"Možná, že to jsou fanatici, možná, že jsou v mnoha ohledech nevyrovnaní, ale v určitých věcech jsou nesmírně talentovaní. Je pravděpodobné, že Zarqawi má lidi, kteří jsou odborníky na komunikace, kteří mají zkušenosti s televizním vysíláním a jsou schopni zprodukovat videozáznam i zpravodajství na internetu. Zakarwi a jeho lidé dokáží přesně načasovat zveřejnění informací pro kritický okamžik, kdy bude mít maximální dopad. Dokáží upoutat pozornost islámského světa i Západu způsobem, který jim musejí mnohé západní vlády závidět. Jsou prostě v tomto ohledu velmi dobří.

Je zjevné, že mezi islámskými militanty probíhá politická bitva. Za posledních několik let upadá bin Ladinův profil až k bezvýznamnosti. Zarqawi vždycky žárlil na to, jak slavný je bin Ladin a usiluje o to, nahradit bin Ladina jako symbolický šéf celosvětového džihádu. Velmi důležitým aspektem tohoto úsilí je, že on sám obětem usekává hlavu, jedná vlastníma rukama tak, jak to bin Ladin nedělá. Snaží se tím signalizovat: Já jsem nejangažovanější bojovník. Já jsem skutečný vůdce. Dávejte peníze mně, podpořte mně, nechoďte jinam.

Burkovy kontakty mezi arabskými militanty varují, že tento způsob chování je nesprávný, odporný a kontraproduktivní. Hlavně proto, že vede k odcizení mnoho stoupenců islámského hnutí, kteří nejsou ochotni podporovat takto otevřenou brutalitu. Zarqawi s tou kritikou zjevně nesouhlasí.

Požadavek, aby byly propuštěny z amerických vězení irácké ženy, to je záminka. Otázka vězněných žen v Iráku je přímou součástí pocitu ponížení, které pociťují mnozí na Blízkém východě. Je to hluboce pociťovaná emoce, které chytří politikové a teroristé záměrně využívají a doufají, že to vyvolá reakci, o jakou usilují."