"Hlavní zdroj externích finančních příjmů pro irácký režim [Saddáma Husajna]," uvádí Volcker ve své zprávě, "byl důsledkem porušování mezinárodních sankcí mimo rámec programu 'potraviny za ropu'". Toto porušování mezinárodních sankcí spočívalo v tom, že režim Saddáma Husajna tajně prodával ropu Turecku a Jordánsku. Členové Rady bezpečnosti OSN, včetně Spojených států, o tom věděli, avšak neučinili proti tomu nic. "Zákony Spojených států vyžadují, aby pomocné programy pro země, které porušují sankce OSN, byly zrušeny, s výjimkou případů, kdy je rozhodnuto, že pokračování takových programů je v [americkém] státním zájmu. Takové rozhodnutí učinilo několik po sobě následujících vlád USA."

Jinými slovy, i když byla vláda Spojených států informována o tom, že Saddám Husajn porušuje mezinárodní sankce OSN a prodává do zahraničí ropu, čímž vydělal asi 4,6 miliard dolarů, rozhodla se proti tomu nezasahovat. Toto Saddámovo pašování ropy do zahraničí totiž bylo podle amerických vlád v americkém státním zájmu: pomáhalo zemím, spřáteleným s USA (Turecku a Jordánsku) vyhýbat se plnění sankcí uvalených na Irák. Největší množství peněz, které tedy plynulo režimu Saddáma Husajna, schválili nikoliv činitelé OSN, ale činitelé americké vlády, zdůrazňuje George Monbiot.

Dále ve svém úterním článku shrnuje šokující fakta z pořadu rozhlasu BBC File on Four z minulého týdne o tom, jako po invazi do Iráku bylo v Iráku rozkradeno 8,8 miliard amerických dolarů.

Britské listy o tomto zřejmě největším korupčním skandálu v historii lidstva podrobně referovaly minulý týden ZDE