Nikdo netvrdí, že Prescott Bush sympatizoval s nacisty. Z nově objevených dokumentů však vyplývá, že pracoval pro firmu Brown Brothers Harriman (BBH), která byla americkou základnou pro německého průmyslníka Fritze Thyssena, které pomáhal v třicátých letech financovat Hitlera, s nímž se pak koncem třicátých let pohádal. Prescott Bush byl ředitelem newyorské Union Banking Corporation, která zastávala Thyssenovy americké zájmy.

Thyssen vlastnil největší ocelářskou a uhelnou společnost v Německu a zbohatl v důsledku Hitlerova úsilí vyzbrojit Německo v době mezi dvěma světovými válkami.

Velmi zajímavé jsou ne zcela jasné Bushovy vazby na Konsolidovanou slezskou ocelářskou společnost (CSSC). Během druhé světové války využívala tato firma otrocké práce z německých koncentračních táborů, včetně Osvětimi.

Partnerem firmy Thyssen ve firmě Spojené ocelárny, která vlastnila doly i ocelárny po celém Slezsku, byl Friedrich Flick, ocelářský magnát, který také částečně vlastnil chemičku IG Farben. Flickovy továrny v Polsku silně využívaly práci otroků z koncentračních táborů v Polsku. Podle listu New York Times z 18. března 1934 vlastnil Flick dvě třetiny firmy CSSC a "americké zájmy" vlastnily zbytek.

Kurt Julius Goldstein, 87, a Petr Gingold, žalovali v roce 2001 americkou vládu a Bushovu rodinu, avšak soud žalobu odmítl, že prý nelze žalovat vládu v této věci. Jan Lissmann, jeden z právníků žalobců, však argumentuje, že případy, týkající se genocidy, se zabývá mezinárodní právo a podle něho skutečně nesou vlády odpovědnost. Goldstein a Gingold argumentují, že Američané věděli, co se děje v Osvětimi, a měli ten tábor vybombardovat. Předložili také žádost soudu v Haagu s dotazem, zda jejich případ měl být odmítnut kvůli státní suverenitě. Argumentují v ní: "Od dubna 1944 mohlo americké letectvo zlikvidovat tábor v Osvětimi, stejně jako železniční mosty a železnici z Maďarska do Osvětimi. Zabránilo by to vyvraždění asi 400 000 maďarských obětí holocaustu."

Případ je vystaven kolem příkazu, který dne 22. ledna 1944 vydal prezident Roosevelt. Ten požadoval, aby americká vláda přijala veškerá opatření na záchranu evropských židů. Právníci argumentují, že tento příkaz byl ignorován v důsledku nátlaku od skupiny velkých amerických firem, včetně BBH, kde byl Prescott Bush ředitelem.

Americká vláda a Bushova rodina popírají veškerou odpovědnost.

Podrobnosti v angličtině ZDE