ČR potřebuje státní investice pro budoucnost, nikoliv finanční škrty

17. 6. 2010 / Martin Myant

České hospodářství trpí vážnou slabostí, protože Česká republika není schopna poskytnout svým vlastním inovativním, mezinárodně konkurenceschopným firmám solidní základnu. Prioritou pro Českou republiku by měly být investice do školství a nikoliv platové škrty. Je pozoruhodné, že učitelé cizích jazyků často v ČR naleznou lukrativnější zaměstnání v rutinní práci pro zahraniční firmu, než aby pomáhali vytvářet kvalifikovanější pracovní síly, které země bude potřebovat v budoucnosti.

Různí komentátoři se ptají, zda Česká republika skutečně čelí možnosti, že by se stala obětí takové krize zadluženosti, jaká postihla Řecko. Nejjednodušší indikátor, totiž míra státního dluhu ČR ve vztahu k HDP, naznačuje, že jakékoliv takové nebezpečí je vzdáleno mnoho let. Nicméně obavy z opakování řecké krize v České republice, jak se zdá, silně ovlivnily české veřejné mínění, a tedy i výsledky nedávných všeobecných voleb. Je zapotřebí střízlivého pohledu.

Mým názorem je, že rostoucí státní dluh je nežádoucí, ale že to není hlavním nebezpečím, jemuž čelí Česká republika. Největším nebezpečím je hrozba prohlubující se světové recese, kterou by mohly způsobit vlády, které zpanikaří a začnou se snažit škrty likvidovat státní dluh. Druhým největším nebezpečím především pro Českou republiku je to, že panika ohledně státního dluhu povede k škrtům v důležitých veřejných službách. Škrty poškodí důležité veřejné služby, školství, zdravotnictví, vědu a administrativní kapacitu země. To bude mít vážné následky pro budoucí hospodářský růst.

Profesor Martin Myant je čelným mezinárodním odborníkem na české hospodářství a autor celé řady prestižních publikací o této problematice. Podrobnosti ZDE

An English version of this article is in CLICK HERE

"CIVILIZOVANÁ" BRITÁNIE:

Žadatelé o azyl, kteří mají k přežití 300 Kč týdně

17. 6. 2010

Nesmějí pracovat, nesmějí žádat o sociální podporu, nemají kde bydlet. Přežívají v podchodech a zákoutích díky tomu, že dostávají jeden potravinový kupón v hodnotě 300 Kč týdně. Čtyři odmítnutí žadatelé o azyl vyprávěli listu Guardian svůj zoufalý příběh. Shrneme jeden z nich.

Ještě jedna poznámka ke školnému

17. 6. 2010 / Martin Profant

Petr Matějů mluvíval rád o sociálně selektivním přístupu na vysoké školy. Děti lidí se základním vzděláním přicházejí na české vysoké školy nepoměrně méně často než děti lidí se středním a vysokoškolským vzděláním. Z pohledu čísel má Matějů pravdu, jen je trochu problém s tím, že v České republice nemáme mezi rodiči těch, kteří jsou ve věku přihlášek na vysokou školu, příliš mnoho lidí se základním vzděláním. Domníval jsem se, že v době, kdy na vysoké školy přichází více než šedesát procent populačního ročníku a již druhým rokem nastupuje do vysokoškolského studia více studentů než je v témže roce maturantů, lze podobný důvod pro školné ponechat stranou. Ale starého psa nové kousky nenaučíš, leda si najde novou politickou stranu, a tak už opět ta bajka o sociální selektivitě zaznívá ze strany vládní koalice v naději.

K událostem, kterými nás děsí

17. 6. 2010 / Miloslav Štěrba

Téměř celý život jsem učil na středních školách jazyky (FJ, RJ). Práce učitele je náročná, inspirativní, prostě úžasná, a člověk se snadno zamiluje... myslím, do profese pedagoga. Podle názorů našich pravobolševických novinářů jsem kolaboroval s režimem. Jenže ten, např. v 80. letech, už vůbec neměl charakter nesnesitelné totality, jak je neustále vtloukáno do hlav dnešní generaci mladých lidí.

Důchodová reforma bez masky

17. 6. 2010 / Josef Mrázek

Komise pana Bezděka má být podle novinových zpráv sborem vybraných expertů a výsledky její práce mají být všeobecně přijatelné. A z pana Bezděka dělají mnozí politici a media málem spasitele. Tomu může věřit jen ten, kdo výstupy komise neprozkoumal nebo nepochopil. Nejen, že jde o opatření, která jsou výhodná jen pro občany s většími příjmy a drasticky postihují sociálně slabší vrstvy obyvatelstva, ohrožují ekonomickou stabilitu státu a sociální smír, ale navržená opatření přitom neřeší problém, kvůli kterému údajně mají být podniknuta.

Důchodová reforma po česku

16. 6. 2010 / Zdeněk Maštalíř

Chystá se důchodová reforma a občané jsou napjati, o kolik si na stará kolena polepší. A tak po třech letech opět pomohu našim politikům přiblížit jejich reformu občanům. Přínosy tři roky staré daňové reformy si můžete připomenout v článku "Pravicová reforma po česku".

Úvodem bych se chtěl omluvit čtenářům z okruhu pravicových voličů. Z internetových diskuzí vím, že Vy pravicoví voliči jste v průměru 2,5x chytřejší, než "běžný" volič levice a následující článek by mohl být napsán mnohem odbornějším a stručnějším jazykem, aniž by hrozilo nepochopení z Vaší strany. Bohužel, jak jistě víte, BL čtou především levičáci a zakuklení komouši a těm se musí vysvětlovat všechno 3x a po lopatě (a stejně to polovina z nich nakonec nepochopí). Těmto čtenářům je nutné charakter článku přizpůsobit.

Rezidence Erasmus - místo kolejí VUT komerční byty

17. 6. 2010

Tisková zpráva Společenství vlastníků domů Klatovská 2 - 14 a Hrnčířská 14 - 20, Klatovská 2, 602 00 Brno

ze dne 17. 6. 2010 Vysoké učení technické Brno (VUT) ve spolupráci s developerskou firmou se rozhodli stavět v centru Brna komerční byty rezidence Erasmus. Plán je jednoduchý. Developer nadstandardní dům postaví, VUT mu k tomu dodalo cenný rozlehlý pozemek v centru města. Háček je ale v tom, že pozemek je podle územního plánu určen výhradně pro školská zařízení - rozhodně nikoliv pro komerční bytovou výstavbu. VUT s developerem se tedy snaží obejít zákon a předpisy. Mimo jiné i tím, že svůj záměr nezveřejnili a neumožnili tak místním se ke stavbě vyjádřit. Odpovědné orgány následně vydaly stavební povolení na zcela jinou stavbu, než se ve skutečnosti staví.

Orální autoeroitika mravných intelektuálů, anb proč levice opakovaně prohrává ve volbách

17. 6. 2010 / Štěpán Kotrba

Pokračování článku "Zbytek jsou kecy, přepni to" jako polemika s Marxem

Dovolíte-li si citovat Marxovy teze o nevyhnutelnosti třídní nenávisti v době sociálních konfliktů před někým, kdo věří (ne ateisticky "je přesvědčen", ale novokřtěnecky "věří") v lidskou dobrotu, pokoru a následováníhodnou hodnotu poctivosti a odpovědnosti vůči lidem, zvířatům i rostlinám (mimo hada z ráje), je hned oheň na střeše. "Čistí" humanisté, ale i z nemravností dneška frustrovaní romantičtí idealisté závidí těm, kteří se nebojí ušpinit se účelovou formulací či nedejbože se vysmějí ideálům ve jménu Realpolitik. Nejvíce se pohoršují ti, které protestantská víra ve znovuzrození Boha (nebo Rozumu či Morálky) zahnala do bezmocné pasti myšlenkové i spotřebitelské askeze. Utahovat se opasek dá - i jako smyčka.

O tom, jak novokřtěnecky věřím v lidskou dobrotu

17. 6. 2010 / Karel Dolejší

Nejstručnější možná, ale přesto až příliš dlouhá reakce na článek Štěpána Kotrby Proč levice opakovaně prohrává ve volbách

  • Velmi oblíbeným trikem v nejrůznějších polemikách je vyvracet neudržitelný názor, který oponent ve skutečnosti vůbec nezastává, ale který jsme mu sami podsunuli. Když Kotrba píše o někom "kdo věří (ne ateisticky "je přesvědčen", ale novokřtěnecky "věří") v lidskou dobrotu, pokoru a následováníhodnou hodnotu poctivosti a odpovědnosti vůči lidem", tahá prostě z klobouku králíka, který tam není. Přímočaře optimistickou antropologii dnes nehlásá prakticky nikdo, atheista neatheista - nepočítáme-li ovšem pokrytecké řeči některých sektářů orientovaných výhradně na Nový zákon.
  • V celém zbytku svého textu tedy Kotrba usilovně vyvrací výhradně vlastní myšlenkové konstrukce - což je jistě koníček nejen zcela neškodný, ale dokonce co nejvíce doporučeníhodný, ovšem za předpokladu, že si autor uvědomí, co tu vlastně vyvrací.
  • Kotrbovy vlastní názory jsou neudržitelné prostě proto, že představují prolongaci silně zjednodušených trendů z prehistorických dob, kdy lidé a) neměli kapacitu ke zničení celého lidského rodu a b) neměli kapacitu ke zničení svého přirozeného prostředí. Přesně to je však čeká, pokud se budou nyní, když disponují podstatně větší mocí než kdykoliv v minulosti, chovat jako neolitický lovec. Kotrbou prosazovaná logika vede k naprosto nefunkční adaptaci na současnou ekonomickou i ekologickou krizi. V uvedené souvislosti je přirozeně to, kdo kdy vyhraje nebo nevyhraje volby - pokud to nevede ke skutečnému řešení krizové situace - v zásadě irelevantní. Destrukce není kapitalistická ani socialistická. Je smrtící.
  • Pokud Kotrbou zmiňované hnací síly a trendy, přestože jsou autodestruktivní a neplyne z nich už ve výhledu několika dekád žádná budoucnost, nakonec skutečně v realitě převládnou, hodlám si dovolit ten "luxus" je ignorovat a nepřizpůsobit se, protože zrovna tato nefunkční absurdita role "posledního člověka" v naprosto odlišném, ale o nic méně opovrženíhodném smyslu, než jaký pro tento termín razil Nietzsche, bude asi tak to jediné zlo, kterého v takovém případě hodlám a nepochybně i dokážu sám sebe ušetřit.

Slovensko (opět) o krok napřed

17. 6. 2010 / Michaela Appeltová

Zatímco Slovensko bude mít s největší pravděpodobností první premiérku, jednání na české politické scéně jsou opět záležitostí mužů. I přes masivní podporu voličů/ek květnových volbách, nejsou ženy ani ve vyjednávacích týmech, ani ve vedení poslaneckých klubů těch stran, které už své nové vedení zveřejnily, ODS a TOP 09.

Otevřený dopis starostce Prahy 3

17. 6. 2010

Rád bych Vás upozornil na otevřený dopis Ondřeje Ruta (SZ), v němž žádá starostku Prahy 3 Milenu Kozumplikovou o zrušení volebních obvodů, které výraznou měrou nahrávají velkým stranám (konkrétně ODS, která v minulých volbách získala na P3 z celkového počtu odevzdaných hlasů 45% byla díky této pokřivenosti schopna ustavit většinové zastupitelstvo). Podobné pokroucenosti se týkají i jiných měst, například Olomouce, píše František Marčík a pokračuje:

Tento můj dopis berte prosím též jako upozornění na zajímavý občansko-aktivistický server kauza3.cz Kauza 3 se věnuje i dalšímu z možných průšvihů, které by se mohly dotknout nejen Prahy 3, zbourání vzácné a unikátní funkcionalistické budovy Nákladového nádraží Žižkov, která je jednoz z překážek v záměru jistých developerů učinit z tohoto místa pražské La Défense (kde Olšanská má být pražskou Avenue des Champs-Élysées). Více: ZDE

Největší legitimitu v naší zemi měl komunistický parlament

16. 6. 2010 / Petr Baubín

polemika s článkem Štěpána Kotrby "Legitimita parlamentu? 50,45%"

Tedy alespoň takto by to z logiky článku Štěpána Kotrby vyplývalo. Tehdy totiž účast ve volbách pravidelně převyšovala 99%. Všichni tak radostně podpořili kvalitní politiku strany a vlády a to vždy v tomto pořadí, neboť KSČ byla vždy víc než vláda. Cesta tehdy byla jasně nalinkovaná k zářným zítřkům, pozítřkům a příštím generacím. K zářným zítřkům, které se jaksi bohužel nehodlaly dostavit. Prostě šedivá je teorie a zelený je strom života, jak správně podotýkal jeden dávno mrtvý klasik.

Je čas bourat mýty I

17. 6. 2010 / Zdeněk Jemelík

Soudci, státní zástupci, policisté, tedy všechny články trestního řízení, jsou chráněni právními nástroji proti ovlivňování tlakem zevnitř systému i zvenčí, byť ochrana jednotlivých profesních skupin má rozdílnou sílu. O skutečné nezávislosti lze mluvit pouze u soudců. Státní zástupci a zvláště policisté jako složky moci výkonné jsou na tom hůř hlavně v tom smyslu, že v průběhu řízení může být jejich činnost podrobena kontrole včetně uložení nápravných opatření, může jim být vnucen směr, kterým mají vést řízení, a odebrání případů nespokojenými nadřízenými je poměrně snadné. Vcelku však žádný z nich by neměl mít legitimní důvod, aby se nechal ovlivnit veřejným míněním. Nechají-li se policisté, státní zástupci či soudci přesto dotlačit k nezákonným postupům a rozhodnutím, je to vždy pouze jejich osobní selhání, protože ve svém právním postavení jsou natolik chráněni, že se vždy mohou vzepřít jakémukoli nátlaku.

Konec věku peněz

16. 6. 2010 / John Michael Greer

Dosáhli jsme bodu, kdy primární ekonomika přírody již nebude podporovat životní úroveň, jakou by většina lidí v průmyslovém světě očekávala. Naši politici a ekonomové se snaží vypořádat se s výsledkem krize, jako by ta byla čistě produktem nesouladu mezi sekundární a terciární ekonomikou. Jelikož tato opatření neřeší skutečné hnací síly krize, selžou, nebo přinejmenším odvrátí potíže jen na krátkou dobu, za cenu budoucího zhoršení... jediné nástroje řešení ekonomických problémů, které mají vlády dnes k dispozici, představují manipulace s terciární ekonomikou. Když tyto nástroje nefungují - a v těchto dnech selhávají stále víc - jediná volba, o níž mohou politici uvažovat, je udělat to samé v ještě větším měřítku...

KD│ Diskuse o rizicích plynoucích ze složitosti předložená v posledních několika příspěvcích se z velké části zabývala abstraktními pojmy, i když novinové titulky mi poskytly některé velmi dobré praktické příklady. Přesto je na čase přezkoumat některé praktické implikace zde předložených návrhů a přitom začít diskusi o ekonomii, která byla v centru tohoto projektu během posledního roku a půl.

Stojí Čechům za to, aby si někdo takhle pohrával s jejich zabezpečením ve stáří?

15. 6. 2010 / Ondřej Novotný

Nebudu čtenáře uvádět v omyl a svůj vztah k důchodovému systému a jeho reformě popíši hned v úvodu. Nejsem právník ani specialista na důchodové systémy. Již několik let nežiji v ČR, do jejího důchodového systému nepřispívám a ani to nemám v úmyslu. Z tohoto důvodu neznám do detailu český systém důchodového zabezpečení a jeho aktuální úpravu. K důchodům mě váže jen má diplomová práce na téma důchodové reformy ve Francii v roce 2003 a analýza jejích politických aktérů. V každé zemi, ve které jsem žil, jsem absolvoval semestrální přednášky z oblasti práva sociálního zabezpečení. Nejsem tedy odborník, ale jsem velmi dobře informovaný občan, který o důchodech nejen přemýšlel, ale také i něco napsal. Jsem pozorný k tomu jaké principy solidarity a sociální spravedlnosti se prosazují a které skupiny se v této oblasti definují. A mohu přispět srovnáním se systémy několika zemí západní Evropy.

Autor pracuje jako výzkumník na Svobodné univerzitě v Bruselu.

Důchodová reforma: Diktát penzijních fondů

15. 6. 2010 / Jakub Rolčík

Česká politická scéna připomíná dvacet let po pádu komunismu třídu nevyzrálých puberťáků: Zdá se, že vědí vše podstatné a teoreticky jsou připraveni složit zkoušku dospělosti. Ve skutečnosti se však většina z nich hádá o nepodstatné věci a v případě těch podstatných pomíjí jádro problému. Zpravidla si nadávají a vzájemně se očerňují. Ke státu přistupují jako ke dojné krávě a předhánějí se, kdo dříve slízne smetanu.

Političtí reprezentanti nebyli podnes schopni definovat klíčové problémy a výzvy, jimž Česká republika čelí nebo čelit bude; a vcelku pochopitelně proto nemá ani odpovídající strategie založené na konsensu obou hlavních politických proudů.

Afghánistán: Konečná, vystupovat!

15. 6. 2010 / Karel Dolejší

Minulý týden došlo v afghánské provincii Hílmand k sestřelení vrtulníku typu Chinook náležejícího NATO. Zpráva izraelského serveru Debkafile tvrdí, že vrtulník byl zničen pomocí přenosné protivzdušné střely; vyjádření Talibánu citované BBC tuto interpretaci připouští. Jak již Britské listy před nějakou dobou informovaly, hnutí Talibán pravděpodobně opravdu disponuje přenosnými protivzdušnými střelami, ale dosud je nenasazovalo, protože potřebovalo několik měsíců na výcvik operátorů. Použití západních přenosných protiletadlových střel islamisty od roku 1986 způsobilo zlom v dosavadním průběhu války, vedlo k porážce tehdejší Sovětské armády a k evakuaci Afghánistánu. Debka dospívá k závěru, že týž osud nyní čeká také Spojené státy, které v Hindúkuši vedou nejdelší válku své historie...

Uzavřená společnost a její nepřátelé aneb Návrat konstruktivní kritiky

16. 6. 2010 / Karel Dolejší

Podle klasického výměru sira Karla Poppera nespočívá hlavní otázka demokracie v tom, kdo vládne - zda jsou to například vznešení, odpovědní, podřimující a nebradavičnatí - nýbrž v tom, zda lze špatnou vládu odvolat, nebo nikoliv. Na poněkud pozapomenutou koncepci jsem si vzpomněl při čtení zprávy, podle níž uzavřená koaliční trojčlenka chce do budoucna zkomplikovat možnost odvolání vlády a podmínit ji tím, že kdo vládu odvolá, musí současně okamžitě sestavit novou.

Amerika varuje Evropu před drastickými rozpočtovými škrty

15. 6. 2010

Ještě před několika měsíci, argumentuje týdeník Observer v analýze několika svých reportérů, souhlasily vlády evropských zemí, tedy skupiny států G20, že nejrozumnějším způsobem, jak čelit hospodářské krizi, je používat keynesovské stimulace ekonomiky a udržovat vládní výdaje. Především v důsledku řecké krize se však evropští politikové zděsili a nyní skoro všichni ve svých zemích prosazují drastické škrty.

Čína podpořila zadlužené Řecko

16. 6. 2010

Těžce zadlužené řecké ekonomice se dostalo neočekávané podpory z Číny. Čína totiž uzavřela s Řeckem kontrakt v hodnotě mnoha miliard euro na podporu spolupráce v loďařství, v turistice a v telekomunikacích. Kontrakt byl uzavřen těsně poté, co ratingová agentura Moody snížila hodnocení úvěrové důvěryhodnosti Řecka na nulu. Čínský vicepremiér Zhang Dejiang pochválil úsilí Athén vyřešit řeckou krizi a vyjádřil Řecku podporu. Konstatoval, že podle jeho názoru se Řecko z krize brzo vymaní. Dodal, že čínská vláda bude podporovat čínské podnikatele, aby cestovali do Řecka a chopili se tam podnikatelských příležitostí.

Další trapný apel Britských listů o finanční příspěvek od čtenářů

26. 5. 2010

Vážení čtenáři,

je nám to trapné a jsme si vědomi, že napínáme vaši trpělivost k prasknutí, nicméně stav finančních prostředků Občanského sdružení Britských listů je k dnešnímu dni 11 284,73 Kč. Nestačí na běžné provozní náklady listu a musíme se bohužel znovu obrátit na čtenáře, kteří pravidelně finančně nepřispívají, aby svůj list podpořili jakoukoliv minimální částkou. Musíme v blízké budoucnosti uhradit přibližně 30 000 Kč za vypracování účetnictví za rok 2009, máme nezaplacené účty za programování systému (v poslední době především dotazníku o postojích čtenářů k dnešnímu režimu a k režimu před rokem 1989; budeme muset hradit také jeho zpracování; provádíme průběžně i další nutné programátorské práce), zkolaboval nám redakční počítač, který jsme museli nahradit, zatím jsme ho nezaplatili; máme celou řadu dalších běžných provozních nákladů, bez nichž se provoz listu prostě neobejde.

Prosíme tedy čtenáře, kteří nepřispívají, o pravidelnější finanční příspěvek. Bohužel je smutnou skutečností, že se Britské listy úplně bez rozpočtu vydávat nedají.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2.

Pro příznivce v zahraničí: Prosíme, neposílejte příspěvky bankovním převodem, české banky si za to účtují poplatek až 600 Kč. Máte-li úvěrovou kartu, pošlete příspěvek po jednoduché registraci pomocí systému www.paypal.com na adresu redakce@blisty.cz.

Bez finanční podpory čtenářů vycházet prostě nebudeme moci. Říkám vám to otevřeně, jak to je.

Děkujeme.

Jak víte, hospodaření Občanského sdružení Britské listy pravidelně zveřejňujeme.

Jan Čulík, šéfredaktor

Jak se Honza učil latinsky aneb poststrukturalismus jako ideologie

16. 6. 2010 / Josef Fulka

Hned na začátek poznamenám, že mým úmyslem ve sporu mezi Honzou Matonohou a Jakubem Češkou není rozhodovat, kdo má pravdu (tím spíše, že kus pravdy je jako obvykle na obou stranách). To není ani tak snaha vyhnout se rozhodnutí mezi dvěma pozicemi -- k takovému rozhodnutí mě ostatně nelze nutit -- jako spíše důsledek pocitu, který se mi při četbě Honzova prvního textu ("Gender, jako obvykle, odhaluje slepé skvrny našeho myšlení") vnucoval. Zvolit takto provokativní titul -- znám spoustu genderových teoretiček a teoretiků, které a kteří žádné slepé skvrny našeho myšlení neodhalují a naopak se omezují na opakování těch nejhorších myslitelných klišé, takže co je na tom odhalování "obvyklého"? - podle mě znamenalo, že autor buď chce říct něco geniálně provokativního, anebo že text bude hodně problematický. Obávám se, že zejména po přečtení druhého Honzova textu, koncipovaného jako odpověď na text Jakuba Češky, se musím přiklonit ke druhé možnosti.

V našem foucaultovsko-barthesovském diskursu...

17. 6. 2010 / Jiří Růžička

Patrně mi nepřísluší zasahovat do diskuse o současné povaze a dopadech korektního způsobu vyjadřování probíhající mezi odborníky na slovo vzatými, tj. literárními kritiky, bohemisty a genderisty, leč způsob, jakým se v ní zachází s některými slovutnými mysliteli naší (či nedávno minulé) éry, mě nenechal tak úplně chladným. Text Jana Matonohy je doslova prošpikován zmínkami (nikoliv však citacemi) velkých jmen jako jsou M. Foucault, R. Barthes, J. Derrida, případně jejich adjektivními variantami "foucaultovský", "barthesovský", "kristevovský" apod.

Důchodová reforma...

16. 6. 2010 / Ladislav Žák

Měl jsem před nějakým časem možnost strávit s Vladimírem Bezděkem pár velmi příjemných chvil v relativně úzkém kolektivu při diskusi nejen o penzijní reformě a musím říci, že nejen on sám, ale i jeho názory na mne udělaly velmi dobrý dojem. Nemohu se ubránit dojmu, že pokud se v souvislosti se závěry nebo doporučeními Bezděkovy komise hovoří o rejdech zájmových skupin, pak si dovolím říci, že já tyto rejdy vidím spíše v hledišti než na jevišti...

Národní studentská reprezentace varuje před nezodpovědným zavedením školného

15. 6. 2010

tisková zpráva

Vyjednavači ODS, TOP 09 a VV se dnes shodli na zavedení systému odloženého školného. Dosud však nebyl veřejně předložen jediný nevyvratitelný argument, proč by školné mělo být zavedeno. Zpoplatnění studia neřeší současné problémy českého vysokého školství, nezvyšuje kvalitu vzdělání a také nemůže být prostředkem, jak trvale vyřešit hluboké podfinancování sektoru terciárního vzdělávání.

Slabiny systému odloženého školného se jasně ukázaly při implementaci v zemích jako je Austrálie, Velká Británie nebo Nizozemí - tedy zemích, jimiž se autoři české verze reformy inspirují. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že systém odložených splátek vede k soustavnému skokovému zvyšování školného. V důsledku jeho zavedení dochází také k poklesu veřejných výdajů na vysoké školství.

Rozhodli v neděli vlámští separatisté o rozpadu Belgie?

15. 6. 2010 / Ivo Šebestík

Spravovat Belgické království vypadá i v klidných dobách jako svého druhu zázrak. Po nedělních parlamentních volbách to bude, zdá se, ještě o něco těžší. Volby skončily překvapením, jež může být interpretováno i jako šok. Úspěchem dvou stran, které ještě v posledních volbách (2007) v belgické politice nijak nedominovaly. Teď elektorát vložil právě jim osud země do rukou.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za duben 2010

2. 5. 2010

V dubnu 2010 přispělo finančně na Britské listy 202 osob celkovou částkou 38 685.45 Kč. Příjem z reklamy byl 8750 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.4 2010 částku 15 861.28 Kč. Na internetovém účtu Paypal máme nyní 608.13 eur a 883.67 GBP. Jsme plni uznání vůči čtenářům Britských listů, že umožnili další provoz našeho časopisu nedávným financováním nových serverů. Mnohokrát děkujeme a prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Svoboda slova | Evropská unie | Globalizace | Školství | Genderová nerovnost ve společnosti | Mádl, Issová, Zelenka | Ústav pro studium totalitních režimů | Oslava 17. listopadu na gymnáziu v Liberci | Mary Heimannová: Československo: Stát, který selhal. Recenze a diskuse | Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost | Bilderberg Group | "Antigerontismus" - staří lidé v české společnosti | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Zdravotnictví a reformy | Írán | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Afrika - bohem i lidmi zapomenutý světadíl