Můžete provést při přednášce určené podnikatelům tento levný trik, napsal před týdnem Observer. Zeptejte se jich, kolik využívá software of firmy Microsoft. Zvednou se skoro všechny ruce v místnosti. Zeptejte se, kolik jich užívá Apple Maců. V nejlepším případě jeden nebo dva. A kolik lidí užívá Linux? Pokud jsou přítomní z podnikatelských kruhů, neozve se nikdo. A teď přijde pointa: Kdo užívá Google? Zvedne se les rukou. "Aha," řeknete, "to je velmi zajímavé, protože v tom případě vy všichni užíváte Linux".

Google je založen na největším klusteru serverů Linux ve světové historii. Počítačoví odborníci to považují za nejzajímavější věc ohledně firmy Google. Spravovat takovou obrovskou farmu serverů je neobyčejně složitý úkol. Například, jakým způsobem se implementují bezpečnostní patches a upgrady operačního systému (které jsou daleko častějí u Linuxu než u Microsoftu či u Sun) u tisíců serverů, aniž by došlo k přerušení provozu? Google toho dosahuje tzv. aktualizací prostřednictvím "vlnění". Existuje prý spousta IT manažerů, kteří by dali nevímco za to, aby dokázali své systémy aktualizovat aspoň zpoloviny tak dobře.

Na první pohled je Google otevřená firma. Ale jakmile se začnete ptát na její technologii, spustí se clona tajnůstkářství. Technická komunita si začala uvědomovat, že přednášky technických odborníků od Googlu jsou předem kýmsi v té firmě cenzurovány. Tato cenzura nefunguje příliš efektivně (je velmi obtížné pro pracovníky PR cenzurovat technické odborníky), ale zdá se, že celkovým cílem je předstírat, že technologie a technické schopnosti systémů firmy Google jsou o několik řádů nižší, než je tomu ve skutečnosti.

Jak se to ví? V důsledku technických nedůsledností v informacích, které poskytují zaměstnanci firmy Google. V poslední době se šíří nepodložené zprávy, že vyhledavač Google funguje prostřednictvím 100 000 serverů. Pokud tomu tak skutečně je, pak je technická kompetence firmy Google neuvěřitelná. Odborníci se domnívají, že tyto informace Google utajuje, aby neumožnil konkurenčním vyhledavačům plánovat, kolik kapitálu musejí získat, má-li se jim podařit "svrhnout krále".

Poznámka ŠOK: To co novinářům nenaservírují "PR odborníci", o tm si ale povídají techničtí specialisté na svých diskuzních konferencích. A jako vždy, bubliny bývají větší, než to, z čeho vznikly. Takže i tato bublina má své racionální jádro, ale nafouklý obal. Nikoliv 100 000 serverů, ale 12 000 serverů s IBM IDE disky, zapojených jako serverové clustery ve čtyřech výpočetních střediscích. Servery jsou spojeny na 100-Mbps uvnitř clusteru, clustery mezi sebou spojuje 1Gb síť. První středisko je v Santa Clara, druhé v Sunnyvale v Kalifornii. Třetí v Herndonu se otevíralo jako ochrana před zemětřesením nebo jinou katastrofou na západním pobřeží. Každé z výpočetních středisek má identickou podobu všech dat. Jim Reese, chief operations engineer v Google, to žurnalistům vysvětloval už v roce 2001. Skripty Googlu jsou psány v Perlu a Pythonu, na vlastní přizpůsobené verzi operačního systému Red Hat Linux a vlastní Google File System na neznačkových strojích. Proces analýzy textu u Google znamená 500 miliónů proměnných a 2 milióny podmínek k indexování každému měsíci, což vyústí v přibližně 1 terabajt dat k indexování. "Cena za MIPS je lepší pro PC, než pro RISCové stroje," tvrdí zakladatel a prezident Google Sergey Brin. Serverová farma je skupina počítačů jednajících jako jeden virtuální server. Protože neznačkové PC servery jsou poměrně laciné, společnost jich může provozovat tolik a snadno je či jejich součástky nahradit, pokud oprační systém má vlastní "inteligenci" pro stálé sledování, detekce chyb, odolnost proti poruchám. Dodavateli jsou dvě malé firmičky: Rackable Systems a King Star Computer. Google si vybral jednoprocesorové systémy, protože multiprocesorové servery jsou méně stabilní. Jeho management sítě inspiroval i IBM - v projektu server management tools eLiza. A v tom tkví nejspíše obava, která dala vzniknout článkům v Guardianu. Obava kolosálně velkých, tragicky drahých a navýsost neschopných multinacionálních korporací, že je předběhne parta přestárlých študáků s deseti tisíci pécéčky.

Poznámka ŠOK k poznámce ŠOK: A jako obvykle, novináři napíší všechno špatně, neboť nejsou tak důslední, aby si nalezli co nejčerstvější data, nebo se zeptali PR odborníků... Stalo se i mě. Nutno poděkovat Martinu Škorpovi / Sinuhetovi za aktualizaci. Google prý povyrostl. Podle článku z konce dubna 2004 by měla mít superpočítačová farma Google minimálně 539 racků, v nich 47 432 strojů s 94 864 procesory. Výpočetní výkon by měl být 189 728 Ghz, 94 864 Gb RAM 3 705 Tb prostoru pevných disků. Odhad ve středním pásmu je 719 racků, 63 262 strojů, 126 544 procesorů, 253 088 Ghz výkonu, 126 544 Gb RAM 4 943 Tb prostoru. Maximální odhad autora článku činí 899 racků, 79 112 strojů, 158 224 procesorů, 316 448 Ghz výkonu, 158 224 Gb RAM, 6 180 Tb prostoru. To vše při odhadu s dvojprocesorovými 2Ghz Intel Xeon servery s 2 Gbytes RAM a 80-Gbyte pevnými disky. Což znamená, že superpočítačová farma Google má asi 189 teraflops výkonu na minimu odhadu, 253 teraflops ve středním pásmu, a na maximu 316 teraflops výpočetního výkonu. Cena? Prý čtvrt miliardy dolarů.

Kolik má Google strojů - informace z 30. 4. 2004 v angličtině HTM