Na středečním státním pohřbu pro oběti madridských atentátů strávil Tony Blair 45 minut snahou přesvědčit Zapatera, aby neodvolával 1300 španělských vojáků z Iráku, pokud nebude bezpečnost předána v Iráku OSN. Zapatera nepřesvědčil. Je pravděpodobné, že od nynějška se nikdo už nebude dotazovat Španělska na názor.

Ale názor Španělska je důležitý, míní britský list. Odchod Španělska ze západní koalice změnil rovnováhu mezi "starou" a "novou" Evropou. Nutí to Blaira znovu, aby se stal vyjednavačem a usiloval o schválení nové rezoluce OSN, která by umožnila, aby španělská vojska zůstala v Iráku. Jejich vojenský význam je jen symbolický, avšak pokud by Španělsko svá vojska stáhlo, mohlo by to mít dominový efekt. Zapatero dal najevo, že Španělsko je ochotno zvýšit počet svých vojáků, které má v Afghánistánu. Ten totiž na rozdíl od Iráku spravuje OSN. Tím má argument proti kritice, že je slabý v boji proti terorismu. Argumentuje ale, že podporuje multilateralismus. Španělům se tento psotoj líbí - podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění má Zapatero desetiprocentní náskok. Co se týče organizace Eta, Zapatero odmítl její nabídku příměří s tím, že s ní bude jednat teprve, až se vzdá ozbrojených útoků. Není to výraznější změna politiky ve srovnání s Aznarovou politikou, ale je vyrovnanější, stabilnější a méně osobní. Londýnu a Washingtonu se to nebude líbit, ale Zapatero projevuje první známky toho, že bude na evropském jevišti schopným hráčem.