Jak se to tak člověku stane, že začne vyrábět parodii na CosmoGIRL!?
Pavel: Všechno slavný vždycky začíná jako recese na gymplu, ne? My jsme chodili do jedný třídy, já tam měl problémy s matikou a fyzikou a musel jsem jít jeden ročník na obchodku. A to bylo strašný. Myslim lidi. Všechny holky na tý škole fakt četly lesklý časáky a braly je smrtelně vážně. Normálně podle toho žily, chodily ve špičatejch botách, nosily žabí kabelky a proužkovaný nohavice. Bavily se o sukni za sedm litrů, od osmi chodily na kosmetiku...
Takže prvotní inspirace byla obchodní akademie a překvapení, že cosmolidi skutečně existujou...
Pavel: Dá se to tak říct. A je jich strašná spousta. A hlavně se formujou už od malička.
Jak?
Petr: Různě. Kastujou se, třeba podle mobilu. Mobil je iniciace. Člověku je dvanáct let, pod stromečkem tvrdej balíček, a už to jede. Kdo nemá barevnej displej, tak je loser. A ty časáky v tom ty děti podporujou. Tak chceme ukázat, jaký debžoty to z lidí dělá. Ale vlastně se tim hlavně bavíme.
Jenže vy už teenageři nejste. Kde berete inspiraci? Kam chodíte pro jazyk, vždyť ten se musí pořád měnit?
Pavel: Máme kamarády. Jeden náš kámoš třeba chodí na technoparty, a tak nám nosí techno slang. Jinej má rád fotbal, tak od něj sbíráme fotbalový výrazy. Navíc čteme ty časáky a chodíme na supernavštěvovaný internetový fóra v CosmoGIRL! a v dalších časopisech. To je nejlepší zdroj.
Kde se ten jazyk bere?
Petr: Těžko říct. Nejnovější vychytávka je třeba psát w místo v. Jakože je něco wopruz nebo že se bojíte pawouků. Bůhvíproč.
Pavel: My teď máme v plánu udělat takovej překladač. Prográmek, co převede jakejkoliv text do jazyka teenagerů. Bude to fungovat na principu záměny hlásek. Byl pozdňee wčr prwňee may, yo yo yo!
Petr: Taky se vždycky strašně rozmůžou určitý slova. Rebelky přišly z CosmoGIRL!, ale těžko říct, kdo přines typany. Nebo úlet. Nebo vychytávku.
Pavel: Nebo husťárny. Před čtyřma pěti lety se bůhvíodkud vynořilo slovo hustý v úplně novým významu, kterej nikdo předtím neznal. Což je fakt hustý.
Opravdu tak někdo mluví?
Pavel: Jasně. Stačí se podívat na ty fóra. Ale nejhorší je, když se tak snažej mluvit rodiče, aby se zalíbili dětem.
Teenageři se přeci s rodičema nebavěj...
Petr: Ale bavěj. Teda v těch časopisech. V jejich světě je mamka vždycky super kámoška, která se sice s tátou musela rozvést, protože chtěla bejt nezávislá, ale vy dvě spolu máte skvělej vztah, báječně si rozumíte a pučujete si oblečení. A hlavně si mamka vždycky s chutí přečte CosmoGIRL! a je z ní nadšená, to je jasný.
Pavel: Ty časopisy to mají rozdělený. Z CosmoGIRL! se přechází na Elle a Cosmopolitan, z něj na Marianne nebo Harper's Bazaar, a když někdo přestárne i je, tak by měl asi jít rovnou do Květů.
Když ty časopisy sledujete, procházejí nějakým vývojem? Liší se dnešní Cosmopolitan od Cosmopolitanu před čtyřma rokama?
Petr: Ne, pan Herbeck vyrábí absolutně nadčasový výrobky. Kdyby jednou omylem vyšlo předloňský číslo, tak by na to nikdo nepřišel.
Pavel: No, možná se postupně zvyšuje množství sexu. Před třema lety byly v Cosmopolitanu za úspěšnej večer považovaný tři orgasmy s jednim chlapem, dneska je to šest orgasmů se dvěma. Zvětšujou se písmenka, kterejma musí bejt na každý obálce napsaný slovo SEX, ORGASMUS nebo G-BOD. G-Bod je vůbec čim dál častější téma.
Petr: No jo, G-bodů neni nikdy dost!
Pavel: A odvážnější je i CosmoGIRL!
Co vlastně v CG! holkám říkají?
Pavel: No hlavně si strašně protiřečej. Říkají jim: Buď svobodná, buď svá, a hlavně si kup takovýhle džíny. Navíc půlka těch holek je tlustejch, druhá půlka jsou bulimistky, a oni jim nutěj strašně nebezpečnou představu toho, jak maj vypadat.
Jakou?
Petr: Modelku, která měří 180 centimetrů a váží 50 kilo. Viděli jste, jak těm holkám čouhaj z nohou kolena? Jako v Birkenau. Když si představíte, že ideál krásy je dneska něco, co osvobozovali spojenci...
Vám se to nelíbí?
Vždyť ty modelky jsou chudáci. Živí se kokainem a vatou namočenou v džusu. K čemu jim ty prachy jsou?
Jak to, že existujou takovýhle časopisy jenom pro holky? Proč kluci nemají Bravo Boye nebo Top Hocha?
Petr: Kluci možná nemají potřebu některý věci sdílet. Nebavěj je hadry. A taky mají asi víc zájmů. Ony existujou časopisy pro kluky, ale jmenujou se Modelář nebo Atletika. Holky asi tolik zájmů nemaj.
Pavel: Nebo jsou prostě blbější... (smích)
To napíšu do titulku.
Petr: Jasně. Takhle se to dělá. Napsat do titulku nějakou sexy kravinu, aby si časák někdo koupil, a co je tam napsaný, to už je vlastně jedno.
To je pravidlo? Co ještě v těch časopisech platí?
Pavel: Texty třeba často fungujou na principu bodů. Dejme tomu 5 erotickejch jídel pro večeři při svíčkách. Nebo 12 tipů, jak ulovit nejvíc sexy řízka z vyššího ročníku. Nebo jako body rozdělený do In a Out. Nohy do O jsou letos in, nohy do X out.
Petr: Oni ty lidi už v bodech i myslej. Když jsme se v CosmoGIRL! ptali, co pro ně máme psát, tak nám navrhli, že třeba něco v bodech. Cokoliv. V bodech.
Vy píšete do CosmoGIRL!???
Pavel: No, už šest čísel tam máme stránku. Jednu z posledních. Aby tam jako měli něco nevážnýho a pro kluky.
To vám tam navrhli sami?
Petr: Jo. A museli jsme se tam přijít vyfotit. To bylo nejhorší. Tam mají takovýho zvláštního fotografa...
Pavel: On se na nás tak jako usmíval...
Petr: To je fotograf, kterej udělá homosexuála z každýho. Můžete vypadat jakkoliv, můžete bejt jakkoliv učesanej, on z vás udělá homosexuála. Ale to je fuk, stejně tam končíme.
Jak to?
Pavel: Do vánočního čísla nás už nechtěli. My jsme byli ve čtenářskejch průzkumech dlouhodobě nejhůř hodnocená stránka. Ony to ty holky braly vážně.
Cože???
Pavel: No. Některý nám psaly, kde jako můžou sehnat ty cdčka, na kterých je celých čtyřicet minut slyšet jenom sbíječka a tak.
Petr: To je normálka. I půlka ohlasů, který přicházejí do Cosmoboye, jsou od lidí, který nepochopili, že jde o humor. Některý se chtějí seznámit s celebritama, co tam o nich píšeme, jiný chtěj sehnat tu hudbu. Ale nejlepší bylo, když nás vzal vážně Chuchma.
Josef Chuchma z MfD?
Petr: Jo. My jsme tam vloni měli takovej jakože rozhovor o tom, že alternativní sprejeři jezděj do Antarktidy a sprejujou tam zvířátka, aby se nezabíjely kvůli kožešinám. A že trh si samozřejmě vyžádal svoje a ty posprejovaný kožichy jsou teď mnohem žádanější než ty normální. No a Markéta Baňková to jako legraci převzala do Týdne a otiskla u toho i fotku, kterou jsme udělali ve Photoshopu. A jedenáctýho září vyšel v MfD Zápisník Josefa Chuchmy, kterej sepsul Baňkovou, že propaguje takovou špatnost, a citoval z našeho článku to, že ten sprejer trénoval v londýnský ZOO a ilegálně potagoval dva slony a jednoho nosorožce. Zakončil to patetickou otázkou, co si asi ty chudáci zvířata musely myslet, když byly najednou stříbrný. To bylo fakt dobrý.
To je docela úspěch. A děláte kromě Cosmoboye ještě něco takhle proslulýho?
Pavel: Já studuju grafickej design, navrhnul jsem pár triček a tak, ale jinak spolu taky děláme portál Inkvizice.org. Petr to teď vylepšuje jako seminárku na matfyzu, psal už o tom i Čermák v Reflexu, je to docela pěkný. Je stránka, na který můžete kohokoliv udat za jakejkoliv hřích a navrhnout mu trest a kdokoliv se k tomu může vyjádřit a hlasovat pro nebo proti...
Aha, tak to by bylo na další rozhovor. Tak zatím díky za tenhle :o)
Parerga a paralipomena:
Pavel: Byl tam třeba kluk, kterej normálně nosil do školy ostře nabitou pistoli a chlubil se s ní. Byl schopnej poslat učitele do prdele a taky to párkrát udělal. Nebo měl referát na Jekylla a Hyda, postavil se před třídu a začal vykládat o tom, že je to o dvou lidech. Suverénně. A učitelka mu to odkejvala a pochválila ho.
To neni možný...
Pavel: Je. To na tom bylo nejhorší. Že nešlo jenom o studenty. My jsme tam třeba měli předvádět takový celoškolní řečnický cvičení. Každej si připravil téma a pak se o něm diskutovalo, byla to slavnostní událost. Já jsem trochu ulítlej přes lenochody, tak jsem mluvil o lenochodech, a když jsem začal o březosti, tak se zvedla jedna spolužačka a úplně vážně se zeptala, jestli jsou u lenochodů březí samci nebo samice. Vycejtil jsem příležitost, moudře pokejval hlavou a řek, že samci. A v tu chvíli jsem zaslech ředitele o kus vedle, jak se naklonil k zástupkyni a zašeptal jí: "A to je na nich právě to zajímavé..."
Z časopisu www.dobraadresa.cz.
|
