Podle průzkumu veřejného mínění, které provedlo CVVM ve dnech 17. - 24. října, je v současnosti s členstvím ČR v NATO spokojeno 61 procent občanů, 23 procent je nespokojeno a 16 procent nemá názor. "Spokojenost" s členstvím v ČR v NATO se podstatněji zvýšila po útocích z 11. září (na 57 procent v listopadu 2001), do té doby se pohybovala mezi 45 - 53 procenty.

Jen 42 procent občanů se dnes domnívá, že je členství v NATO zárukou nezávislosti České republiky; 50 procent občanů si naopak myslí, že je členství NATO formou podřízení se ČR cizím mocnostem.

49 procent osob si myslí, že členství v NATO zajišťuje mír a bezpečnost ČR, 46 procent občanů míní, že členství v NATO zvyšuje nebezpečí zatažení ČR do vojenského konfliktu.

Podle 71 procent občanů zvyšuje členství v NATO mír a stabilitu v Evropě, jen 45 procent občanů se domnívá, že členství v NATO posiluje postavení ČR ve světě a dává jí větší mezinárodní význam.

"Výsledky ukazují, že česká veřejnost i nadále vnímá členství ČR v NATO spíše jako určitou formu podřízení se cizím mocnostem než jako prostředek zaručující její nezávislost." píšou analytici CVVM v komentáři ke svým statistickým zjištěním.

Zdá se, že Češi jsou pragmatičtí. Líbí se jim - právem - že jsou dnes (víceméně) považováni za součást západního bloku, jsou si vědomi, že to (snad) poskytuje ČR určitou stabilitu či bezpečí (je fakt, že by se ČR asi málokdo odvážil vojensky napadnout jako členskou zemi NATO, otázka je, zda by po takovém napadení Západ vojensky skutečně přišel ČR na pomoc), ale uznávají, že se ČR oplátkou za to všechno musí podřídit západním mocnostem.

Otázkou jistě zůstává, jak silné bude to podřízení a jak velká bude pomoc, která za to bude od Západu do ČR přicházet. Tento poměr by se měl asi bedlivě sledovat, i když lidé z Čech na tom, co si rozhodnou západní mocnosti, zřejmě sami nebudou schopni změnit příliš mnoho.

Naštěstí jsou Spojené státy daleko a jejich vliv je v Evropě do určité míry rozmělňován odlišnými postoji evropských zemí. Snad se tedy Česká republika nebude oplátkou za garance bezpečí muset Americe stoprocentně podřizovat tak, jako to vyžadoval Sovětský svaz. (I když v české státní správě tomu před tímto summitem NATO bylo právě tak.)

Naštěstí, zejména z technologických (vojensky je Amerika příliš vepředu) , ale i politických důvodů (izolacionismus) nemají Spojené státy o Evropu příliš velký zájem - snad jen chtějí mít v regionu určitý vliv. Monolitní vliv jediné mocnosti vždycky škodí - a "pravicové" i "levicové" komentáře západních médií se shodují na tom, že se NATO - pokud je vůbec ještě funkční - stalo dnes pouhým doplňkem vojenské politiky USA.