Reportérka nám aspoň jednu zákeřnou chorobu ukázala. Osmiměsíční Mustafa leží na posteli dětské nemocnice v Kerbale a hledí upřeně do jednoho místa svýma skelnýma očima. Malá žebírka velice znatelně vystupují z tělíčka, které bylo napadeno chorobou "kala azaar". Ta si bere za cíl játra a jiné vnitřní orgány i kosti. Ošetřující místní lékař Dr. Abdul Jabber dodává tichým hlasem, projevujícím hněv nad chorobou, kterou roznášejí písečné mouchy: "Co lze udělat proti této nemoci? Buď použít lék Pentamadin - v hodnotě 15 amerických dolarů - nebo počkat na kulku od George Bushe". Pro jistotu to ještě jednou opakuje.

Na vedlejším oddělení jsou tři rodiny, které přicestovaly z Nasariye vzdálené 500 km, protože slyšely, že tato dětská nemocnice má pentamadin. Jenže Dr. Jabber říká, že ho není dost na to, aby mohla být léčba úspěšná. Dodává, že to ti lidé vědí a zdravotní personál si na tuto situaci během let zvykl. Teď se jedná o to, aby tito lidé mohli v klidu zemřít.

Dr. Eric Hoskins, lékař zodpovědný za obecní zdraví v kanadském městě Scarborough (Ontário), je vedoucím skupiny 10 odborníků, tzv. International Study Team, kteří jsou podporováni asi 20 velkými organizacemi. Kdyby iráčtí nemocní žili v Kanadě, nebyli by ani hospitalizováni. Jejich potřeby jsou totiž banální: antibiotika, intravenozní výživa a něco kyslíku.

V době, kdy se s ním setkala paní Mackenzie, Dr. Hoskins připravoval text své zprávy (The Smallest Factor, The Biggest Reason - Deciding the Future of Iraq's Children) na téma, jaký vliv bude mít chystaná válka na irácké děti.

Skupina Dr. Hoskinse navštívila Irák od války v Perském zálivu celkem 28krát. Jeho manželka, Dr. Sam Nutt, která je odbornicí na obecní zdraví v Torontu (Sunnybrook and Women's College Health Science Centre) zaznamenala v posledních 2 letech zlepšení v irácké nemocnici, kde pracuje Dr. Jabber. Dříve leželi nemocní na kovových pérech postelí, protože nebyly matrace. Podlaha se umývala a dezinfikovala směsí motorové nafty a vody. "Páchlo to tu jako u benzinové pumpy", říkala Dr. Nutt.

K mírnému zlepšení od r. 2000 došlo i ve výživě, a to díky programu OSN (Oil for Food), který umožňoval Iráku prodávat naftu a nakupovat za ni na zahraničním trhu potraviny a léky. Dr. Hoskins a Dr. Nutt ale upozornili na to, že jsou zlepšení malá a zakrývají katastrofu, ke které začíná docházet vinou trvalého a stupňovaného harašení válkou. Podle Dr. Hoskinse jsou dnes obyvatelé Iráku mnohem méně schopni odolávat katastrofálním podmínkám než v r. 1990: "Jsou už vyčerpaní a zdeptaní, takže jsou velice náchylní podlehnout chorobám a hladu než byli před první válkou".

Většina rodin prodala své hmotné majetky. Dřívější šperky, oblečení i nábytek skončily v zastavárnách, aby se lidé udrželi při životě. 60% všeho obyvatelstva této země se 26 miliony lidí úplně závisí na vládním přídělovém systému potravin. Dr. Hoskins podotýká, zatímco prochází chodbou kerbalské nemocnice, že je konec neodvratný, jestliže dojde k válce. Tisíce lidí zde byly zabity při povstání Shiitů v r. 1991. Nyní zemřou desetitisíce, možná statisíce. "Víte, přece", obrací se na reportérku, "že v minulé válce zde zahynulo kolem 200,000 vojáků a civilistů. Podle odhadu UNICEFu od té doby zahynulo dalších 500 tisíc dětí na následky mezinárodních sankcí, které už trvají 12 roků. Jsme na počátku další hrozné lidské katastrofy, ale ony přece jsou jiné možnosti!"

Dr. Hoskins byl vyznamenán v r. 1993 Mírovou medajlí Lestera B. Pearsona a v r. 1999 Křížem generální guvernérky za záslužnou práci. Obě vyznamenání získal za práci v Iráku.

Paní Mackenzie je bezpochyby profesionální nestranná korespondentka, která ponechala čtenářům možnost, aby si udělali sami představu o tom, jaká to má být "válka", jestliže stovky raket a tisíce tun třaskavin budou svrženy na tuto zemi se 26 miliony obyvatel a na spáleniště se vrhnou desetisisíce technicky dokonale vybavených a dobře živených amerických a britských vojáků. Dokonce ani nepoužila slova "genocida" a ani se nezmínila, že po ní budou udělovány jiné medajle a jiné záslužné kříže. Ani se nezmínila, že se v Bílém domě pravidelně studuje bible a prezident Bush připomíná posvátnost lidského života. Proto jsem to udělal za ni já. MK.

Pozn. JČ I Tony Blair poukázal ve svém čtvrtečním televizním rozhovoru na to, že 60 procent iráckého obyvatelstva závisí na humanitárních dodávkách potravin. Dodal, že je to důkazem hrůznosti Saddámova režimu, protože Irák je jinak země bohatá a bez Saddáma by prosperovala.