V oddílu "Ze světa" psala Jennifer Campbellová, že se od doby prezidenta Billa Clintona nemluvilo tak často o "impeachmentu", čili zbavení prezidenta funkce jako nyní. Pokračovala, že si rostoucí počet Američanů přeje, aby na svou funkci rezignoval pro svůj postoj k Iráku. To by tedy odpovídalo skutečnosti, jeho posedlost válkou je skutečně děsivá. Problém je v tom, že prezident, který tak rozhořčuje rostoucí počet Američanů, není George W. Bush nýbrž Josiah Bartlet. Cože, Spojené státy mají dva prezidenty? Ano, jeden hraje svou úlohu prezidenta v Bílém domě ve Washingtonu. D.C., kdežto ten druhý je představován hercem Martinem Sheenem v programu "The West Wing" (Západní křídlo) televizní stanice NBC.

Tento známý herec se vyjadřuje jasně o svém odporu k vládní politice vůči Iráku. Je to prostě herec, který v soukromém životě nepřednáší podle skriptu, ale projevuje nahlas své vlastní názory. Mluvil na protiválečných demonstracích a dokonce zahájil minulý týden virtuální protest, jehož následkem byli američtí zákonodárci zaplaveni spoustou protiválečných telefonátů, e-mailů a faxů.

Jeho aktivita je ale trnem v oku některým lidem. Ti jsou rozhněvaní, když používají televizní a filmové celebrity svého věhlasu a obliby k tomu, aby prosazovaly své údajně "drobné projekty". Více než 57,000 lidí podepsalo petici šířenou na Webu poté, co ji odstartovala Lori Bardsleyová v Severní Karolíně. Někteří pisatelé vyhrožují bojkotem televizního programu a zboží, kterému dělá reklamu.

Barsleyová řekla kanadské reportérce, že Martin Sheen a jeho přátelé nereprezentují svým protiválečným postojem celou Ameriku. "Podporuji aktivity zdola, protože hollywoodští herci používají peněz, které vydělávají na americkém publiku, aby organizovali protesty jakoby jménem amerického lidu, ale my s nimi nesouhlasíme. Podporuji každé úsilí, aby bylo možné slyšet názory našich obyčejných lidí - a to není často".

Američanka citovala z petice skupiny "Citizen Against Celebrity Pundits" (Občané proti celebritovým "vědátorům") proti televiznímu prezidentovi: "Jsme přesvědčeni, že hollywoodské celebrity používají svého osobního bohatství k tomu, aby šířily svoje vlastní názory zatímco obyčejní Američané nemají tytéž možnosti". Paní Barsleyová nenavrhuje bojkot, ale lidé, kteří petici podpisují, požadují, aby ostatní občané bojkotovali všechno, co souvisí v Martinem Sheenem a jinými prostořekými herci jako je Mike Farrell a Susan Sarandonová. Tak třeba napsal Michael Green z Michiganu: "Přestal jsem se dívat na "West Wing" z velké nechuti k politickému stanovisku pana Sheena". Na internetové stránce www.celiberal.com jsou uveřejňovány výzvy, aby se bojkotovalo všechno, v čem mají prsty levicové celebrity: "Martin Sheen není mým prezidentem, tím je George W. Bush".

Takže tu to je. Georgovi Bushovi nehrozí žádné nebezpečí "impeachmentu" od občanů, kteří se netěší na vyhlídku války, naopak, on je vnímám jinou skupinou lidí jakožto vlastenec. Po válečném fiasku ve Vietnamu byly domněnky, že získala Amerika přesvědčení, že je lepší řešit mezinárodní konflikty mírovou cestou. Válka v Perském zálivu v r. 1991 jim ale dodala novou chuť k vojenskému dobrodružství. Prý na tom měla mimo jiné zásluhu poněkud upravená taktika sdělovacích prostředků, které přestaly ukazovat návraty vojáků v pytlích. Hledět na stovky cizích mrtvých civilistů nikdy nedrásalo nervy amerických diváků tak jako pohled na několik vlastních mrtvých vojáků. Příští válku tedy předchází v Americe silná propagační kampaň.

V tak velké zemi se provádí celkem snadno, protože třeba kanadský televizní signál se daleko nedostane a tudíž nepobuřuje proválečné vlastenecké cítění některých Američanů satirickými scénkami na adresu válečníků v Bílém domě. V Kanadě se naštěstí dovídáme o velkém počtu amerických občanů, kteří válečné propagandě zatím nepodleli a žádají svým skandováním i plakáty "Drop Bush - not bombs" (Svrhněte Bushe - nikoliv bomby). Nejedná se pouze o herce nýbrž o protestní akce amerických studentů.

Počátkem minulého týdne řekl Sheen reportérovi "Los Angeles Times", že jsou výkonné složky stanice NBC poněkud vyvedené z míry jeho stanoviskem. On sám obdržel nenávistné výpady prostřednictvím e-mailu a byl dokonce napadán na ulici jakožto zrádce. Mluvčí NBC Rebecca Marksová prohlásila, že tato televizní stanice respektuje názory Martina Sheena a jeho právo na svobodu projevu.

V Kanadě trpí za svůj "úlet" poslankyně federální Liberální strany Carolyn Parrishová, která soukromě řekla, že ty americké bastardy, jimiž myslela vládnoucí politiky, nemůže ani cítit. Poté, co její slova sdělovací prostředky náležitě rozmázly, omluvila se písemně americkému vyslanci Paulovi Celluccimu, ale hned na to v televizním diskusním programu řekla hostiteli Mikovi Bullardovi, že bude příště více specifická a že jí ta slova prvně "uletěla" zřejmě proto, že byla o tom, o čem je pevně přesvědčena. Kromě tohoto prohlásila, že nemůze slíbit, že to už víckrát neudělá. Pan vyslanec omluvu velkoryse přijal a vyzvedl při tom okolnost, že kanadská vláda věnovala své armádě 2 miliardy dolarů rozdělené na příští 2 roky. Vzhledem k tomu, že jsou v Kanadě silní přivrženci neochvějného přátelství s USA za všech okolností, jsou v politických kruzích požadavky, aby paní Parrishová odstoupila jakožto předsedkyně parlamentní asociace pro NATO a pokud tak neučiní, aby ji odvolal ministerský předseda. Ten si ale dává na čas a co se týká jeho vlastních názorů, vyjádřil se na stejné téma poněkud diplomatičtěji než paní Parrishová. Z toho je vidět, že vztah USA k Iráku se promítá i to vztahů mezi lidmi uvnitř jednoho státu případně i jednoho pracoviště a dělá ze dřívějších přátel nepřátele.