Jinými slovy, jde v jeho případě o příjemnou dekoraci, na níž je kromě portrétovaných zajímavé jen to, že ji pořídil známý fotograf, který s řemeslnou stránkou neměl nikdy problémy. Bohužel, v posledních letech je to právě "řemeslo", které dle mého soudu převládá v jeho "tvorbě", sdělení se vytrousilo někde na počátku devadesátých let.

K pobavení byla dramaturgie výstavy: do Thermalu byly nainstalovány fotografie českých hereckých celebrit, do Grandhotelu Pupp zase fotografie zahraničních herců, a to pravděpodobně proto, že tam také bývají ubytovaní. Podobná měšťácká "vstřícnost" je v českém uměleckém prostředí typická.

Další dekorací bylo logo letošního filmového festivalu, jímž se stal křepčící naháč- chlápek v letech, který měl představovat kohosi, kdo zcela mimo dramaturgii vběhne na prkna, která znamenají svět. Škoda že autor nenechal pomatence odvést ve svěrací kazajce, odpovídalo by to více skutečnosti. Při troše fantazie mohl snad naháč vyjadřovat i uvolněnost a uměleckou svobodu filmového klání.

Také znělka festivalu s jakýmsi banálním surrealistickým příběhem, na jehož konci onen nudista jako "získává" svých "pět minut slávy", byla řemeslně dobře zvládnutá oddechovka, naštěstí její autor Petr Zelenka točí i jiné filmy. Nejsem puritán, ale i podívaná se dá udělat tak, aby si po jejich zhlédnutí divák nemusel myslet, že je blbec.

Zelenka se sice nechal inspirovat Velíškovým kresleným motivem nahých lyžařů, kteří v podání ostravského Bílého divadla vytvářejí v představení "Ty, který lyžuješ" nejrůznější kreace, nicméně z původní pitoreskní podívané mu zůstala jen ta nahota. Propojovat nesouvisející kontexty se stalo módou a navíc nahota cti netratí.