Hodný Belgičan

Prohlásil to tedy téměř přesně dva roky poté, co Karel Dyba a Václav Klaus ve svých nažehlených oblečcích vystoupili v pražském ranně barokním Liechtensteinském paláci na tiskové konferenci a slavnostně ohlásili prodej 27 % akcií SPT Telecom společnosti Telsource, jinak konsorciu společností AT&T, Swiss Telecom a nizozemské PTT Telecom, za 1,4 mld. amerických dolarů.

Tiskovka to byla nudná a pokud se pamatuji dobře, na jednoho novináře vyšlo zhruba 1,325 obloženého chlebíčku.

"Privatizace v Čechách probíhá v ostrém protikladu k privatizaci Belgacomu," pokračuje Kok v Trendech a dodává: "Zatímco v Belgii byl podstatný rozpočet, Češi využili situace k zásadní modernizaci svého podniku. Vedení společnosti má v tomto ohledu zcela volné ruce, neexistuje tu žádný politický vliv."

Dodejme jen, že Bessel Kok je bývalý šéf dříve státní belgické společnosti Belgacom. Ve své vlasti byl mimo jiné vyšetřován a stíhán za to, že si z peněz společnosti nechal do své kanceláře a pouze pro svoji potřebu postavit osobní výtah. Pan Kok svá prohlášení v týdeníku Trendy a přetištěná tehdy v Telekomunikační revue označil za hrubě zkreslená a vytržená z kontextu, a proto se k nim prý nehodlal vyjadřovat.

To jsou slova komentátora Jiřího Peterky, řečená na serveru www.novinky.cz dne 9.12.1998, krátce poté, co jsem vydal v Telekomunikační revue článek Zneužívá Telecom monopol?...

Čechům zbyly montérky

Usnesením vlády ČR byly 10. srpna 1994 schváleny "Hlavní zásady státní telekomunikační politiky" jako základní koncepční materiál pro pomalou liberalizaci domácích telekomunikací.

Hned první bod "Zásad" ukládal Telecomu do roku 2000 více než zdvojnásobit počet hlavních telefonních stanic a zlepšit průchodnost sítě. Stalo se, ale mělo se to provést s co možná nejnižšími náklady, na dobré technické úrovni a "s využitím dodávek od českého telekomunikačního průmyslu."

Domácí průmysl si však pod taktovkou TelSource téměř ani neškrtl. Takže zatímco české tarifikační systémy STROM Telecom obsluhují deset miliónů Moskvanů, kde zvítězily kvalitou a cenou, doma je nikdo nezná. Podobný osud potkal systémy PCM 30/32 z Tesly Votice. Tehdy monopolní národní operátor českou produkci ignoroval. Výsledkem byl postupný úpadek českého telekomunikačního průmyslu i výzkumu, odchod odborníků a větší nezaměstnanost.

První konkurenti

řekl podle Trendů Bessel Kok. Ale co když to týdeník překroutil? Vždyť novináři jsou prý cosi jako hnůj. Tvrdíval to dnes již neprávem opomínaný český premiér Miloš Zeman. Na druhou stranu jiná autorita -- jakási Bible vždy tvrdila: "Poznáš je po ovoci" a ovoce jak známo roste vždy na nějakém stromě v nějakém terénu - tamtéž, kde se pod stromem - podle dobře informovaných zdrojů - vyskytují i telekomunikační kabely. Země je jenom jedna a musí nás uživit všechny.

Osmý bod "Zásad Státní telekomunikační politiky ČR" totiž v 16 nejzaostalejších oblastech povolil zahájit činnost dalším operátorům v tzv. vymezených místních sítích (VMS). Zájemci se přihlásili, výběrová řízení proběhla v roce 1995 a šest vítězů si s velkou slávou rozdělilo oblasti s méně než pěti(!) procenty hlavních telefonních stanic.

Pak následovalo obvyklé telekomácké kolečko zdržování, vymýšlení problémů a využívání všech možných opravných lhůt a prostředků. Pročpak?

Hurá do terénu

Jeden z konkurentů, FPD Telecom, sesterská firma FPD New York, získal lokality Benešov, Bílovec, Uhlířské Janovice a Valašské Klobouky s tím, že zkušební provoz zahájí počátkem roku 1996.

"Naše obchodní plány jsme mohli klidně vyhodit," vzpomíná tehdejší obchodní ředitel společnosti Karel Vondrovský. Své rajóny nejenže nalezli pečlivě zadrátované nejmodernější technikou starého dobrého Telecomu, ale přišli zejména o výnosnější podnikatelské stanice. Jako příklad Vondrovský uvádí Týnec nad Sázavou, kde ve svém rajónu a mezi jedinými místními podniky Jawou a Metazem, nalezli fungl novou ústřednu dominantního operátora narychlo umístěnou v bezpečnostním kontejneru. Řešení drahé, netradiční, ale hlavně rychlé.

"Zkrátka v beztak chudém území zbyly jen stanice s malým výnosem a techniku původně plánovanou jsme nemohli použít -- nezaplatila by se," dodává Vondrovský. Připomeňme na závěr, že stále a tatáž politika dušení konkurence a zdržovací taktika zůstala Telecomu vlastní dodnes.

Epilog

Nechtěný únik firemní strategie Bessela Koka na semináři v Bruselu neunikl přítomným novinářům. Jeden z nich dokonce sedl do auta vyrazil k nám na okraj Evropy poznat tu pozoruhodnou Českou republiku. Do kufru si přibalil Trendy. V Praze se šel projít po Karlově mostě, kde se seznámil s prodejci, kteří si tu vylepšovali platební bilanci prodejem "zaručeně pravých" akvarelů s pražskými motivy a poznal i některé lidi ze zákulisí Sdružení výtvarníků Karlova Mostu. Ty "zaručeně pravé" akvarely mu něco připomněly...

Zda a o čem jednal belgický novinář s André Frans Bessel Kokem není autorovi známo, ale před odjezdem domů do Belgie se ptal v pražských hostincích na nějaké konto ve Švýcarsku, prý nějaké politické strany.