7. 3. 2003
ČSSD: O tempora, o moresDalo by se říci, že analýzy stavu sociální demokracie, které Ivan David publikoval v Britských listech, zrály jako víno. V těch posledních -- Hloubka krize a co dál? a ČSSD: strana, která vykazuje normalizační sterilitu, se dostává naprosto přesně k jádru věci. To, co prozatím nepopisuje, jsou symptomy normalizační sterility na nižších úrovních strany, od krajských výkonných výborů po místní organizace. Pojmy, kterými lze popsat stav nejen v nižších složkách sociální demokracie, je klientelismus a vazalství. Strana se začíná vnitřně feudalizovat, vzniká jasně ohraničená elitářská skupina, vymezující se proti zbylé členské základně. Rýsuje se standardní středověký hierarchický model vztahů a závislostí.
|
Vzato odspodu, od místních organizací, to vypadá přesně tak, jak popisuje David: "Členové -- aktivisté nemohou přehlédnout, že jsou zbyteční, ostatně část vedení jim to dává dostatečně najevo. Od členů se pouze očekává, že nebudou překážet znovuzvolení osvědčených a v lobbyistických bojích zocelených lídrů". Členové v místních organizacích a okresní výkonné výbory jsou v maximální míře ubíjeni volbami do bezzubých orgánů a plněním úkolů -- organizací petičních akcí počínaje a organizací jiných petic konče. Předpokládá se, že nebudou obtěžovat jinými, nedej bože politickými aktivitami (vítána je pouze organizace mikulášských zábav). Novým členům strany je zakázáno se po určitou dobu politicky angažovat zcela. Stále a stále se objevují pokusy zavést jakési kariérní řády, jež mají za cíl vynést či spíše uchovat ve funkcích lidi "se zásluhami o sociální demokracii", spíše fiktivními než skutečnými. Kritériem solidního kádru sociální demokracie má být x novinových článků, x let v zastupitelstvu Horní Dolní, popřípadě sociálnědemokratický pradědeček v senátu první republiky. Máme obavy z mladých, máme obavy z lidí se vzděláním. Kombinace obojího je smrtelná. Mlžně se začíná jevit smysl okresních výkonných výborů. Jejich možnosti pomoci místním organizacím v problémech jsou minimální, stejně jako možnosti pomoci jednotlivým členům. Okresní výkonný výbor je orgán dobrý k tomu, aby vyslechl otcovský projev nebo kritiku lídra -- představitele krajského výkonného výboru. Tu za nízký stav členské základny, tu za prohrané komunální volby. To vše pochopitelně bez jeho elementární znalosti místních poměrů. Ty velkého lídra konečně nezajímají, on sedí v jedné či více správních nebo dozorčích rad, je členem stranické elity, má moc -- jeho osobní cíl v sociální demokracii byl naplněn. V radách sedí také vděční představitelé kontrolních orgánů. Krajský výkonný výbor coby odrazový můstek do nejvyšších stranických funkcí je ze své podstaty prakticky nefunkční. Až na výjimky se členové snaží naplnit svůj osobní cíl. Shrnuto, kdo má ve straně, postižené normalizační sterilitou, zelenou? Lidé neschopní jednat přímo, lidé sázející na zákulisní politikaření. Lidé, kteří kolem sebe vytvořili dostatečně mocné skupiny vazalů, kteří vždy přispěchají na pomoc. Lidé s flexibilními názory a postoji. Řečeno s Ivanem Davidem, lidé bez kompasu a bez cíle. Řečeno s Ciceronem, to jsou časy, to jsou mravy. Autor je předseda OVV ČSSD Trutnov |