Chceme se podívat na tu strašnou skutečnost, že jsou zbraně hromadného ničení v držení mnoha zemí včetně našeho nejbližšího souseda. To bylo důvodem k tomu, abychom svou misi nazvali "Rooting Out Evil" (Vykořenit zlo).

Použití biologických, chemických a nukleárních zbraní znamená nejčernější okamžiky pro civilizaci. Zbraně hromadného ničení nerozlišují mezi vojáky a civilisty, rodiči a dětmi, lidmi a přírodou. Ničí všechno. Někdy je smrt jen zábleskem, který zanechává po sobě stín člověka, jak se stalo v Hirošimě a v Nagasaki. Někdy je smrt pomalá a přichází v bolestné agónii jako třeba v irácké vesnici Birjinni.

Je ironické, že strach z těchto zbraní živí jak podporu pro válku proti Iráku tak i odpor k ní. Mnoho Američanů se obává, že by takové zbraně mohl mít Irák brzy nebo že je dokonce má. Podporují požadavek jít do války proto, aby byla Iráku taková možnost znemožněna. Lidé, kteří jsou proti válce, se podobně obávají, že bude použito těchto zbraní hromadného ničení, ne však Irákem nýbrž Spojenými státy. (Je neuvěřitelné, že odmítá Bushova vláda vyloučit použití "neviditelných" bombardérů při svrhování nukleárních protipevnostních bomb).

Na světě je dnes více než 20,000 nukleárních bomb. Největší počet jich vlastní Spojené státy a ty je mají rozmístěny jak na vlastní půdě tak i v Evropě a na ponorkách, které brázdí světový oceán. Spojené státy nejsou jedinými držiteli nukleárních zbraní. Mají je i Británie, Francie, Rusko, Čína, Indie a Pákistán. Neoficiálně je vlastní také Izrael a patrně je bude mít i Severní Korea.

My jsme přesvědčeni, že se musí svět zbavit zbraní hromadného ničení natrvalo. Dokud by je měly některé země, ostatní budou považovat za nezbytné, aby si je také opatřily. Likvidace takových zbraní vyžaduje, aby občané sledovali, co se kolem nich děje. Vývoj zbraní hromadného ničení potřebuje spolupráci velkého množství lidí s nejrůznějšími odbornostmi od vědeckých pracovníků a vojáků po horníky, účetní, řidiče nákladních aut, strojníky i učitele. V nejzazším případě, kdy zklame vláda, jsou to občané, kteří musí jednat, aby zabránili zločinnému počínání.

Válka neudělá konec strachu. Naše děti a naši vnuci nebudou zbaveni strachu ze zbraní hromadného ničení, dokud takové zbraně nebudou zničeny na celém světě a to i v našich vlastních zemích. Jakožto mezinárodní tým se obracíme na naše vlády, aby jednaly ve prospěch míru a jakožto občané žádáme ostatní občany po celém světě, aby se k nám připojili a usilovali o prosazení míru".

Těmito slovy skončila kanadská skupina svou výzvu k celosvětové likvidaci zbraní hromadného ničení, z níž vyplývá, že byl záměr provést jejich inspekci v USA jen záminkou k upoutání pozornosti čtenářů. Výzva je idealistická a velice umírněná. Přes zmínku o tom, že to byly Spojené státy, které zatím jediné použily proti civilnímu obyvatelstvu atomových zbraní, nerozvádí jejich použití chemických a biologických zbraní například ve Vietnamu. Jestliže se v minulosti zdálo, že skutečně nastává doba, kdy by se dalo o postupné redukci zbraní jednat, je dnes svět tak polarizován, že tato výzva zní až neskutečně. Má ale při tom pravdu, že se bude svět potácet od krize ke krizi, jestliže bude přibývat zemí, které budou vyvíjet zbraně hromadného ničení pro případ, že by je "někdo mohl napadnout". Přes úsilí Spojených států ovládnout celý svět a nastolit "Pax Americana" není pravděpodobné, že by se jim to natrvalo podařilo. Je nebezpečí, jak již bylo jinde poznamenáno, že si vezme Čína ponaučení z amerického vyhrožování válkou proti Iráku bez souhlasu OSN a zvýší úsilí o rozmnožení svého zbrojního arsenálu "na svou obranu". Tím se bude cítit ohrožena Indie a také se bude snažit zlepšit svou obranu, což nenechá Pákistán bez odezvy. Za této situace bude i Rusko modernizovat svoje zbraně hromadného ničení. Nastane další šílení v jejich výrobě a zdokonalování. Je skutečně tragické, jestliže takový vývoj nedovede ve své posedlosti válkou předpokládat americký prezident a jeho vláda.