20. 1. 2005
Je ten systém "švarc", anebo "Schwarz"?Je poučné, kolik mlhy se už naneslo do těch podnikatelsko-zaměstnaneckých vztahů. Zároveň se podle použitých slov zdá, že všichni chtějí lepší zítřky pro všechny. Diskuse přitom jako kdyby vyostřovala buďto tolik vychvalovanou svobodu podnikání, anebo neméně potřebné a průhledné vybírání daní státem. V obou směrech je současně vyslovována starost o to, aby nedošlo k podvázání pracovních příležitostí. |
Karty té hry poněkud tedy známe. Německý výraz "schwarz" mimochodem taky znamená bez dalších kosmetických úprav česky "černý". Ta ekonomika, v níž to zavání černotou, je současně cudně a nanejvýš diskrétně nazývána "šedou". Mělo by tu být ještě podotknuto, že naše dlouhodobě vleklé problémy nejsou jen v nejednou rozmazané liteře zákona a v nepřehledném sledu novel; i když na tu "literu" chceme nejednou halasně přísahat. Jak je odedávna známo, zákony jsou především jistým regulativem pro jejich potenciální přestupníky; nikoli pro ty ukázněné. Takže nestačí zákon nebo vyhlášku či nařízení vyhlásit. Je naprosto neodvratné kontrolovat plnění toho vyhlášeného. A čiperně a viditelně postihovat neplnění u těch, kteří plnit určitým předepsaným způsobem mají, leč plnění obcházejí. Maličký, skutečně jen "ilustrativní" příklad: Pokud se někde v nějaké nepohádkové zemi sveze kontrolní orgán (nebo purkmistr) po městě inkognito a drožkář by si jej při vyúčtování taxy podal "na hůl", v "liberálním" režimu, který dbá na svou čest, dostane poprvé za takové "inkaso" mastnou pokutu. V méně "liberálním" režimu ztratí hned napoprvé aspoň na půl roku licenci, spolu ovšem s mastnou pokutou. V "direktivním" režimu ztratí okamžitě licenci, a to navždy, opět s mastnou pokutou, a ještě si půjde na nějaký čas sednout do chládku. Kdyby to bylo --- nedej Pán Bůh --- před staletími v matičce Praze, navíc by tu kromě jiných kratochvílí v trestném menu bylo pokoupání v stříbropěnné Vltavěnce v nějakém koši. Protože naše země je pohádková, jenom se stále opakovaně konstatuje, jak málo třeba drožkáři mají na srdci dobrou pověst našeho dopravního komoňstva i samotného města v podhradí. Obé je totiž v jednom pytli; jak pověst jedince-profesionála, tak zástupně státu, který je určitou kvalitou každé poskytované služby dílčím způsobem reprezentován. Pak by v té pohádce šlo nejen o profesionála "od koní", ale taky o pečlivého a stále bdělého strážce jeho cti --- jeho "kontrolora". Je třeba ovšem důvěřovat našim oddaným vlastencům, ať už za volantem, nebo těm za pultem či někde v kanceláři a na staveništi. Pokud ale dochází k prokazatelným přehmatům (kdekoli!), musí --- bohužel --- následovat rychlé a účinné jejich postihy. Opakované přistižení při nedovoleném počínání by mělo vést k tvrdším postihům. Není-li onen příznačný, nejednou zakopaný "pes", zrovna zakopán také ještě jinde; takže pak je třeba příslušný orgán "raněn slepotou". Takže pak i dům na hlavním náměstí lze postavit podle lejster párem rukou, i když na stavbě bylo reálně lidí jako mravenců v mraveništi. Stačila by vhodná fotografie k evidenci těch "černých", zřejmě "mravenců". Na dvou dalších příkladech si ukažme, kde možná taky nechal tesař díru. Pokud potřebuji jako podnikající obchodník někoho do pokladny, je to nezbytná dílčí činnost v rámci dalších doprovodných obchodních aktivit. Pokladník by neměl být nucen mít "živnosťák"; vykonává dílčí úkony ve funkčním celku a samostatně nepodniká. Zde jsou i podřízenost a vzájemně navazující aktivity nabíledni. Také evidovat tohle snad lze bez závažných problémů. Pokud ale chci podnikat obchodně tak, že přesně to, co svěřím druhým, bych měl zřejmě dělat na živnostenský list sám, pak je to zas jinak skoro stejné. Když bych zaměstnával pod svou firmou třeba tři prodavače tabáku (anebo deset taxikářů, apod.), ale tak, že by museli mít živnostenský list jako nějací sub-podnikatelé, pak samozřejmě a) vlastní podnikání je fiktivně "v jejich režii"; mají-li smlouvu se mnou a já provoz centrálně financuji, jsou ale pracovními podmínkami na mně závislí; b) moje vlastní osobní angažmá ve firmě totálně změnilo svou povahu: už neprodávám tabák (nebo nejezdím jako taxikář), nýbrž jsem především manažérem a zprostředkovávám práci. I tohle lze evidenčně i právně žádoucím způsobem podchytit, pokud by k tomu byla "politická vůle"; ať už by zde šlo o samotnou činnost ve službách, anebo o adekvátní daňový "odchyt". Zatím se musí stále zdát, že o skutečného "mini-podnikatele" (pracujícího skutečně "na vlastní triko") a o jeho právní ochranu před velkými podniky a manažéry služeb ve velkém nám možná zatím ani moc nejde... |