Ruský ministr zahraničních věcí Igor Ivanov nevyloučil, že by Rusko při případném hlasování v Radě bezpečnosti OSN o rezoluci proti Iráku mohlo použít svého práva veta. Zdůraznil však v rozhovoru pro BBC, že by bylo lepší, kdyby bylo v Radě bezpečnosti OSN dosaženo jednohlasnosti. Washington mezitím vyslal do Perského zálivu dalších 60 000 vojáků, takže celkový počet spojeneckých vojáků tam nyní dosahuje 300 000. Tyto vojáci prý podle čelných představitelů americké vlády nebudou zřejmě užiti pro první vlnu útoku, ale pro druhou vlnu, anebo pro udržování pořádku po válce.

Turecká vláda uvedla, že uvažuje o tom, že znovu požádá turecký parlament, aby povolil americkým vojákům vstoupit do Iráku z tureckého území.

Irák mezitím od soboty zlikvidoval 16 ze svých asi 100 raket typu Samoud 2 a výrobnu jiných raket, aby na poslední chvíli dokázal, že odzbrojuje. Dělníci také vykopaly v zemi ukryté bomby, o nichž tvrdí, že obsahují antrax, aflatoxin a botulin a zbrojní inspektoři analyzují jejich obsah. Irák také připravuje dopis určený OSN, v němž navrhuje ověření, že zlikvidoval své zásoby antraxu a VX.

Vedoucí muslimští představitelé přijíždějí na mimořádnou vrcholnou schůzku a rozhodují se, zda budou diskutovat o iniciativě šejka Zayeda bin Sultana al Nahyana, ze Spojených arabských emirátů, který naléhá na Saddáma Husajna, aby odstoupil. Bude to za posledních sedm dní už třetí vrcholný schůzka Organizace islámské konference, která se zoufale snaží odvrátit válku.

Írán vyjádřil požadavek, aby se v Iráku konaly pod dohledem OSN všeobecné volby a aby se rozhádaná irácká opozice smířila se Saddámem Husajnem.