18. 5. 2004
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
18. 5. 2004

Kdo nám zajistí v 21. století "sociální stát"?

Zřejmě se na tento úkol pod vedením svého předsedy Grebeníčka chystají se staronovou chutí naši čeští komunisté (KSČM). Zdá se dokonce, že termín "sociální stát" by nadmíru svůdně mohl být společným programovým vývěsním štítem celé "levice", tedy pro KSČM spolu s ČSSD (možná dost brzo!). Samozřejmě že se přitom také okamžitě v rámci mocenské aritmetiky počítají mandáty v Poslanecké sněmovně. Kupodivu se zatím neanalyzuje, v jakém sociálně-politickém rámci by měl být takový program realizován, tím méně jaké asi prostředky jsou pro případnou realizaci takového programu k dispozici.

A ještě méně se uvažuje o tom, co za program to vlastně v té naší současnosti je. Má to být opatrný ("vyvážený") návrat k některým fenoménům "socialismu" (zřejmě s jakousi "lidštější" tváří)? Ze strany ČSSD zaznívají dokonce hlasy, že to "sociální" je třeba skloubit s "tržními" zřeteli. Zatím slýcháme spíše obecná hesla než na základě ekonomických analýz nějaké opatrné výhledy směrem vpřed (do časů, které by nám příkladně dramaticky připomněly zcela nové role státu v rámci Evropské unie, jejímž členem jsme se v mezidobí stali).

Samozřejmě že tu jsou ve hře rozmanité faktory. Svou roli tu jistě stále sehrává to, že totalitní stát z let 1948-1989 svým "plánovaným hospodářstvím" vytvářel iluzi racionálního řízení společnosti, jakoby bez rušivých vlivů té prožluklé "neviditelné ruky trhu". Přitom nezanedbatelnou součástí tohoto sociálního projektu ("plánu") také evidentně byla plná zaměstnanost a --- celkovou nivelizací mezd a platů --- obdobná životní úroveň takřka pro všechny (včetně zprůměrované zdravotní péče a skromného zajištění ve stáří). Potraviny byly subvencovány, nájemné ve státních bytech bylo zanedbatelnou položkou. (Že ti sobě vzájemně rovní kdesi "dole" čekali každý týden ve frontách na maso nebo zoufale párkrát do roka na pomeranče nebo banány, je zřejmě jiný příběh. Že tohle všechno samozřejmě neplatilo pro ty, kteří ve svých právech "byli rovnější" než ostatní občané, je rovněž jiný příběh. Že na začátku teklo hodně nevinně prolité krve a že před koncem té éry vrchnost se snažila s jistými rozpaky rozptylovat deziluzi z nefunkčnosti systému rétorikou, v níž už nešlo o socialismus, ale o to, že je údajně nějak "reálný", je zas další úhel pohledu na týž už do minulosti zapadlý příběh.)

Ovšemže lze paušálně říci, že "sociálně-tržní stát" je programem pro zítřek. Lze se ale zdůvodněně obávat, že pokud dva říkají totéž, nemusí to nutně být totéž. KSČM asi šilhá svými "sociálními jistotami" po vyběhaných kolejích ze včerejška. Zároveň není jasné, zda v ČSSD nejde jen o visačku, která navenek zaštíťuje jakoby navenek "jednotný vládní program" koalice. Kdyby mělo jít o definici "sociálně-tržního státu", ten pokus by zřejmě nemohl dopadnout úspěšně. Obávám se, že vůbec nelze (nejen na počátku 21. století!) konstruktivně najít taková kritéria, aby se v definici harmonicky setkaly cíle autenticky sociální a funkčně tržní.

Zatím uvažujme bez nějakého teoretizování: V situaci, kdy se zvyšuje konkurenceschopnost podniků především nesrovnatelně vyšší technologií (spojenou s komputerizací procesů), doplácejí na to setrvale ti, které neosobní "vyšší produktivita práce" činí nadbytečnými. Necvrlikají si již nějaký čas vrabci na střechách našich příbytků, že v té naší společnosti nelze dosáhnout relativně plné zaměstnanosti? A že větší šanci na uplatnění mají mezi námi ti, kdož mají vyšší kvalifikaci (spolu se způsobilostí snáz se přizpůsobit novým nárokům); přičemž být bez kvalifikace znamená stále častěji zůstat bez vyhlídek na získání trvalejšího pracovního poměru?

Navíc dnes žijeme ve společnosti, v níž se "šedá ekonomika" udržuje zčásti vinou zcela nových forem a možností masové zločinnosti, zčásti setrvalou "způsobilostí" mnohých lidí ke korupci. Včerejší "plánované" hospodářství by tohle nejen nevymýtilo, nýbrž oním netržně proslulým nedostatkem (či "nepoptávaným" přebytkem) ještě dále posílilo.

Samozřejmě že nás musí zajímat nejen případný plný žaludek a zajištěná střecha nad hlavou, ale také sociální jistoty další, počínaje možná stabilizovanou měnou, kontrolovanou mírou inflace, nestrannými a účinnými soudy, bezpečností doma i na veřejnosti... Jenže je otázkou, zda tyhle hodnoty umí zajistit lépe "rudý pořádek" než stávající, poněkud rozpačitý systém současný (někdy bezstarostný, jindy málo předvídavý, přitom teď okatě vstupující na "evropskou scénu" a zřejmě chytající "druhý dech" na cestě --- kéž by konečně --- k úctyhodnější a ne tak formální demokracii).

Asi by se hodilo připomenout, že historicky první fáze myšlenek na stát "sociálních jistot" ("welfare state") pochází už z první třetiny 19. století, ve zcela jiné sociálně-politické (a kulturní) situaci než je ta naše dnešní; vzorově v tehdejší průmyslově rozvinuté a v sociálních antagonismech se zmítající Anglii. Zcela jinak vypadal takový program po první světové válce, a zase jinak po roce 1945. Asi by se nemělo zapomínat na to, že komunisticky orientované Československo po druhé světové válce získalo výchozí zdroje své sociální politiky znárodněním průmyslu, dolů a bankovního sektoru. Dnes skoro všechny nečekané rezervy, které ještě kdysi měla díky privatizaci finančně k dispozici na počátku 90. let např. Klausova vláda, jsou pryč (i s naší námořní flotilou), jsou zjevné potíže s vyrovnáváním státního rozpočtu, a mj. taky má náš stát na krku rozmanité arbitráže (řádově od několika miliard po desítku miliard Kč, jež by mohly dopadnout nebo již dopadly na daňové poplatníky, a takto dále zatížily státní rozpočet). Náš stát má dnes zjevně problémy se stabilizací zdravotnictví, školství a penzijního systému. Ve všech těchto oblastech jde taky (mj. "až na prvním místě") rovněž o finanční zabezpečení těchto aktivit, práv a jistot, aniž jsou automaticky na obzoru jak zdroje, tak účinný systém k jejich spravování.

Takže: vstříc "sociálnímu" nebo "sociálně-tržnímu" státu? Nejenže na něj nemá naše stávající koaliční (většinově sociálně-demokratická) vláda. Kde by na to vzali prostředky komunisté? (Samozřejmě že jsme se zatím nedotkli citlivé otázky majetkových práv občanů nebo možných restrikcí v podnikatelské sféře, kdybychom se měli vracet k již kdysi "osvědčeným" prostředkům, jak získat finanční zdroje k "velkorysejší" --- a "revoluční" --- redistribuci hodnot ve státě.)

Není už proto dobře, že si i po 17. květnu 2004 stále KSČM ponechává svůj stávající "líderský image"? Aby nebylo omylu? (Kritizovat nemusí být příliš obtížné. KSČM zatím tutlá, jak a čím chce navodit svou "rudou" spravedlnost.)

                 
Obsah vydání       18. 5. 2004
18. 5. 2004 VI. sjezd KSČM: Kupředu levá, zpátky ni krok? Štěpán  Kotrba
18. 5. 2004 Kdo nám zajistí v 21. století "sociální stát"? Miloš  Dokulil
18. 5. 2004 Pokřivená spravedlnost Zdeněk  Jemelík
18. 5. 2004 Bůh ochraňuj britskou školu! Hlavně tu státní... Daniel  Tácha
18. 5. 2004 Pětina Británie je funkčně negramotná, v ČR je to 16 procent lidí Radek  Mokrý
18. 5. 2004 Můžou školy vychovat děti bez mindráků, s myslícím mozkem a pracovitýma rukama? Ondřej  Hausenblas
18. 5. 2004 Pavel Mühlbauer -- mezi pozemským a kosmickým Jan  Paul
18. 5. 2004 Katoličtí voliči v USA riskují, že se dopustí smrtelného hříchu Miloš  Kaláb
18. 5. 2004 Odpuštěné, nebo pouze zadržené hříchy? Zdeněk  Bárta
18. 5. 2004 Rumsfeld obviňován z týrání vězňů
17. 5. 2004 Sebevražedný atentát usmrtil šéfa irácké vládní rady
17. 5. 2004 Jakub Patočka: "Novinář smí být zároveň i politikem" Jan  Čulík
18. 5. 2004 Zpravodajství iráckého odboje za dny 8. - 12. května 2004
18. 5. 2004 Nigérie: Eskalace násilí Simone  Radačičová
18. 5. 2004 Samota, svoboda ... a odpovědnost Bohumil  Kartous
17. 5. 2004 SRN: "Východním" spolkovým zemím hrozí drastické krácení finančních prostředků na dopravu
17. 5. 2004 Brazilec v Americe v arabském oděvu
17. 5. 2004 Češi podporují Bushe Milan  Valach
19. 5. 2004 Co jsem slyšel od Morálních Velikánů Jan  Hruška
16. 5. 2004 Americké stráže natáčely bití vězňů v táboře Guantánamo
17. 5. 2004 Bránit vraždám prostitutek, nebo raději rychle identifikovat jejich mrtvoly? Miloš  Kaláb
17. 5. 2004 Co řekne křesťan na pornografii? Boris  Cvek
17. 5. 2004 Silný kafe: Film, který otevírá českou kinematografii mezinárodní dimenzi Jan  Čulík
17. 5. 2004 Choking Hazard -- zábavná punková parodie na krvavé horory Jan  Čulík
17. 5. 2004 Vyloučení Milana Horáčka bylo zrušeno Petr  Uhl
14. 5. 2004 Vláda trestá své zaměstnance za vlastní neschopnost
5. 5. 2004 Hospodaření OSBL za duben 2004
29. 12. 2003 Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Komunistická idea a její reflexe v politice i teorii RSS 2.0      Historie >
18. 5. 2004 VI. sjezd KSČM: Kupředu levá, zpátky ni krok? Štěpán  Kotrba
18. 5. 2004 Kdo nám zajistí v 21. století "sociální stát"? Miloš  Dokulil
14. 5. 2004 KSČM na počátku 21.století Ladislav  Žák
13. 5. 2004 Pro KSČM má "stalinismus" stále zásadní význam Milan  Neubert
18. 3. 2004 KSČM a fenomén Ransdorf: příležitost k mýlce Ivan  David
3. 3. 2004 Je vysílání "majora Zemana" trestný čin?:) Jan  Čulík
23. 2. 2004 Marxova filozofie dějin Milan  Valach
19. 2. 2004 O italských politických atentátnících v komunistickém Československu Jan  Čulík
15. 1. 2004 Námluvy Heleny Růžičkové a KSČM David  Hertl
1. 12. 2003 S komunisty se nemluví? A odkdy? Michal  Jurza
25. 9. 2003 Čile -- prípad pre celý svet   
30. 6. 2003 Achnaton, Henry Ford, Ernesto "Che" Guevara - traja revolucionári Peter  Greguš
19. 6. 2003 Chrousti se vrátili a Grebeníček chce ukřižovat Dolejše Štěpán  Kotrba
16. 6. 2003 Nijaké triedy Naomi  Klein
12. 6. 2003 Čeští komunisté se za totalitní útlak omluvili