"My Utmost for His Highest" se ve Spojených státech vydává znova a znova od r. 1935 a neustále se udržuje mezi 10 nejvíce prodávanými knihami. Recenzenti Amazon.com dali knížce kázání 5 hvězdiček, ale jeden uvedl, že není jejím fanouškem, protože kázání kladou důraz jen na jednu věc a tou je pouze a výhradně služba Pánu Bohu. Prezident Bush si z ní čte každé ráno a také podle ní mluví a jedná.

Je stále silněji kritizován proto, že velice důrazně používá jazyka apoštolů při slovních útocích na Irák, kdy tvrdí, že je Bůh "zcela" na straně Spojených států. Minulý měsíc pronesl ve svém projevu k náboženským rozhlasovým a televizním hlasatelům, že teroristé "nenávidí tu situaci, že my můžeme uctívat svého všemohoucího Boha, jak se nám líbí, a že Jím byly Spojené státy vyvoleny, aby přinesly Boží dar svobody každé lidské bytosti na Zemi". Ve svých projevech také nazývá Spojené státy "požehnanou zemí" kdežto al-Qaedu a Irák označuje výrazem "síly tmy".

Bushův jazyk stojí v příkrém kontrastu s jazykem kanadského ministerského předsedy Jeana Chrétiena, který má právě opačný problém než prezident Bush. Je kritizován za to, že není ve svých projevech dostatečně nábožensky zapálený. Byl kritizován zejména po 11. září 2001 za to, že zakázal, aby se připomínal Bůh při projevech smutku na Parlamentním pahorku v Ottawě. Je to při tom zajímavé, protože je o něm známo, že je římsko-katolického vyznání, ale dodržuje odluku církve od státu.

John Redekop, emeritní profesor Univerzity Wilfrida Lauriera ve Waterloo a dřívější předseda "Evangelického společenství Kanady" zastává názor, že i když mohou projevy prezidenta Bushe některé lidi rozčilovat, aspoň uznávají američtí vedoucí politici boží suverenitu: "Chválím Spojené státy za takové projevy. Je to mnohem lepší než to, co se stalo zde (v Kanadě), kdy byly zakázány modlitby po 11. září a při tryzně za oběti letecké katastrofy Swissairu". Pan Redekop také řekl, že Spojené státy tradičně prohlašují, že si je vybral Bůh za svůj nástroj a prezident tuto skutečnost připomíná stále častěji, jak se přibližuje čas útoku na Irák. Dodal, že takový evangelicko-křesťanský jazyk se vnímá jakožto "exkluzivistický a do určitého stupně arogantní" - "Bůh a Spojené státy proti světu" - to je pro jiné země těžko přijatelné.

Ani podle pana Stockwella Daye není v Kanadě pochopení pro evangelický jazyk. Když byl ještě v r. 2001 vedoucím silně pravicové konzervativní strany "Canadian Alliance", navštívil Washington, aby se setkal s prezidentem Bushem a mexickým prezidentem Foxem. Chválil je za jejich otevřené vyznání víry a současně si stěžoval, že mu působili Kanaďani spoustu potíží právě pro jeho náboženské přesvědčení.

Emeritní profesor Redekop řekl, že by nemělo být problémem pro vedoucího politika vyznávat boží pomoc, ale pan Bush prý překročil hranici únosnosti: "Je to pro mě problematické, když tvrdí, že je Bůh dáván do souvislosti výhradně s jedinou zemí. Je možné žádat při modlitbách o moudrost a vedení, ale nemůžeme tvrdit, že je Bůj na naší straně - takové tvrzení jitří pocity jiných lidí. Netoužíme po tom, abychom mysleli jako křižáci".

Pan Gerald Vandezande, dřívější ředitel organizace "Občané za veřejnou spravedlnost", která je ekumenickou společností, prohlásil, že pan Bush velice posloužil světovému mírovému hnutí: "Nikdy by se toto hnutí nerozrostlo tak dramaticky, nebýt válečnických řečí pana Bushe a jeho neustálého vzývání Pána Boha. Provokuje lidi, aby za zamýšleli nad významem míru a války". Dodal, že je zapotřebí klást otázky, když se některý státník prohlašuje za boží nástroj: "Zásadní otázkou není to, zdali je Bůh na naší straně, ale zda my jsme na boží straně. Přece není možné vyhlašovat, že Boha vlastníme!"

Jak hledí na konflikt vedoucí představitelé církví? Papež Jan Pavel II. tvrdí, že válka proti Iráku nemá morálního odůvodnění a vyzval miliardu katolíků na celém světě, aby se připojili k jeho hladovce a modlitbám za mír. Ačkoliv pan Bush slíbil, že vyslechne názory Vatikánu, odmítnul jeho názory už dopředu než se setkal s papežským nunciem kardinálem Laghim.

Způsob, jakým pan Bush používá stále více náboženského slovníku amerických evangelických křesťanů při svých veřejných projevech začíná znervózňovat americké náboženské vedoucí. Reverend Welton Gaddy, louisianský pastor a výkonný ředitel "Aliance pro různé víry" řekl, že pan Bush používá obecných zmínek, terminologie a jazyka, které vycházejí z velice zvláštních náboženských tradic evangelického křesťanství. Pan Barry Lynn, výkonný ředitel organizace nazvané "Američané sjednocení za odluku církve a státu" se domnívá, že se Bushovy projevy stále více podobají náboženskému kázání a už si jimi znepřáteluje rostoucí počet voličů.

Kanadský neokonzervativec David Frum (který se vzdal kanadského občanství a prohlásil Spojené státy za svou novou vlast) psal pro pana Bushe projevy po dobu 13 měsíců a vymyslel pro Severní Koreu, Irán a Irák termín "osa nenávisti", který hlavní Bushův "speechwriter" (pisatel projevů) Michael Gerson ihned vylepšil na "osu zla" - "axis of evil". Tyto termíny byly podle pana Fruma v naprostém souladu s náboženským jazykem, kterému dává prezident přednost.

Pan Bush vyrostl jako člen umírněné presbyteriánské a episkopální církve, ale přestoupil do evangelického tábora v r. 1984 a připojil se k rigorózní skupině pro studium bible. Říká, že by se nebyl nikdy stal prezidentem bez pomoci této skupiny a jeho vlastního studia Písma svatého, které mu pomohly překonat jeho alkoholismus a zachránily jeho manželství. Začíná každý den modlitbou a meditací. Obklopil se v Bílém domě evangelisty, kteří se pravidelně účastní studia bible.

Ve svém lednovém projevu o stavu Únie prohlásil: "Netvrdíme, že známe všechny cesty Prozřetelnosti, ale přes to jim důvěřujeme a všechen svůj život a veškerou historii stavíme na důvěře v milujícího Boha. Kéž nás nyní vede". Později se ve stejném projevu zmínil o "zázračně pracující síle dobroty, idealismu a víry amerického lidu". Pro stoupence pana Bushe na evangelické pravici to znamená jasné poukázání na oblíbenou kostelní píseň "Power in the Blood" (Moc v krvi) a její verš o "zázračně pracující síle krve Beránka".

Redakční článek periodika "St. Louis Post-Dispatch" poznamenal, že poslední projevy pana Bushe používají náboženských obratů, jakých nepoužil žádný jiný americký prezident od doby Abrahama Lincolna. Takové vyjadřování způsobuje, že se mnoho Američanů cítí vyřazeno: "Náboženské vyjadřování je velice stará a při tom velice nebezpečná tradice". Bushovy projevy popuzují jeho spojence, jak se přibližuje invaze do Iráku. Ve francouzském "Le Monde" napsal komentátor Christian Boltanski, že je pan Bush přesvědčen o tom, že ho inspiruje sám Bůh a že je tím nebezpečný. Německý časopis "Der Spiegel" dal nedávno George Bushe na svou titulní stránku na pozadí kříže a napsal, že je George W Bush přesvědčen, že to je sám Bůh, kdo mu umožňuje stát na místě amerického prezidenta v této historické chvíli.

Církev, jejímž členem je prezident Bush, patří k církvím, které se vyjádřily proti jeho úsilí provést do Iráku invazi. V srpnu prohlásila Spojená metodistická církev, že pan Bush ignoruje radu svých spojenců, mnoha členů Kongresu a milionů amerických občanů. Generální tajemník církve Jim Winkler vyzval "spojené metodisty", aby se postavili proti nevyprovokovanému útoku Spojených států slovy: "Prezident Bush a viceprezident Cheney jsou členy naší církve. Naše mlčení by se mohlo vysvětlovat jako náš tichý souhlas s válkou".

Poznámka: Při zpracování dvou článků pana Boba Harveye mi neunikl výraz "Prozřetelnost", na kterou věří prezident Bush. Ačkoliv to zní divně, pamatuji si z vlastní zkušenosti - narozen v r. 1929 - na tento hojně používaný výraz ve 40. letech minulého století. "Prozřetelnost" tehdy řídila kroky a akce jiného politického velikána vyvoleného národa, aby vládl světu. Ten muž se jmenoval Adolf Hitler.