20. 1. 2005
"Zbraně jsou úplně stejný obchodní artikl jako třeba rohlík"Proč se nezajímáte třeba o USA, Británii, Francii, jaké zbraně ty kam vyvážejí. Po revoluci Havel zrušil téměř celou zbrojní výrobu, co nesla nemalé peníze a na naše vydobytá místa na trzích se okamžitě natlačily ostatní zbrojovky A když se konečně náš zbrojní průmysl začíná znovu rozvíjet, tak se do toho začnete montovat s nějakým pacifistickým názorem, který je každému ukradený. Na prvním místě je důležitý zisk z prodeje. Zbraně jsou stejný artikl jako třeba rohlík, napsal Karlu Dolejšímu v reakci na jeho článek jakýsi anonym. Jenže Karlu Dolejšímu nejde o zákaz výroby zbraní, jde mu o její transparentnost: |
Osobně jsem nikdy nesouhlasil s paušálním rušením zbrojního průmyslu, zvláště ne bez návazného programu konverze a sociálních programů pro jeho zaměstnance, píše Karel Dolejší a pokračuje: Jedním z výsledků Havlova opatření byla i skutečnost, že na Slovensku (zejména v Pováží), kam byl už od dob první republiky zbrojní průmysl přesouván z důvodu menší zranitelnosti letectvem atp., začala získávat podporu Slovenská národní strana. Havel tedy svým nepromyšleným opatřením výrazně přispěl k rozpadu Československa. Český zbrojní průmysl se ovšem může rozvíjet v určitých mantinelech daných národní a mezinárodní legislativou, a pokud je tak skvělý, jak si myslíte, může navíc bez problémů obchodovat pod veřejnou a parlamentní kontrolou. O Vámi zmiňované země se starám tak málo prostě proto, že malého českého člověka vůbec nezajímá, že nějaká velmoc dělá cosi špatně: Češi totiž mají úžasnou schopnost vidět sami sebe jako přináležející k vyspělému světu a současně jako bezmocné oběti politiky silnějších zemí. Na jednu stranu se vidí jako "vyspělí", na druhou stranu jako "rozvojoví". Takže zprávy o tom, kam zbraně vozí Američané, by nejspíše vedly pouze k tomu, že by si lidé doma zanadávali, protože žádnou odpovědnost za to necítí - neprotestovali ani proti bombardování Jugoslávie atp., s nímž většina z nich nesouhlasila. Brněnské sdružení Nesehnutí proti mezinárodnímu obchodu se zbraněmi vystupuje od roku 1997 a za tu dobu uznalo, že bude taktičtější omezit se na to, co se děje u nás doma. Tak si totiž malý český člověk ještě možná může myslet, že se dá něco dělat. V rámci kampaně "Zbraně pod kontrolu" Amnesty International usiluje o to, aby ČR v prvním kroku začala dodržovat své mezinárodní závazky. Druhý krok má spočívat v tom, že získáme podporu české vlády pro návrh mezinárodní smlouvy, který by nastavil pro všechny země stejné podmínky a znemožnil to, o čem píšete Vy: že někdo někam přestane vyvážet a trh okamžitě obsadí bezskrupulózní konkurence. Co se týče Vaší "protržní" argumentace, doporučuju Vám obrátit se na kokainovou mafii, která má ve Vás zdatného zastánce. Pro drogy ovšem taky existuje trh. Existuje dokonce i možnost lékařského využití některých z nich (LSD v psychiatrii, marihuany u některých forem rakoviny atp.). Přesto nikdo netvrdí, že "jde o zboží jako každé jiné", a v nejlepším případě je možné je prodávat jenom za přesně vymezených podmínek. Vyvážet zbraně do zemí, které jsou nestabilní, je každopádně asi totéž jako nalévat opilci, který usedá za volant. |