25. 11. 2002
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
25. 11. 2002

Smutný komik Ivan Medek

Náboženský postoj ke skutečnosti i v rádiu "Classic FM"

Když se někdo rozhodne mluvit do sdělovacích prostředků, možná, že by měl mít určitou míru skromnosti a měl by předstupovat před mikrofon pouze tehdy, má-li něco nového co říct. Kletbou českých "intelektuálů" je, že se často chtějí slyšet, bez ohledu na to, že to, co povídají, jsou konvenční, dávno známé banality, anebo jde dokonce o zkreslování skutečnosti.

V neděli po 13. hodině jsem náhodou vyslechl deprimující komentář Ivana Medka na pražské stanici Classic FM, v rubrice "Jak to vidím já".

Ivan Medek má za sebou záslužné období boje proti komunismu, avšak dnešní skutečnost je daleko složitější a on se - jak se zdá - jaksi vůbec z ničeho nepoučil. Vždycky jsem si myslel, že jsme bojovali proti komunismu proto, abychom dosáhli plurality, otevřenosti, vnímavosti, kritické debaty a svobody. Cílem boje proti komunismu neměl být antikomunismus, ale svoboda!

Námětem Medkova komentáře v nedělním vysílání stanice Classic FM byl jednak summit NATO a jednak pražská výstava o socialistickém realismu. Obojí autor komentáře umně spojil, a párkrát si při tom nudně kopl do mrtvoly. Dozvěděli jsme se totiž - překvapení! že komunismus a kolaborace s ním byly nemorální. To jsem skutečně během posledních třinácti let od roku 1989 ještě nikdy neslyšel.

Při vychvalování summitu NATO projevil Ivan Medek znovu - jako čeští novináři v minulém týdnu tolikrát - komplex méněcennosti: Pro Prahu je obrovskou poctou, atd., že se tu sešli všichni ti slavní "světoví" státníci. To je, co, že "nás" svět tolik "vnímá"! Před takovými patnácti lety by to bylo nepředstavitelné, konstatoval Medek.

Je to sice pravda, jenže, jak na to poukazuje západní tisk, pražský summit NATO byl v mnoha ohledech kontroverzní. Mnozí pozorovatelé konstatují, že NATO nemá pro budoucnost vůbec žádnou strategii, nikdo neví, jakou roli - kromě občasného pomocného nástroje americké vojenské a zahraniční politiky a nástroje pro vynucování zakázek od postkomunistických zemí pro americké zbrojovky - bude NATO hrát, a zdůrazňují, že se celá věc odkládala tak dlouho, že je nynější rozšíření NATO směrem na východ řešením pro minulost, nikoliv pro budoucnost.

Je neseriózní, pokud rozhlasový či televizní komentátor pomine tyto závažné zkušenosti a pouze - také návratem do minulosti - vidí právě uplynulý summit především jako něco, co může lichotit českému zakomplexovanému egu. Proč ale ty komplexy? Nedovedu si představit, kdyby se summit NATO konal třeba v Londýně, že by britský tisk psal něco o "obrovské poctě, že se 'u nás' sešlo tolik 'světových' státníků".

Zklamáním byly i Medkovy zmínky o současné pražské výstavě o socialistickém realismu. Ta výstava je nesmírně zajímavá a má celou řadu důležitých obsahů - nejvýznamnějším z nich je varování, jak škodlivý je monolitní, náboženský, manifestační přístup ke skutečnosti. Škodlivý je proto, že nepraktikujeme-li kritický odstup a nemáme-li o realitě neustálé pochybnosti (pro člověka je přece skutečnost víceméně nepoznatelná, k pravdě vždycky jen aproximujeme metodou pokusů a omylů, proto je nesmírně důležité všechno zpochybňovat) vyprodukujeme komicky chybné interpretace světa kolem nás. Hluboce náboženské obrazy Stalina, Gottwalda, pionýrů na zlatém pozadí a zakládajících členů KSČ v extaticko-religiózním vytržení působí v dnešní době opravdu groteskně a mohly být v tomto ohledu i pro Ivana Medka poučením.

Ivan Medek však tohle všechno, jak se zdá, vůbec nepochopil. Jeho komentář mu byl jen příležitostí ke kritice umělců, kteří kdysi se stalinistickým režimem svými díly kolaborovali. Ono to ovšem zřejmě nebylo tak jednoduché. Bezostyšní kolaboranti se v umělecké obci jistě začátkem padesátých let v Československu vyskytovali, jenže na mnoha vystavených dílech je vidět, že je jejich tvůrci mysleli zcela, anebo částečně upřímně (povšimněte si například onoho triptychu "Hitler - Gottwald - moderní šťastný život", namalovaného Mondrianovou metodou). Z výstavy je zjevné, že navzdory tvrdému stalinskému útlaku nebyly metody komunistické propagandy v první polovině padesátých let zdaleka tak ustálené a rutinně cynické, jakými se pak staly v sedmdesátých a osmdesátých letech, kdy komunismu už nikdo opravdu nevěřil. Na první polovině padesátých let je však zajímavé, že zřejmě šlo v mnoha případech skutečně o - naivní, z dnešního hlediska nepochopitelnou - uhlířskou víru v "dobro komunismu".

Paradox a smutná komika na projevech lidí, jako je Ivan Medek, spočívá v tom, že se tito lidé dodneška nedokázali od monolitního, a tedy svou podstatou vlastně komunistického vidění světa osvobodit. Ivan Medek tak dlouho bojoval proti komunismu, že už dneska nedokáže pochopit, že moderní, evropský pohled na skutečnost je jiný - je pluralitní a kritický.

Protivy se střetávají a kdysi - právem - uznávaný bojovník proti komunismu - se stává reliktem způsobu myšlení a jednání, proti němuž kdysi bojoval - anebo alespoň se nám to tak tehdy, naivním mladíkům, zdálo.

                 
Obsah vydání       25. 11. 2002
25. 11. 2002 NATO: žádná vize v Praze
25. 11. 2002 Nejistota: jaká bude budoucnost NATO a sjednocené Evropy?
24. 11. 2002 S odstupem, sympatiemi a pobavením Vladimír  Rott
25. 11. 2002 Opatření úřadů ke schůzce NATO vyvolávají závažné otázky Petr  Kužvart
25. 11. 2002 Ze summitu NATO: kdy se hodí francouzština
24. 11. 2002 "Tyjátr" kolem Srdce na Hradě Jiří  David
25. 11. 2002 Smutný komik Ivan Medek Jan  Čulík
25. 11. 2002 Monitor Jana Paula :
Srdce na Hradčanech - upřímný umělecký čin, anebo jen snaha o zviditelnění?
Jan  Paul
22. 11. 2002 NATO: Pražští vyděrači
25. 11. 2002 Demonstrant nerovná se rváč Ivan  Větvička
25. 11. 2002 Zážitek z kina: pražská Městská policie a nelegální "těžkooděnci" Petr  Nachtmann
25. 11. 2002 Dohady státní správy a soudců platí daňový poplatník Karel  Mašita
24. 11. 2002 Literatura, nebo povrchní politický pamflet? Jan  Čulík
24. 11. 2002 Víkendy v médiích - víkendy s Grossem Josef  Trnka
24. 11. 2002 Whistleblowing ve Švýcarsku
22. 11. 2002 Přestože policejní prezident hovoří o válce, do ČR se prakticky nikdo nechystal
21. 11. 2002 OPH: Jaká máte práva a povinnosti při zásazích policistů proti demonstrantům
22. 11. 2002 Dokumentarista Martin Štoll v Glasgow
5. 11. 2002 Hospodaření Občanského sdružení Britské listy za říjen 2002 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
25. 11. 2002 Už se to láme... Jan  Čulík
25. 11. 2002 Smutný komik Ivan Medek Jan  Čulík
22. 11. 2002 Pedofilní katolický kněz byl v Británii odsouzen na pět let do vězení   
22. 11. 2002 Přestože policejní prezident hovoří o válce, do ČR se prakticky nikdo nechystal   
22. 11. 2002 Battleship Enterprise - Landing of Air Force One Jaroslav  Pour
22. 11. 2002 Pedofilie, prezervativy a katolická církev   
21. 11. 2002 Češi jsou spokojeni s členstvím v NATO, chápou ho jako podřízení se cizím mocnostem Jan  Čulík
21. 11. 2002 Má či nemá rozšiřování NATO smysl? Z diskuse na stránkách BBC   
20. 11. 2002 Je nezávislá novinářská práce možná? Jan  Čulík
19. 11. 2002 Případ Šafránková: Zrušte trestní stíhání za pomluvu Jan  Čulík
19. 11. 2002 Snímkování cév u starších mužů by zachránilo množství životů   
19. 11. 2002 Vést válku proti Saddámu Husajnovi je správným morálním rozhodnutím   
19. 11. 2002 Kult Holubové Aničky očima "nezatížené" generace Michal  Jurza
19. 11. 2002 17. listopad, policejní oslava a národ tupců Milan  Valach
19. 11. 2002 Jak se bránit nezákonnému jednání ze strany policistů Michal  Bernard