14. 5. 2004
Vláda trestá své zaměstnance za vlastní neschopnostOficiální stanovisko Odborového sdružení zaměstnanců finančních orgánů Vláda ve středu navrhla zmrazení letošních seškrtaných platů ve veřejném sektoru a odložení platnosti zákona o státní službě o další dva roky. Zástupcům odborů tak nezbylo, než opustit jednání - tyto návrhy jednohlasně odmítají. Již v tomto roce většině finančních úředníků klesnou roční příjmy nebo budou v nejlepším případě stagnovat, ačkoliv se představitelé současné vlády velmi rádi holedbají údajným 6% průměrným zvýšením reálných mezd již k 1. lednu. |
Přes příplatek k základnímu tarifu (25 %), který jim má kompenzovat zákaz podnikání, zaostávaly podle údajů ČSÚ jejich průměrné platy v roce 2002 o 1270,- Kč měsíčně proti průměru veřejné správy, který činil 18073,- Kč. Tyto nůžky se posléze ještě více rozevřely. Středeční vládní návrh rozpustit 20 % tzv. dalších platů do běžných měsíců a - možná - přidat peníze na pokrytí inflace, je výsměchem naší práci. Peníze, o které nás i ostatní zaměstnance veřejné sféry letos vláda okradla nařízením vlády a příštím rokem počínaje se tuto krádež chystá uzákonit, si vyděláváme déle než tři týdny. Co kdybychom si toto neplacené volno vybrali? Vládě nedělá problém připravit své zaměstnance o tři týdny výplaty, vydržela by tři týdny se zavřenými úřady, školami a dalšími institucemi? Argumentace nedostatkem příjmů do státního rozpočtu je planá. Deficit státního rozpočtu nelze odstranit pouze věčnými škrty, je nutné především zajistit příjmy rozpočtu, a to aniž by se přitom musely zvyšovat daně. Na zajištění příjmů státního rozpočtu má stát jediný nástroj - finanční a celní úředníky. Především finanční úředníci, tedy ti, kteří zajišťují výběr většiny daní, jsou jednou z nejzanedbanějších položek v agendě ministra financí Sobotky: pracují se zastaralou výpočetní technikou; zatímco roste agenda i počet daňových subjektů, počet daňových úředníků klesá; stejně tak jako ,,výše" jejich výplat. Zákony jsou neprůhledné, nejednoznačné a neustále se mění navzdory vládním slibům o zjednodušení daňové legislativy. Tato bohužel nahrává spíše podvodníkům, což je ve zjevném rozporu s populistickými sliby vlády ČR o boji s tzv. šedou ekonomikou. Současná materiální situace daňových úředníků je okořeněna povětšinou naprosto mizerným vybavením pracovišť výpočetní technikou, není totiž výjimkou, najdete-li v kancelářích finančního úřadu mnohokrát repasované počítače z 80. nebo počátku 90. let - a to máme nově např. ověřovat elektronické podpisy. Za vše hovoří situace, kterou nedávno popisovala kolegyně po razii na jedné tržnici: celníci - přijeli každý ve svém služebním autě, se služebními mobily a notebooky, se zbraní; policisté - ve služebním autě, se služebním mobilem, zbraní a vysílačkou napojenou na centrální registr; finanční úředníci - dorazili městskou hromadnou dopravou, vyzbrojeni tužkou, svazky zákonů a služebním průkazem... Zatímco v posledních letech rostl počet daňových subjektů (firem a fyzických osob), počet finančních úředníků zůstal stejný a nyní je ještě vytvářen tlak na snižování stavů. Např. na Praze 9 připadá na šest kontrolorů 30.000 podnikatelů, obecně pro Prahu pak platí, že pokud by se měly provádět pravidelné kontroly všech daňových subjektů, dočkal by se každý kontroly tak jednou za 100 až 150 let. Zároveň jde o práci rizikovou, když jsou úředníci i fyzicky napadáni - pojištění žádné, rizikové příplatky minimální. V Písku dokonce došlo k případu, kdy byl daňový úředník zmlácen na zastávce. Jsme totiž první "na ráně" při neustálých a často chaotických změnách zákonů. Jen zákon o dani z příjmů byl od roku 1993 novelizován víc než padesátkrát. Stejně jako soukromí daňoví poradci s nesrovnatelnými příjmy musíme všechny tyto zákony znát, sledovat jejich změny a umět poradit - samozřejmě bezplatně. Od roku 1993 byl periodicky slibován zákon o státní službě pro civilní pracovníky. Když byl v roce 2002 schválen, nejenže plánuje zhoršení pracovních jistot zaváděním časově omezených pracovních smluv, ale veškeré pasáže, které se týkají odměňování obsahují kouzelnou formulku "bude řešeno nařízením vlády dle možností státního rozpočtu", což v praxi znamená každoroční boj o nesnížení současné tristní výše mezd, či alespoň jejich udržení na současné úrovni. Na jednání se zástupci odborů 12. května ministr Sobotka ještě prohlásil, že navrhne odložení jeho účinnosti až na rok 2007 se slovy: "Ať se s ním zlobí nová vláda." Ministr financí Sobotka a spol. tak šetří na platech a vybavení lidí, kteří mají zajišťovat příjem státního rozpočtu. Jeho krátkozraké rozhodování je ovšem cestou do třetího světa a ne do EU. Abychom mohli lépe prosazovat své požadavky, založili jsme vloni nezávislé Odborové sdružení zaměstnanců finančních orgánů a stali se členem nezávislé centrály Asociace samostatných odborů. Vyžaduje se po nás vysoká odpovědnost. Naše postavení a zázemí pro naši práci tomu musí odpovídat. OSZFO v žádném případě nesouhlasí s navrhovanou vládní předlohou zákona ke zrušení 13 a 14 platů od ledna 2005. Pokud by zákon prošel v navrhovaném znění, došlo by ke konzervaci letošního tristního stavu platů, kde u přibližně 60% našich pracovníků dojde oproti roku 2003 k poklesu ročního příjmu. Navrhované navýšení prostředků na mzdy od ledna 2005 nepokryje ani předpokládanou letošní inflaci. Trváme na tom, aby vláda provedla kompenzaci ztráty 13. a 14. platů. Stanovisko zaslaly Alena Frýbortová (723 357535) a ing. Jana Říská (737 112645), místopředsedkyně Odborového sdružení zaměstnanců finančních orgánů |