4. 3. 2003
Summit Arabské ligy k Iráku: Ne válce, ano míru a mezinárodní legitimitěV reakci na stále akutnější hrozbu válečného útoku na Irák, který by mohl mít nedozírné následky nejen pro Irák, ale pro celou oblast arabského světa, se v sobotu 1.března sešli na řádném zasedání vrcholní představitelé 22 členských zemí Arabské ligy. Toto 15. řádné zasedání Arabské ligy (řádná zasedání se konají dvakrát ročně, z toho jednou právě v březnu) tak nahradilo původně plánované mimořádné zasedání, ke kterému v únoru vyzval egyptský prezident Husní Mubarak a které bylo nakonec z důvodu rozporných stanovisek jednotlivých členů k otázce Iráku odvoláno (viz předchozí články v BL ZDE, ZDE a ZDE).
Jednání se kvůli výjimečné situaci uskutečnila v egyptském přímořském letovisku Šarm aš-Šejch, a ne jako obvykle v zemi předsedající-- tento rok zaujímá post předsednické země Bahrajn.
|
Z důvodu akutnosti situace na Blízkém východě se program zasedání soustředil na tři hlavní body, a to na otázku Iráku, Palestiny a nárysy nového uspořádání spolupráce arabských zemí v rámci Arabské ligy. Neoficiální část jednání přitom byla zahájena již při předcházející páteční večeři hlav států, zatímco ministři zahraničních věcí až do sobotního rána horečně pracovali na návrhu závěrečných . komuniké. Oficiální část jednání uvedly projevy jednotlivých vrcholných představitelů arabských zemí, mj. egyptského prezidenta Husního Mubaraka, jordánského krále Abdalláha II., vedoucího irácké delegace Azaata Ibrahima, a v televizním přenose také projev nejvyššího palestinského představitele Jásira Arafata. Coby zástupce Evropské unie se jednání se zúčastnil a s projevem vystoupil George Papandreu, ministr zahraničních věcí Řecka. Jedním z nejvýraznějších projevů byl projev syrského prezidenta Bašára al-Asada, ve kterém odmítl velmocenské ambice USA, jimi praktikovanou strategii plíživé války v oblasti a vměšování do vnitřních záležitostí jednotlivých zemí, a vyzval arabské vůdce k učinění odvážných a odpovědných rozhodnutí, která budou mít zásadní vliv na další vývoj oblasti (překlad nejdůležitějších pasáží textu al-Asadova projevu bude zveřejněn v dalších vydáních BL). Přes rozmíšky způsobené slovní přestřelkou mezi libyjským vůdcem Muamarem Kaddáfím a saúdským vládcem Abdalláhem Bin Abdel Azízem, a snahou Spojených arabských emirátů prosadit myšlenku exilu Saddáma Husajna a iráckého vedení, kterou formulovaly v dopise určeném zasedání Arabské ligy (text v angličtině viz ZDE), se delegace překvapivě hladce dohodly na znění celkem čtyř závěrečných komuniké. První komuniké formuluje postoj zemí Arabské ligy k otázce Iráku a jednoznačné odmítá možný válečný útok na Irák nebo možné ohrožení bezpečnosti a integrity jakékoliv arabské země, které budou pokládány za ohrožení národní bezpečnosti všech arabských zemí, a klade důraz na mírové řešení irácké krize zaštítěné platným mezinárodním právem. Komuniké dále potvrzuje zákaz platný pro členské země Arabské ligy podílet se na jakékoliv vojenské akci namířené proti bezpečnosti, integritě a celistvosti území Iráku a odmítá vměšování se cizích zemí do vnitřních záležitostí arabských zemí. Velmi důležitým bodem komuniké je převedení těchto deklarací do konkrétního opatření. Tím ke je pověření země Bahrajn bezodkladně vytvořit komisi složenou z vrcholných představitelů Libanonu, Bahrajnu a Tunisu (tj. zemí předsedajících Arabské lize v roce minulém, letošním a příštím), generálního tajemníka Arabské ligy a těch členských zemí, které si to budou přát, s cílem prezentovat arabský postoj v zemích, kterých se možný válečný konflikt bude týkat nebo o něm budou rozhodovat, zvláště pak pěti stálým členům Rady bezpečnosti a Iráku (překlad textu prohlášení summitu Arabské ligy ohledně Iráku bude zveřejněn v dalších vydáních BL). Další tři komuniké se zabývají palestinsko-izraelským konfliktem, vztahem mezi Irákem a Kuvajtem a dále somálskou otázkou. I přesto, že závěrečné prohlášení týkající se Iráku výslovně nezmiňuje Spojené státy americké a nezabývá se otázkou vojenských základen nacházejících se na území vícero arabských zemí, v nichž je dnes především v zemích kolem Perského zálivu a v Saúdské Arábii umístěna převážná část ze dvě stě tisíc amerických vojáků vyslaných do oblasti, znamená návrh konkrétní akce první vykročení z kolektivního ochromení Arabské ligy a šanci opustit stávající praxi, kdy deklarované odhodlání a závazky mnohdy zůstaly jen slovy na papíře. Návrh Spojených arabských emirátů týkající se možnosti exilu pro irácké vedení zůstává nadále předmětem diskuse, i přesto, že ho země Ligy arabských států na svém summitu většinově zamítly s tím, že představuje vměšování do vnitřních záležitostí Iráku. Návrh byl jedním z bodů jednání pondělní a úterní schůzky Rady spolupráce zemí Perského zálivu v katarském hlavním městě Dauhá, kde mu znovu svoji podporu přímo či nepřímo vyslovily země Bahrajn, Kuvajt a Saúdská Arábie. Závěrečné komuniké této schůzky však již takové souhlasné stanovisko nevyjadřuje a odkazuje téma možného exilu pro Saddáma Hussejna na další diskusi v rámci arabských zemí. Očekává se, že téma exilu bude projednáváno i na mimořádné schůzce zemí Islámské konference, které se k otázce Iráku mají sejít v Dauhá ve čtvrtek 5.března. |