19. 5. 2004
Co jsem slyšel od Morálních VelikánůMnoho ustálených výroků má tu zajímavou vlastnost, že jim lze rozumět dvěma naprosto protikladnými způsoby. Například heslo absolutistických panovníků "stát jsem já". Buď mu můžeme rozumět jako francouzští Ludvíci, tedy "stát jsem já, proto záleží jenom na tom, aby byl splněn každý můj rozmar" - a skončíme v rozkladu a revoluci, nebo jako Josef II, tedy "stát jsem já, proto bezpráví na kterémkoli mém poddaném se mě osobně dotýká". |
Je známo, že tento panovník položil základ pro další existenci Rakouska. Podobně, i když ne tak výrazně můžeme najít dva významy v oblíbených promluvách o české malosti. V minulosti takto mluvili většinou lidé, kteří se cítili členy tohoto národa a bolelo je, že jejich národ není lepší, lepší, nejlepší. Už asi čtrnáct let ale slyšíme a čteme podobné projevy většinou od lidí, kteří se jimi distancují od té méněcenné lůzy, duševně malého, zdevastovaného českého národa. Ono to vypadá, jako když si různí chudáci hojí mindráky tím, že házejí špínu na druhé, aby sami vypadali lepší. A co na to "ulice"? Český Švejk s rozkoší opakuje zvlášť podařené výroky o české špatnosti, podobně jako jsme se před léty bavili povedenými šplechty tehdejší propagandy. Krom toho ale vím o případech, kdy cizinci, který v hospodě opakoval, co slyšel od českých Morálních Velikánů, někdo rozbil hubu. Nutno samozřejmě dodat, že se u nás najdou i lidé, kteří podobná moudra opakují se vší vážností. V poslední době těchto projevů ubývá. Jednak jejich autory odvál čas, někteří si konečně sami všimli, že tyto žvásty jsou kontraproduktivní, také cizina už ztrácí zájem. Přesto se najdou. Nedávno se zde objevily dva články od pana Cveka. Po přečtení člověk zjistí, že je ani nemusel číst, stačí si dát jejich názvy za sebe, třeba takhle: "Češi by poslali Hanku do koncentráku, proto je pro ně euthanasie milosrdenstvím". Ale vážně - proč zdevastovaní Češi nečtou o utrpení židovky Hanky: O utrpení Židů za války jsme byli po čtyřicet let pravdivě informováni. Kdo chce, ten ví i dneska. Naproti tomu jsme po čtrnáct let svědky snahy přepisovat dějiny ve smyslu, že Češi vždycky byli malí, hloupí, ubozí a podobně. Viz výše. Je celkem pochopitelné, když se na nezájmu o podobnou propagandu sveze i knížka, která je možná jiná - nevím. Sám za sebe mohu říci, že i kdybych o této knížce věděl, nemám po tolika špatných zkušenostech už ani zájem zkoušet. I kdyby byla sebelepší, nic nového bych se stejně nedozvěděl. No a euthanasie? Na rozdíl od těch, kteří chtějí pravdu nejen vlastnit, ale i vytvářet ví prostý člověk docela dobře, co se od uzákonění něčeho takového dá čekat. Na jeden čin milosrdenství tisíc chladnokrevných, cynických vražd - podobně jako to bylo a je po uzákonění neomezeného práva na interrupce. |