Předně se musíme podívat na poslední události kolem předsedy FN. Nedávno rozvířila francouzskou mediální scénu jeho ostrá slova o německé okupaci.V lednovém interview pro pravicový měsíčník Rivarol uvedl: "Německá okupace ve Francii nebyla nikterak obzvlášť nehumánní..." Pro své výroky si navíc vybral dobu, kdy si celý svět připomínal osvobození Osvětimi. O deportaci 75 000 francouzských židů nepadla ani zmínka..

Jeho slova vyvolala ve Francii, která se potýká se vzrůstem antisemitismu, skandál. Dokonce se objevily i informace o zhoršení vztahů mezi Le Penem a jeho nejmladší dcerou Marine Le Pen, která rovněž zastává důležité funkce ve straně. Podle Le Pena však mezi nimi "není žádný problém". Stejně jako nejsou problémy ve straně". Marine Le Pen se v zejména v poslední době snažila zlepšit mediální obraz strany, ale činy jejího otce jí tento úkol spíše znesnadňují. Proto se Marine rozhodla načas stáhnout z veřejnosti a věnovat se "psaní knihy".

Proti Le Penovi však pracuje i čas. Pokud by chtěl v roce 2007 opravdu znovu kandidovat, bude mu už 79 let. Sám si ale takové důvody nepřipouští: "To se říkalo už v roce 2002 a viděli jste výsledek." Navíc se v minulosti musel léčit např. i na rakovinu prostaty.

Ve straně se tedy stále více začínají ozývat hlasy proti Le Penovi. Hlavním důvodem byly zmíněné výroky o německé okupaci. Jak napsal týdeník L'Express, do této doby byl Le Pen jakýsi přirozený kandidát na prezidentskou funkci. Nikdo by si nepředstavil jinou osobnost. Dnes je situace jiná. Přesto předseda Front National tvrdí: "Mám určité přednosti: mám známé jméno, možná jedno nejznámější ve Francii, a zkušenosti..." Jeho budoucnost by mohlo zkalit i vyšetřování výroků, hodnocených jako "obhajoba válečných zločinů a popírání zločinů proti lidskosti".

Marine se v budoucnu pravděpodobně nestane "korunní princeznou" FN, a to hlavně kvůli svému umírněnějšímu postoji. Jako možný nástupce se jeví Bruno Gollnisch z tvrdého jádra strany. Sám ovšem musí čelit žalobám za své výroky o plynových komorách v nacistických koncentračních táborech.

Závěrem nezbývá než poznamenat, že Le Penův čas, vyměřený jako čas předsedy krajně pravicové frakce, se krátí. Strana se po jeho odchodu však příliš nezmění: její taktika se v minulosti ukázala jako výhodná, když FN těžila z tzv. sankčního hlasu, kdy lidé chtějí volbou vyjádřit svůj protest či nespokojenost.

Na nové volby si však budeme muset ještě dva roky počkat. Dnes se FN zaměřila na kampaň proti evropské ústavě a vstupu Turecka do EU.

Podrobnosti L'Express ZDE