celým jásajícím davem těch nejlepších přátel. Na základě logiky, že množné číslo mohou být dva i nekonečně mnoho.

Ale nešť, kdyby tohle byla jediná vada na kráse Eurotelu -- aniž bych tím chtěl nějak zdůrazňovat kvality ostatních operátorů -- snad by se to dalo opominout. Jenže Eurotel se snaží dost nestydatě ždímat své zákazníky i jinými informačními manipulacemi -- vnucuje služby, o nichž tvrdí, že jsou zadarmo a přitom si za ně účtuje poplatky, o kterých se taktně zapomíná zmínit. Prostě jednička:)

A aby toho nebylo málo, zrovna když autor chtěl projít ulicí Rybnou (zezadu za Kotvou), Eurotel mu to drze znemožnil kvůli natáčení davové scény do svého reklamního trháku. To už je přece jen trochu moc.