7. 2. 2003
Včera, dnes a zítra |
Gratulujeme k odvaze
Třetí volba prezidenta se uskuteční v pátek 28. února na společné schůzi obou komor parlamentu znovu na Pražském hradě. Podle informací Britských listů však vládní koalice nenalezla ještě žádného kandidáta, který by byl pro ni všeobecně přijatelný. Unie svobody totiž jednoznačně preferuje přímou volbu, ODS také, komunisté vyhrožují vlastním kandidátem a sociální demokracie nedává Vladimíru Špidlovi šanci. Hlasování klubu mělo premiérovi naznačit, aby nejdříve obhájil svou pozici na sjezdu strany, a pak teprve říkal své představy o prezidentvi. Místo toho se opět objevily úvahy, že sociální demokraté by mohli znovu navrhnout Rychetského, který by byl přijatelný pro komunisty. To je první taktická chyba, protože místopředseda vlády je příliš znám jako legislativní technokrat, který byl zastáncem globálního nadřazení práva Evropské unie nad právním řádem České republiky. To bylo v roce 2000 odmítnuto napříč Sněmovnou a zazněla tehdy i slova o vlastizradě. Pokud by Rychetskému dnes všichni komunisté dali své hlasy, mohlo by to teoreticky stačit ke zvolení i bez podpory unionistů, kteří dali jasně najevo, že místopředseda vlády je pro ně nepřijatelný. Pro jistotu a napravení pošramocené pověsti ČSSD je to ale příliš nekonsensuální a tudíž i riskantní krok...
Pozdě, ale přece
Belgie žádá svolání naléhavé schůzky EU a kandidátů o Iráku.
ČTK zavedla vtipnou rubriku:
Německý tisk míní, že představit si Gotta jako českého prezidenta není těžké. Včelka Mája nahradí dvouocasého lva a i německé děti budou jásat...
Nová podoba Sudetoněmeckých dnů?
Nadcházející výroční konference Česko-německého diskusního fóra se zúčastní i ministři zahraničních věcí obou zemí Cyril Svoboda a Joschka Fischer. Přítomen bude mimo jiné i evropský komisař Günter Verheugen. Konference se uskuteční 15. února v Mnichově, v budově Bavorského zemského sněmu.
Učit se, učit se, učit se... Belgický expremiér a místopředseda Konventu o budoucnosti EU Jean-Luc Dehaene považuje dopis dalších deseti kandidátských zemí, podporující Američany za ukázku, že se vstupující země musí evropské politice teprve učit. "Jejich postoje dokazují, že nás čeká ještě dlouhá cesta, než dospějeme do okamžiku, kdy budeme moci říci, že máme společnou zahraniční politiku." Je možné, že v EU vzniknou po této další destrukční iniciativě i názory, odsouvající přijetí těchto pro-amerických zemí do té doby, než si ony samy ujasní "evropské priority". Michel Barnier, francouzský člen Evropské komise a její zástupce v předsednictvu Konventu je přesvědčen, že v dlouhodobém zájmu USA není rozdělovat Evropu, ale naopak ji stmelovat a posilovat.
|