O úctyhodnosti každé organizace vypovídá především její vedení. Je logické postavit do čela člověka, který se bude těšit úctě a zanechal za sebou nezpochybnitelný kus práce. Jedině tak se stává opravdovou autoritou a neformálním vůdcem světa. Kofi Annan splňuje jen první část. Těší se úctě. Ta je dána spíše jeho charismatem než čímkoliv jiným, ale to teď nechme stranou. Dá se říci, že od dob legendárního generálního tajemníka Daga Hammarskjolda nebyl žádný tak oblíbený a velebený jako Annan. Jenže za co?

Mezi léty 1993 až 1996 byl Kofi Annan náměstkem generálního tajemníka pro mírové operace OSN. V roce 1993 slíbil bosenským Muslimům, že pokud se zavážou k odzbrojení, ochrání je jednotky OSN. Následně byla Srebrenice vyhlášena za bezpečné útočistě pod ochranou 600 holandských vojáků. V polovině roku 1995 zaútočili na Srebrenici Srbové a zmasakrovali sedm tisíc lidí. Annanův štáb mlčel nebo vydával naprosto fantaskní rozkazy. 600 holandských příslušníků nevydalo jediný výstřel. Za selhání v operaci je vždy vinen velitel. Bush v Iráku, Annan v Srbsku. Měl všechny páky k tomu, aby válečného zločince Ratko Mladiče zastavil. Neudělal nic. Následovaly jen tradiční plky a odsouzení strašného činu poté, co byly odkryty masové hroby.

Druhým a časově vlastně prvním velkým selháním pak byla situace ve Rwandě v roce 1994. Během asi tří měsíců zde došlo ke genocidě 800 tisíc lidí z kmene Tutsiů a umírněných Hutuů. Rovněž jednotky ve Rwandě pod vedením kanadského generála Romea Dallaira byly pod zodpovědností Kofiho Annana. Dallaire několikrát faxem Annana upozorňoval na hrozbu genocidy. Učinil tak čtyři měsíce předtím (!), než genocida začala. Podrobně popisoval plány na vyhlazení Tutsiů a žádal o povolení obsadit sklady zbraní a zabránit tak následným událostem. Annan to zamítl. Opět jen bezduché fráze a mlžení. Výsledek: Pravděpodobně nejrychlejší genocida v dějinách. Ve všech zásadních akcích a zkouškách, které dělají z politika skutečnou osobnost, Annan selhal. Jenže kultura OSN je absurdní, a tak se Kofi Annan i přes svá selhání (nebo za ně?) stal generálním tajemníkem. Když jeho zodpovědnost za oba masakry resp. abych byl korektní za jejich neřešení vyšla najevo, byl za ně odměněn jednohlasným zvolením do druhého období a získal Nobelovu cenu míru. Za co, ptá se soudný člověk? Za dva masakry a tlachání na řečnických pultících?

Jako vždy, Kofi Annan ví, co má říkat, aby si získal srdce většiny politiků a neznalých lidí.

V jeho projevu je opět spousta frází. Zmínka o Izraeli a jeho zdi (to aby Arabové měli mě rádi), srovnání vězňů v Abu Ghraibu s lidmi, kteří řežou lidem hlavy a natáčejí vše na video (už tohle samotné srovnání devalvuje jakoukoliv výpovědní hodnotu projevu, a můžou si všichni vykladači říkat, že jen poukazuje na zvěrstva na obou stranách; jenže v USA se za tohle soudí - možná to někomu uniklo, ale stále je to demokracie), zmínka o Darfuru, se kterým nedělá OSN vůbec nic a místo toho diskutuje o tom, zda se na tamější situaci "DÁ" nebo "NEDÁ" použít slovo genocida. Absurdita nad absurditu.

Člověk, který se ve všech krizových situacích projevil jako neschopný, teď kritizuje americký útok na Irák. To je samozřejmě legitimní a do značné míry i správné, neboť opravdu - útok jde proti Chartě OSN a částečně i mezinárodnímu právu. Zní však absurdně od člověka, který nikdy nic nedokázal (a to přesto, že měl vždy dostatek informací i akceschopnosti na to, aby něco dělat mohl). Stal se pouze králem všech těch kaučukových diplomatů v OSN, která je prorostlá politickou a ekonomickou korupcí (viz. program Ropa za potraviny).

Svěřit budoucnost Iráku do rukou takovéhoto člověka by bylo plivnutím do obličeje všem rozumně přemýšlejícím lidem a tragédií pro Iráčany samotné. Kofi Annan selhal a jakákoliv jeho kritika je pouhým prázdným žvaněním. Už to několikrát dokázal v praxi.