12. 1. 2003
Náckové si dupou po našem rozumuPokud máte jasný názor na to, zda se má nebo nemá zakázat náckům pochodovat židovskou čtvrtí, podívejte se prosím na weby zde, zde a zde. Tam najdete články, které ukazují tři existující přístupy k pochodu nácků židovskou čtvrtí Skokie v Chicagu v roce 1977: ACLU -- American Civil Liberty Union, skupina amerických právníků, kteří v rozhodnutích soudů nebo městských rad vyhledávají případy, v nichž byla porušena americká ústava (v tomto případě právo na svobodu projevu), dále skupina právníků, kteří hájí práva židovských obyvatel čtvrti, a ovšem i skupina, která dělá ten vyrvál -- náckové. Zdá se mi, že tehdy autor článku opominul čtvrtou skupinu -- židovské obyvatele čtvrti. Pro nás může být zajímavé hlavně to, že podobně, jako jsme to mohli vidět (a mnozí i nepochopit) ve Formanově filmu o Larrym Flintovi, obhajoba práva na svobodu projevu podle Ústavy může být cenná a naprosto zásadně důležitá. A to i v tak nestydatě hanebné kauze jako pochod nácků židovskou čtvrtí. |
V čem cenné to je? O omezení svobody projevů nácků totiž tehdy rozhodla městská rada Chicaga, nikoli soud. Prostě nějací občané v radě města si osobovali právo rozhodovat o tom, kdo smí a nesmí pochodovat. I když asi všichni rozumní lidé, včetně právníků v ACLU, považují provokativní pochod nácků (a možná i samu jejich existenci) za lumpárnu a pitomost, přesto tito rozumní lidé varují, že omezování práva na svobodu projevu se nesmí dát do rukou nízko postaveným úředníkům... Osobně znám americkou právničku, členku ACLU, která byla v koncentráku a její rodiče tam zahynuli... Jestliže tedy i naše i americké zákony, stanovené parlamentem a vyznávané nezávislými soudy, dávají náckovským skupinám právo existovat, je sotva možné v právním a svobodném státě jim svobodu projevu upřít takto předem až před akcí! Chcete říct, že přece u nácků pochodujících židovskou čtvrtí se může a musí očekávat, že jejich jednání při procházce Prahou bude namířeno proti rase, vyznání a svobodě? Já si to myslím taky. Ale na rozdíl od spousty jiných lidí si myslím, že si to máme myslet a že se tomu máme bránit ne takto pozdě, až když se hošánci rozhodnou vyrazit na pochod. Sama povaha jejich vyznání, jejich symbolika, dosavadní zkušenosti, ukazují, že jejich jednání bude vždy namířeno proti svobodě a lidskosti. Tohle preventivní opatření neměli přijímat úředníci na magistrátě, ale páni v Parlamentu. Jestliže však Parlament svými zákony existenci takových skupin, takového oblečení a povykování povoluje, nemůže následně nikdo jiný než nezávislý soud vydat nějaká omezující rozhodnutí proti náckům. Až příště vy půjdete demonstrovat třeba proti Temelínu nebo pro něj, proti manželstvím lesbiček nebo na jejich obhajobu, proti letnímu času atp. - chcete, aby nějací úředníci měli právo vám to zakazovat nebo povolovat? Možná se úředníkům zachce nedovolit vám na internetu vyvěšovat své názory proti pojídání psů nebo pro něj? Možná že úředníci budou jednou chtít i zakazovat chodit po chodníku vlevo a nakazovat chůzi vpravo, aby pohyb obyvatelstva nevázl? I kdyby to schvalovala či povolovala rada z volených zástupců, a ne z jmenovaných, jak si smějí osobovat větší pravomoc než zákonodárce, který nám zaručil svobodu projevu, pohybu atd.? Mohli bychom nahlouplým i zlým náckům děkovat, že nám připravili, celkem bez krveprolití, takovou příležitost chytit se za nos: "Vida, ještě jsme dost nepřemýšleli o svobodě a právu!" Ale děkovat jim nebudeme, protože to bez zabíjení nebylo -- za holocaustu ho bylo dost. Ale asi to pořád mnoha tupějším mozkům nestačilo, aby pochopily, že je vlastně stejně ostudné, když pravomoc k omezování svobody druhého je jednou svěřena esesákům, podruhé třeba magistrátu města. Máme se tedy snažit přinutit zákonodárné své poslance, aby zákonem zakázali hnutí a jednání směřující k omezování svobody druhých? Mají být tedy zakázáni a trestáni fašisti a komunisti, náckové a třeba ti katolíci nebo muslimové, kteří zabraňují svým manželkám používat antikoncepci? K tomu bychom měli mít stát v takovém pořádku, že by takové případy porušení práv druhého byly skutečně včas a bolestivě trestány. Ale to nejenom nemáme, ale kdovíkdy se k pořádku i mnohem mírnějšímu dostaneme. My totiž ten pořádek postrádáme ze stejných důvodů, pro které dovolujeme náckům se postrojit do trapně tragických hadrů a pochodovat. Nenaučili jsme se ctít práva, vyžadovat dodržování zákonů od sebe i od druhých. Zajímalo by mě, kolik čtenářů Britských listů by se postavilo na stranu sdružení ACLU. Podle mého odhadu by bylo zdravé, kdyby obhájci ústavního práva na svobodu projevu byli v poměru 50:50 s obhájci zákazu pochodu. Možná bych slevil každé straně 10 % na to, aby vznikl prostor pro ty, kdo řeknou "Ó kdyby tak civilizace byla už natolik vyspělá, aby se v ní tenhle spor dal jednoznačně rozhodnout. Ale protože není, nemůžu se přiklonit nikam: obojí je dobře a obojí špatně." Velmi trapné však bude, až zjistíme, že o celé akci se u nás ani moc nediskutuje. Koho by to zajímalo... Jako ukázku přidávám adresu jednoho článku, napsaného po delší době, kdy spor byl už protažen řadou soudů: (zde) nebo jiného: zde. |