Tuto myšlenku vyzdvihuje zvláště žehnací modlitba nad ratolestmi: Květná neděle spojuje Kristův královský triumf a oslavu jeho utrpení vjedno. Obojí je ve velikonočním tajemství vzájemně propojeno.

Jen tak mimochodem: to, co slyšíte, je pašijová skladba Agnus Dei - Dalla Missa Te Deum Laudamus, od Lorenza Perosiho.

ke stažení MIDI

Květná neděle je šestou postní nedělí. Květná -- pašijová -- neděle je označována jako "Květná neděle Kristova utrpení" , Římský misál ji označuje jako "Dominica in Palmis de Passione Domini". Tento den je památkou Ježíšova triumfálního vjezdu do Říma i jeho utrpení. Ježíšův vjezd do Jeruzaléme ukazuje příchod království, které se král -- Mesiáš chystá uskutečnit Velikou nocí - paschou neboli přechodem. Svou smrtí a vzkříšením.

Adolf Adam ve své knize Liturgický rok připomíná zprávu poutnice Ethernie. Ta ve své zprávě z 5. století říká, že se v Jeruzalémě za časného odpoledne shromažďovali křesťané k bohoslužbě a po ní šli k večeru průvodem do Jeruzaléme s palmovými či olivovými ratolestmi v rukou. Zvyk se postupně rozšířil na Západ již kolem roku 600 v Galii existoval název "Květná neděle". Průvod s ratolestmi však dosud neexistoval.

Palmové ratolesti se objevují až v 8. století, kdy se jim začíná žehnat. V severní Evropě se místo palem olivovník žehná zelením snítkům -- zimostráz, kočičky a podobně. V nejstarších řeckých a latinských liturgických textech měly palmové ratolesti jen symbolický význam, znamenaly naději a vítězství. V lidovém podání mají posvěcené větvičky magické účinky - mají ochránit majetek, zdraví a odhánět zlé duchy. Svěcené kočičky byly ve světnicích zasunovány za obrázky malované na skle, aby uchránily stavení před bleskem a přinášely štěstí. Také se věřilo tomu, že kdo snědl několik hlaviček kočiček, bude chráněn před nemocemi.

V některých krajích se až v tuto neděli vynáší zima.

Květná neděle měla i své tradiční pokrmy. Byla to především velikonoční hlavička, někde jidáše, k nimž se přidával med v "parádním" hrnečku. Peklo se obřadní pečivo, které se dávalo dětem. Tvořily ho především ptáčci -- holubičky jako připomínka návratu ptactva z teplých krajů,  a také tvary raků a miminek. Po poslední postní neděli následoval Pašijový týden, během nějž se čtou pašije, připomínající Kristovo utrpení.