17. 1. 2005
Jak přispěly české nadace obětem asijské katastrofyV souvislosti s posttraumatickým stavem oblastí zasažených tsunami jsme se dotázali čtyř největších nadací zabývajících se humanitární pomocí lidem v nouzi na čtyři otázky. Ze čtyř oslovených na ně odpověděly dvě. Nadace Adra a Katolická charita se neobtěžovaly. Jak přispěly podniky v ČR obětem jihoasijské katastrofy? ZDE Jak pomáhá obětem asijské katastrofy Oskar a Český telecomZDE
|
1. Do jaké míry (procentuelně) bude využita dárcovská pomoc obyvatelům Jižní Asie přímo na nápravu škod? UNICEF: Administrativní náklady UNICEF činí 6%, další 1% jsou odpisy a náklady, které není možné jednoznačně přiřadit, takže 93% získaných prostředků je určeno na přímou programovou pomoc v Asii. Člověk v tísni: Na nápravu škod budou použity veškeré darované prostředky. 3% je náš limit na pokrytí nepřímých nákladů (ze zákona max. 5%). Nicméně i nepřímé náklady souvisí s poskytnutím pomoci (jsou to např. náklady na vyúčtování, komunikaci a vedení z Prahy a pod.). Neboli nejedná se o žádný zisk, ale o poskytnutí podpory nutné k realizaci projektů pomoci. 97%, tedy přímé náklady, pak zahrnují např. jak nákup materiálu, tak plat místních dělníků a plat místních inženýrů nebo benzín na dopravu materiálu. Sbírkové peníze jsou ale využívány spolu s penězi projektovými (např. od OSN), kde je pokrytí nákladů na realizaci samozřejmostí. Většina provozních nákladů přímo na místě (např. plat koordinátora projektů nebo logistika) není tedy hrazena z prostředků sbírky. 2. Proč nelze sledovat (v mediích, zejména na internetu) aktuální pohyby finančních částek z účtu? UNICEF: Nejsem si zcela jistá, co přesně míníte aktuálními pohyby na účtu. Na našich stránkách www.unicef.cz uvádíme každý den ráno aktuální stav sbírkového účtu. Tyto informace také sdělujeme ČTK. Naše banka poskytuje výpisy jednou denně. Člověk v tísni: Není relevantní kolik peněz bylo z účtu odesláno, ale jaké projekty jsou realizovány. Kdyby bylo naším cílem co nejrychleji vyprázdnit sbírkové, tak bychom je mohli obratem poslat např. na konto OSN, což je možný postup v případě daru Vlády ČR, ale nikoli humanitární organizace, která přímo namístě pomoc realizuje. Část prostředků bude využita na okamžitou asistenci uprchlíkům (zatím jsme detailně naplánovali humanitární intervenci za 15 milionů korun, jejíž realizací již započala), část na dlouhodobější projekty obnovy, které nemohou být naplánovány v prvních dnech, kdy nejsou vyjasněné strategické plány místních vlád, otázky vlastnictví půdy a nejsou vyhodnoceny ekologické aspekty humanitární pomoci (nebezpečí masivního kácení stromů a pod.) Po ukončení sbírky se Magistrátu hl. města Prahy odevzdává detailní vyúčtování celé sbírky, které neobsahuje odeslané peníze, ale každý jednotlivý účet. 3. Bude to možné? UNICEF: Viz výše. Člověk v tísni: Budeme podrobně informovat o projektech, které realizujeme, včetně rozpočtů. Informování o stavu účtu nepokládáme za podstatné. Po ukončení sbírky bude vydána veřejně dostupná podrobná závěrečná zpráva. 4. Jakou formou chcete vyrozumět veřejnost o konkrétním využití pomoci? UNICEF: Vzhledem k tomu, ze UNICEF (Dětský fond OSN) je na místě a pomáhá od prvních hodin od katastrofy, informujeme průběžně na našem webu (www.unicef.cz i www.unicef.org) o tom, co se již na mstě podařilo zajistit a co konkrétně tam UNICEF dělá. Tyto informace poskytujeme také sdělovacím prostředkům. Dárce, kteří přispěli prostřednictvím UNICEF, budeme informovat také formou e-mailové zprávy a v přehledu aktivit za rok 2005. Člověk v tísni: Průběžným informováním médií, vydáváním tiskových správ a na našich webových stránkách www.clovekvtisni.cz. Plánujeme také inicializaci výstavy několik měsíců poté (není jasné jestli to bude 6, 8 nebo 10 měsíců, kdy chceme veřejnost seznámit s vývojem situace a stavem v jakém se Srí Lanka nachází a přiblížit způsob plánování a realizace humanitární pomoci. Jedná se pro nás o velikou příležitost, jak naší práci, která se často odehrává v mediálně nepřitažlivých oblastech přiblížit veřejnosti. Za UNICEF odpovídala výkonná ředitelka Pavla Gomba a za nadaci Člověk v tísni Jan Mrkvička. U druhé otázky došlo z obou stran k určitému posunu. V případě UNICEF byla odpověď zaměřena na sběrný účet, kdežto otázka směřovala (v souvislosti s využitím darů) k účtování projektů, na které budou peníze vynaloženy. V případě nadace Člověk v tísni je trochu zarážející, že místo odpovědi na otázku je reakcí instruktáž o efektivitě nadační práce. S tím ale položená otázka nesouvisela. Na zodpovězení druhé otázky tak dochází až v otázce třetí -- "Informování o stavu účtu nepokládáme za podstatné". Lze ale doufat, že se k tomu ještě dostane dodatečného vyjádření. Nadace Člověk v tísni projevila zájem se případné diskuse na Britských listech zúčastnit. |